Jádro je opravdu nejvýhodnější
Jadernou renesanci neohlásil ČEZ, jak píše Tomáš Němeček v komentáři Jaderný
vládní zisk (HN 28. února). Obnovený zájem o budování nových jaderných
elektráren ve světě přišel proto, že jiné zdroje vycházejí podstatně dráž. Podle
kalkulací ČEZ se vyplatí stavět jaderný blok při tržní ceně elektřiny 45
eur/MWh, plynovou od 60 eur/MWh výše.
Jadernou renesanci neohlásil ČEZ, jak píše Tomáš Němeček v komentáři Jaderný vládní zisk (HN 28. února). Obnovený zájem o budování nových jaderných elektráren ve světě přišel proto, že jiné zdroje vycházejí podstatně dráž. Podle kalkulací ČEZ se vyplatí stavět jaderný blok při tržní ceně elektřiny 45 eur/MWh, plynovou od 60 eur/MWh výše.
Ceny paliva - je jedno, zda uhlí či plynu, jež se tolik líbí autorovi, či uranu, trvale rostou. Až na to, že na rozdíl od "uhelného" či "plynového" proudu se na konečné ceně vyrobeného "jaderného" proudu podílejí pouze necelou pětinou. A navíc neohrožují klima emisemi skleníkových plynů.
Jadernou renesanci si nevymyslel ČEZ. Stejně jako si boom plynových elektráren v USA v 80. a 90. letech nevymyslely tamní koncerny - jen zjistily, že palivo je natolik levné, že se investice zaplatí velmi rychle. Nové bloky v Temelíně se ostatně primárně nechystají proto, aby zlevnila elektřina; docent Otčenášek z Pačesovy komise na všech jednáních i při diskusích zdůrazňuje, že "doba levné energie na Zemi skončila ropnými šoky v 70. letech minulého století".
Nyní jde o to, abychom elektřinu měli v takovém množství, jaké potřebujeme, možná perspektivně i pro výrobu vodíku, jenž by měl v dopravě nahradit ropu.
Že to nebude levné, ví každý. Že se to bez vládního krytí neobejde, je dáno zejména samotnou technologií, nad jejímž využíváním bdí státní úřad (SÚJB).
Daneš Burket, reaktorový fyzik, Jaderná elektrárna Dukovany
Ceny paliva - je jedno, zda uhlí či plynu, jež se tolik líbí autorovi, či uranu, trvale rostou. Až na to, že na rozdíl od "uhelného" či "plynového" proudu se na konečné ceně vyrobeného "jaderného" proudu podílejí pouze necelou pětinou. A navíc neohrožují klima emisemi skleníkových plynů.
Jadernou renesanci si nevymyslel ČEZ. Stejně jako si boom plynových elektráren v USA v 80. a 90. letech nevymyslely tamní koncerny - jen zjistily, že palivo je natolik levné, že se investice zaplatí velmi rychle. Nové bloky v Temelíně se ostatně primárně nechystají proto, aby zlevnila elektřina; docent Otčenášek z Pačesovy komise na všech jednáních i při diskusích zdůrazňuje, že "doba levné energie na Zemi skončila ropnými šoky v 70. letech minulého století".
Nyní jde o to, abychom elektřinu měli v takovém množství, jaké potřebujeme, možná perspektivně i pro výrobu vodíku, jenž by měl v dopravě nahradit ropu.
Že to nebude levné, ví každý. Že se to bez vládního krytí neobejde, je dáno zejména samotnou technologií, nad jejímž využíváním bdí státní úřad (SÚJB).
Daneš Burket, reaktorový fyzik, Jaderná elektrárna Dukovany
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích