zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čeští ekologové si chtějí v Bruselu stěžovat na Německo a Rakousko

26.02.2008
Příroda
Les
Čeští ekologové si chtějí v Bruselu stěžovat na Německo a Rakousko

ŠUMAVA - Stížnost Evropské komisi jsou připraveni do konce března zaslat ekologové z Hnutí Duha.

V Bruselu si chtějí stěžovat na postup rakouských a německých lesníků, kteří hospodaří v lesích na německé a rakouské straně Šumavy v oblasti mezi Třístoličníkem a Smrčinou.

Ochráncům vadí to, že velkoplošné kácení lesů především na rakouské straně hranice uvolnilo cestu ničivým západním větrům, které pak způsobily v českých pralesovitých porostech rozsáhlé polomy. Druhým důvodem stížnosti je, že postup německých a rakouských lesníků poškodil místa, která jsou zařazena do mezinárodní sítě lokalit s výskytem vzácných opeřenců Natura 2000.

Celý problém se týká zhruba dvacetikilometrového úseku mezi Třístoličníkem a Smrčinou. Tím způsobem, kterým tam hospodaří a který zvolili, poškozují jednu z nejcennějších oblastí našeho národního parku, říká o rakouských a německých lesních hospodářích Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Přiznává, že problém je v tom, že zatímco na české straně hranice v úseku mezi Třístoličníkem a Smrčinou je přísně chráněná zóna národního parku, na německé i rakouské straně jsou jen běžné hospodářské lesy. A tak němečtí, ale především rakouští lesníci v posledních letech částečně i s odůvodněním, že bojují proti kůrovci, vykáceli i těsně u hranice hektary lesa.

Opakuje se zde stejný scénář, známý i z jiných částí Šumavy. Káceli stromy napadené kůrovcem, aby zbytek lesa před kůrovcem zachránili. Jenže tím les proředili, a teď jim ho vítr rozvrátil na mnohonásobně větší ploše, než kolik by býval poškodil kůrovec, vysvětluje Bláha.

Tím především rakouští lesníci - na jejichž straně jsou největší holiny - uvolnili cestu ničivé síle západních větrů, které pak na české straně, kde se nacházejí z přírodního hlediska cenné pralesovité porosty, způsobují rozsáhlé polomy. Nejprve na německé straně pod Třístoličníkem vytěžili v roce 1995 menší holoseč. Postupně se přilamovaly další stromy, hranici to překročilo v roce 2000. V roce 2003 padlo několik hektarů lesa na české straně. Po orkánu Kyrill je na české straně určitě přes deset hektarů polomů. Pod Třístoličníkem z německé strany padl obrovský polom, který zasáhl až do pralesa v české části, popsal ekolog důsledky hospodaření v lesích sousedního státu na lesy české. Protože rakouský vlastník odtěžil lesní porosty na hřebeni až těsně ke státní hranici, v případě silnějšího větru stále hrozí na české straně škody. Od Plechého je z rakouské strany obrovská holina. Hrozí, že to, co se stalo pod Třístoličníkem, že se stane i pod Plechým, povzdechl si ekolog. Náš stát přitom nemá mnoho možností, jak něčemu takovému zabránit. Například neexistuje povinnost, aby v takovém případě byla zřízena ochranná zóna, která by ničivým účinkům větru na lesy sousedního státu zabránila. Je to hodně mimořádná situace, která se nikde jinde neřešila. V obecné rovině ochrana zajištěna je, ale paragrafy jsou obecně formulované a velmi těžko se vymáhají, vysvětluje Bláha. Proto si ekologové budou stěžovat v Bruselu na Rakousko a Německo nepřímo. Na to, že dostatečně neochránily zdejší lokality, zařazené do sítě Natura 2000. Tyto lokality se totiž nacházejí jak na rakouské, tak na německé straně hranice.

Podle Bláhy se loni v zimě ukázalo, že prales, ve kterém lidé nezasahují, je mnohem lépe odolný silným větrům. Při orkánu Kyrill tak český prales, kde je bezzásahové území, nebyl prakticky poškozen - s výjimkou míst, která sousedí s odlesněnými pozemky na německé a rakouské straně.

Němci a Rakušané sice vzápětí po vykácení sázejí nový les. Ovšem zde, v nadmořské výšce okolo 1300 metrů, roste nový les jen velmi, velmi pomalu.

Ekologové chtějí stížností dosáhnout toho, aby majitelé za hranicí ve svém dosavadním postupu nepokračovali. Doufáme, že se nám podaří změnit způsob péče na rakouské straně alespoň tam, kde k poškození ještě nedošlo. Budeme požadovat, aby tam, kde je přirozený horský smrkový les, aby péče o něj byla stejná jako u nás. Pokud se prokáže, že je naše stížnost opodstatněná, tak rakouská strana bude muset udělat opatření pro to, aby zabránila dalšímu poškozování této lokality. Pokud tak neučiní a bude prokázáno, že dochází k dalšímu zhoršování stavu té lokality, tak následují sankce ze strany Evropské komise, popsal ekolog možnost dalšího vývoje celé kauzy. Než ale tak, jak Bláha předpokládá, Evropská komise rozhodne, mohou uběhnout až dva roky. Po tu dobu nikdo a nic nemůže majitelům lesů za hranicí zabránit, aby ve svém současném konání nepokračovali. Institut předběžného opatření neexistuje, muselo by jít o dohodu mezi českým, rakouským a německým ministerstvem. Ale rakouské ministerstvo má poměrně malé možnosti ovlivňovat chování soukromého vlastníka.

A jaký je postoj rakouského vlastníka hraničního lesa? Ten má podle Bláhy nehorázný požadavek. Chce totiž, aby se kůrovcem napadené stromy kácely i v Trojmezenském pralese na české straně! Odůvodňuje to snahou zabránit dalšímu šíření obávaného kůrovce. Oni tvrdí, že kácí proto, že k nim lítá kůrovec z Čech, říká ekolog s tím, že vzhledem k převládajícímu západnímu směru větrů se kůrovec z českého pralesa (leží východně od rakouských a německých lesů) za hranici šíří jen velmi málo. Šíření kůrovce proti větru je velice omezené, tvrdí Bláha.

Nicméně česká strana projevila dobrou vůli a dalšímu množení kůrovce, který v posledních letech ve velkém likviduje šumavské lesy, se rozhodla zabránit novou metodou. Loni byly vybrané lesy letecky postříkány roztokem se zárodky houby, která na kůrovci cizopasí, a tím jej likviduje. Zda bude mít toto opatření očekávaný účinek, se podle Bláhy projeví nejdříve až za dva roky.

Zdroj: Haló noviny

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí