Rok co rok v České republice stoupají ceny za elektřinu, plyn i uhlí. Daný stav věci jako stvořený ke zvýšení zájmu o výstavbu energeticky úsporných domů.
Energeticky úsporné domy? V Česku stále na pokraji zájmu
Přesto tomu tak není a těchto typů staveb stojí v tuzemsku řádově jen několik desítek.
Nízkoenergetické domy by přitom podle odborníků měly ušetřit až polovinu nákladů oproti běžným domům. U ještě úspornějších takzvaných pasivních domů mohou být výdaje na energie dokonce pouze desetinové. Řada stavebníků se přesto výstavbě nízkoenergetických domů brání pro jejich údajnou vyšší pořizovací cenu.
CHYBÍ LEGISLATIVA, OSTRAŽITOST NA MÍSTĚ
Je fakt, že pořizovací náklady energeticky úsporných domů jsou maximálně o 10 % vyšší než u běžné výstavby. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že jen nízké procento běžné výstavby splňuje požadavky obecně závazných předpisů. Technická kvalita rodinné výstavby je v tuzemsku obecně špatná. Nehledě na to, že standard nízkoenergetických a pasivních domů není stanoven zákonem, a proto je jeho vymáhání složité. O tomto faktu se ale nerado veřejně hovoří... Často se také stává, že firmy používají nálepku nízkoenergetický či pasivní dům pouze jako marketingový tah. Ve skutečnosti vám však takový dům úspory na energiích nepřinese a zvýšené náklady na stavbu oproti běžnému domu tak přijdou vniveč.
Firma Ekowatt, která poskytuje poradenství v oblasti energetiky a životního prostředí, provedla před několika lety měření u několika desítek objektů, z nich část byla vydávána za nízkoenergetické domy. Na základě daného průzkumu zjistila, že řada takto prezentovaných domů vůbec nesplňuje podmínky kladené na takovou stavbu a některé dokonce překračují i běžné normy pro obyčejné domy.
Návratnost vícenákladů je při aktuálních cenách energií přibližně do 10 - 12 let. V tomto směru bude v nejbližším období zajímavé, jak návratnost v ekonomické rovině zrychlí období po "ropném zlomu". Největší podíl na navýšení investice má opatrnost dodavatelů staveb, kteří si připočítávají "daň z rizika a neznalosti", že jdou do pro ně nestandardního modelu stavby. Výstavba nízkoenergetických, natož pasivních domů tak bude u nás ještě delší čas v poloze experimentu. Je náročnější zejména na technologickou kázeň a koordinaci řemesel než výstavba "běžná". Z Rakouska a Německa však známe příklady, kdy jsou energeticky úsporné domy cenově srovnatelné s běžnou výstavbou. Jak tomu bude u nás v blízké budoucnosti se dá jen opravdu těžko tipovat. Skutečnost je zatím taková, a většina zástupců realitních společností ji potvrdí, že u nás zatím není po těchto objektech velká poptávka.
SROVNÁNÍ S EVROPOU? VÝSTAVBA POKULHÁVÁ
Realizace pasivních domů můžeme v České republice, při troše zjednodušení, spočítat takřka na prstech jedné ruky. Jde řádově o desítky staveb. Bohužel, tyto počty se rovněž vztahují na počet architektů, kteří se v u nás profesionálně a dlouhodobě věnují této problematice. Podle databáze brněnského Centra pasivního domu to je jen 10 až 15 architektů.
O mnoho lépe na tom však nejsou v tuzemsku ani nízkoenergetické domy. Odhadovaným počtem realizací nízkoenergetických domů řádově do tisíce - (oficiální evidence s ověřenými parametry domů neexistuje) významně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi, kde se tento způsob výstavby stává již běžným standardem. Navrhování nízkoenergetických domů se věnuje systematicky v tuzemsku také jen zhruba 40, 50 architektů a projekčních ateliérů. Ještě menší je počet stavebních firem, které jsou schopny zvládnout tento typ staveb.
U našich progresivnějších sousedů je situace naprosto opačná. V Rakousku a Německu - ateliéry a firmy zaměřené na projektování a dodávku komponentů do nízkoenergetických a pasivních domů v dlouhodobém horizontu nemají nouzi o práci. Naopak, v těchto vyspělých zemích je výstavba domů s nízkou spotřebou energie prosperujícím odvětvím. V Rakousku nyní poptávka třikrát převyšuje nabídku a v Německu se počet pasivních domů každoročně zdvojnásobí. Prognóza do roku 2010 pro Německo je 60 000 pasivních domů.
Pro srovnání, ve spolkové zemi Horní Rakousko není na základě prováděcí vyhlášky k zemskému stavebnímu zákonu přípustná od 1. ledna roku 2007 jiná novostavba než splňující přísné limity kladené na nízkou energetickou náročnost. V řadě zemí se připravuje uzákonění standardu pasivních domů již ve velmi blízké budoucnosti. Tradičně nejpokrokovější je v této oblasti Rakousko.
ZKUŠENOSTI, ZKUŠENOSTI, ZKUŠENOSTI...
Celá řada firem nabízí na domácím trhu takzvané nízkoenergetické nebo pasivní domy, kde jediným znakem je vyšší stupeň zateplení. Jinak jsou to obyčejné katalogové domy "oplácané" pouze větší vrstvou izolace. Takto k energeticky úspornému domu lze dospět jen stěží a je otázkou, do jaké míry je stavebník v těchto případech uváděn v omyl.
Předpokladem správné funkce nízkoenergetických domů a tím spíše pasivních domů je zejména zajištění relativní vzduchotěsnosti po celou dobu životnosti domu. S naplněním tohoto předpokladu je na tuzemských stavbách aktuálně nejvíce problémů. Znamená to nejen zkušeného projektanta, který parotěsnou rovinu správně, ale zejména proveditelně navrhne, a stavební firmu, která ji svědomitě provede. Tady jsou největší rezervy. Oproti tradiční výstavbě - kde se dosud v Čechách běžně ignoruje fakt, že i ta musí splňovat jistou, normou danou míru neprůvzdušnosti obálky domu k zamezení tepelných ztrát - ovlivňují významně kvalitou své práce vzduchotěsnost i další řemesla - tesaři, elektrikáři při montáži vzduchotechniky, ale i zdravotních instalací atd. Také uživatel si musí být problematiky vědom a neporuší ji třeba při montáži nové kuchyňské linky nebo pří výměně oken již v průběhu užívání stavby.
Kamenem úrazu také často bývá výpočet spotřeby tepla na vytápění na metr čtvereční. Nízkoenergetický dům musí mít roční spotřebu tepla nižší než 50 kilowatthodin na metr čtvereční, pasivní dům méně než 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Způsobů výpočtu je však několik a těch, kteří se v tom vyznají, není mnoho. Stává se, že tento ukazatel je projektantem vypočten nesprávně či neexistuje vůbec. Pokud má stavebník o kvalitě výpočtu pochybnosti, může ho bezplatně konzultovat například v poradnách sítě EKIS České energetické agentury.
TRH A DOSTUPNOST MATERIÁLŮ PRO ENERGETICKÉ DOMY
Domy typu nízkoenergetický či pasivní lze stavět prakticky ze všech materiálů, samozřejmě některé jsou pro daný účel výrazně výhodnější. Není náhodou, že většina pasivních domů je realizována jako moderní dřevostavby. Dřevo má zkrátka, kromě jiných předností, na rozdíl od tzv. tradičních materiálů, významný nízkoenergetický potenciál. V případě zděných konstrukcí je účelné používat na technologickou kázeň na stavbě nenáročné, teplo akumulující prvky, což jsou například vápenopískové bloky nebo betonové skořepinové tvárnice. Naopak cihelné, děrované tvárnice nebo plynosilikátové bloky nejsou vhodné. V České republice jsou běžně dostupné všechny potřebné stavební materiály, srovnatelně s vyspělou Evropou. Dokonce lze konstatovat, že jich je snad až moc a udržet kontakt a dopídit se informací o všech novinkách bývá nad síly jednoho architekta.
Co nám chybí, je centrální registr výrobků, kde by byly uvedeny garantované vlastnosti materiálů. Informace uvedené v obchodních materiálech výrobců nebo na internetu mají totiž pouze informativní, nezávazný charakter.
PROLOMÍ SE LEDY?
Není žádným tajemstvím, že nejlevnější energie je ta, která se nemusí vyrobit. Přesto drtivá většina Čechů žije v bytech a domech, které především teplem dost plýtvají, místo aby ho uchovávaly. Tuzemské zájemce totiž odrazuje vyšší cena energeticky úsporných domů. Nejčastěji se uvádí, že stavba nízkoenergetického domu je asi o čtvrtinu dražší běžného. Zastánci těchto objektů tvrdí, že mnohé české firmy účtují vyšší cenu už jen za požadavek zákazníka na nižší energetickou spotřebu domu. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že navýšení není pravidlem.
Nedostatečná je i osvěta a podpora ze strany státu a uměle držené nízké ceny energií. Dotazy na tyto domy sice jsou, ale většina zájemců nakonec raději dá přednost starému domu, který si podle svého upravují.
Je ale možné, že se situace začne měnit k lepšímu. Poslední dobou totiž přibývají klienti, kteří si staví do důchodu úsporný nízkoenergetický nebo pasivní dům. Tuší, že účty za energie pro ně budou finančně náročné. Problém zatím je, že projektanti nabízejí dražší řešení, které přitom kritéria pro energeticky úsporný objekt vůbec nesplňují.
Do hry ale časem patrně vstoupí i jiné stimuly. Lze očekávat, že energetická náročnost 50 kWh na metr čtvereční ročně se stane, tak jako třeba v Německu, i v ČR horním limitem. Takový vývoj by pak korespondoval s úsilím EU, potažmo České republiky, o šetrný přístup k životnímu prostředí. Proto se již dnes lze setkat na trhu s firmami, např. Ekonomické stavby, které nabízejí svým klientům možnost upravit projekt jejich domu na nízkoenergetické řešení.
Nízkoenergetické domy by přitom podle odborníků měly ušetřit až polovinu nákladů oproti běžným domům. U ještě úspornějších takzvaných pasivních domů mohou být výdaje na energie dokonce pouze desetinové. Řada stavebníků se přesto výstavbě nízkoenergetických domů brání pro jejich údajnou vyšší pořizovací cenu.
CHYBÍ LEGISLATIVA, OSTRAŽITOST NA MÍSTĚ
Je fakt, že pořizovací náklady energeticky úsporných domů jsou maximálně o 10 % vyšší než u běžné výstavby. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že jen nízké procento běžné výstavby splňuje požadavky obecně závazných předpisů. Technická kvalita rodinné výstavby je v tuzemsku obecně špatná. Nehledě na to, že standard nízkoenergetických a pasivních domů není stanoven zákonem, a proto je jeho vymáhání složité. O tomto faktu se ale nerado veřejně hovoří... Často se také stává, že firmy používají nálepku nízkoenergetický či pasivní dům pouze jako marketingový tah. Ve skutečnosti vám však takový dům úspory na energiích nepřinese a zvýšené náklady na stavbu oproti běžnému domu tak přijdou vniveč.
Firma Ekowatt, která poskytuje poradenství v oblasti energetiky a životního prostředí, provedla před několika lety měření u několika desítek objektů, z nich část byla vydávána za nízkoenergetické domy. Na základě daného průzkumu zjistila, že řada takto prezentovaných domů vůbec nesplňuje podmínky kladené na takovou stavbu a některé dokonce překračují i běžné normy pro obyčejné domy.
Návratnost vícenákladů je při aktuálních cenách energií přibližně do 10 - 12 let. V tomto směru bude v nejbližším období zajímavé, jak návratnost v ekonomické rovině zrychlí období po "ropném zlomu". Největší podíl na navýšení investice má opatrnost dodavatelů staveb, kteří si připočítávají "daň z rizika a neznalosti", že jdou do pro ně nestandardního modelu stavby. Výstavba nízkoenergetických, natož pasivních domů tak bude u nás ještě delší čas v poloze experimentu. Je náročnější zejména na technologickou kázeň a koordinaci řemesel než výstavba "běžná". Z Rakouska a Německa však známe příklady, kdy jsou energeticky úsporné domy cenově srovnatelné s běžnou výstavbou. Jak tomu bude u nás v blízké budoucnosti se dá jen opravdu těžko tipovat. Skutečnost je zatím taková, a většina zástupců realitních společností ji potvrdí, že u nás zatím není po těchto objektech velká poptávka.
SROVNÁNÍ S EVROPOU? VÝSTAVBA POKULHÁVÁ
Realizace pasivních domů můžeme v České republice, při troše zjednodušení, spočítat takřka na prstech jedné ruky. Jde řádově o desítky staveb. Bohužel, tyto počty se rovněž vztahují na počet architektů, kteří se v u nás profesionálně a dlouhodobě věnují této problematice. Podle databáze brněnského Centra pasivního domu to je jen 10 až 15 architektů.
O mnoho lépe na tom však nejsou v tuzemsku ani nízkoenergetické domy. Odhadovaným počtem realizací nízkoenergetických domů řádově do tisíce - (oficiální evidence s ověřenými parametry domů neexistuje) významně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi, kde se tento způsob výstavby stává již běžným standardem. Navrhování nízkoenergetických domů se věnuje systematicky v tuzemsku také jen zhruba 40, 50 architektů a projekčních ateliérů. Ještě menší je počet stavebních firem, které jsou schopny zvládnout tento typ staveb.
U našich progresivnějších sousedů je situace naprosto opačná. V Rakousku a Německu - ateliéry a firmy zaměřené na projektování a dodávku komponentů do nízkoenergetických a pasivních domů v dlouhodobém horizontu nemají nouzi o práci. Naopak, v těchto vyspělých zemích je výstavba domů s nízkou spotřebou energie prosperujícím odvětvím. V Rakousku nyní poptávka třikrát převyšuje nabídku a v Německu se počet pasivních domů každoročně zdvojnásobí. Prognóza do roku 2010 pro Německo je 60 000 pasivních domů.
Pro srovnání, ve spolkové zemi Horní Rakousko není na základě prováděcí vyhlášky k zemskému stavebnímu zákonu přípustná od 1. ledna roku 2007 jiná novostavba než splňující přísné limity kladené na nízkou energetickou náročnost. V řadě zemí se připravuje uzákonění standardu pasivních domů již ve velmi blízké budoucnosti. Tradičně nejpokrokovější je v této oblasti Rakousko.
ZKUŠENOSTI, ZKUŠENOSTI, ZKUŠENOSTI...
Celá řada firem nabízí na domácím trhu takzvané nízkoenergetické nebo pasivní domy, kde jediným znakem je vyšší stupeň zateplení. Jinak jsou to obyčejné katalogové domy "oplácané" pouze větší vrstvou izolace. Takto k energeticky úspornému domu lze dospět jen stěží a je otázkou, do jaké míry je stavebník v těchto případech uváděn v omyl.
Předpokladem správné funkce nízkoenergetických domů a tím spíše pasivních domů je zejména zajištění relativní vzduchotěsnosti po celou dobu životnosti domu. S naplněním tohoto předpokladu je na tuzemských stavbách aktuálně nejvíce problémů. Znamená to nejen zkušeného projektanta, který parotěsnou rovinu správně, ale zejména proveditelně navrhne, a stavební firmu, která ji svědomitě provede. Tady jsou největší rezervy. Oproti tradiční výstavbě - kde se dosud v Čechách běžně ignoruje fakt, že i ta musí splňovat jistou, normou danou míru neprůvzdušnosti obálky domu k zamezení tepelných ztrát - ovlivňují významně kvalitou své práce vzduchotěsnost i další řemesla - tesaři, elektrikáři při montáži vzduchotechniky, ale i zdravotních instalací atd. Také uživatel si musí být problematiky vědom a neporuší ji třeba při montáži nové kuchyňské linky nebo pří výměně oken již v průběhu užívání stavby.
Kamenem úrazu také často bývá výpočet spotřeby tepla na vytápění na metr čtvereční. Nízkoenergetický dům musí mít roční spotřebu tepla nižší než 50 kilowatthodin na metr čtvereční, pasivní dům méně než 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Způsobů výpočtu je však několik a těch, kteří se v tom vyznají, není mnoho. Stává se, že tento ukazatel je projektantem vypočten nesprávně či neexistuje vůbec. Pokud má stavebník o kvalitě výpočtu pochybnosti, může ho bezplatně konzultovat například v poradnách sítě EKIS České energetické agentury.
TRH A DOSTUPNOST MATERIÁLŮ PRO ENERGETICKÉ DOMY
Domy typu nízkoenergetický či pasivní lze stavět prakticky ze všech materiálů, samozřejmě některé jsou pro daný účel výrazně výhodnější. Není náhodou, že většina pasivních domů je realizována jako moderní dřevostavby. Dřevo má zkrátka, kromě jiných předností, na rozdíl od tzv. tradičních materiálů, významný nízkoenergetický potenciál. V případě zděných konstrukcí je účelné používat na technologickou kázeň na stavbě nenáročné, teplo akumulující prvky, což jsou například vápenopískové bloky nebo betonové skořepinové tvárnice. Naopak cihelné, děrované tvárnice nebo plynosilikátové bloky nejsou vhodné. V České republice jsou běžně dostupné všechny potřebné stavební materiály, srovnatelně s vyspělou Evropou. Dokonce lze konstatovat, že jich je snad až moc a udržet kontakt a dopídit se informací o všech novinkách bývá nad síly jednoho architekta.
Co nám chybí, je centrální registr výrobků, kde by byly uvedeny garantované vlastnosti materiálů. Informace uvedené v obchodních materiálech výrobců nebo na internetu mají totiž pouze informativní, nezávazný charakter.
PROLOMÍ SE LEDY?
Není žádným tajemstvím, že nejlevnější energie je ta, která se nemusí vyrobit. Přesto drtivá většina Čechů žije v bytech a domech, které především teplem dost plýtvají, místo aby ho uchovávaly. Tuzemské zájemce totiž odrazuje vyšší cena energeticky úsporných domů. Nejčastěji se uvádí, že stavba nízkoenergetického domu je asi o čtvrtinu dražší běžného. Zastánci těchto objektů tvrdí, že mnohé české firmy účtují vyšší cenu už jen za požadavek zákazníka na nižší energetickou spotřebu domu. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že navýšení není pravidlem.
Nedostatečná je i osvěta a podpora ze strany státu a uměle držené nízké ceny energií. Dotazy na tyto domy sice jsou, ale většina zájemců nakonec raději dá přednost starému domu, který si podle svého upravují.
Je ale možné, že se situace začne měnit k lepšímu. Poslední dobou totiž přibývají klienti, kteří si staví do důchodu úsporný nízkoenergetický nebo pasivní dům. Tuší, že účty za energie pro ně budou finančně náročné. Problém zatím je, že projektanti nabízejí dražší řešení, které přitom kritéria pro energeticky úsporný objekt vůbec nesplňují.
Do hry ale časem patrně vstoupí i jiné stimuly. Lze očekávat, že energetická náročnost 50 kWh na metr čtvereční ročně se stane, tak jako třeba v Německu, i v ČR horním limitem. Takový vývoj by pak korespondoval s úsilím EU, potažmo České republiky, o šetrný přístup k životnímu prostředí. Proto se již dnes lze setkat na trhu s firmami, např. Ekonomické stavby, které nabízejí svým klientům možnost upravit projekt jejich domu na nízkoenergetické řešení.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
