Návrhem zákona se začali zabývat poslanci na březnové plenárních schůzi.
Změna pravidel v obchodování s emisními povolenkami
Vláda jako předkladatel novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů ve zdůvodnění předlohy uvedla, že vychází ze stanoviska Evropské komise k návrhu národního alokačního plánu a z některých problémů, které vyplynuly z praktického užívání zákona.
Návrhem zákona se začali zabývat poslanci na březnové plenárních schůzi. Podle důvodové zúrávy k zákonu stávající právní úprava garantuje tzv. novému provozovateli zařízení a provozovateli zařízení, u kterého došlo na základě změny zásadního rozsahu investiční povahy ke změně podmínek povolení spočívající ve změně v užívání, způsobu provozu nebo kapacitě zařízení, že jim budou v dalších dvou národních alokačních plánech (dále "NAP") přiděleny povolenky do výše jejich předpokládaných potřeb. Toto ustanovení bylo v rozhodnutí Komise o národním alokačním plánu pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Českou republikou kritizováno jako ustanovení, na základě kterého by mohla být provozovateli poskytnuta státní podpora, o které se Komise domnívá, že by pravděpodobně byla shledána neslučitelnou se společným trhem, a tedy s články 87 a 88 Smlouvy. Z tohoto důvodu obsahuje předkládaný návrh zákona i novelizační bod, na základě kterého dojde ke zrušení garancí povolenek v NAP na další obchodovací období.
Nové pravomoci pro ministerstvo
Jako nutné se při přípravě NAP pro období let 2007 až 2012 ukázalo i doplnění takového ustanovení, na základě kterého bude moci Ministerstvo životního prostředí upravit rozhodnutím množství povolenek, které bude v případě sloučení nebo rozdělení zařízení v dalším roce obchodovacího období přiděleno na vkladový účet provozovatelů takto vzniklých zařízení. Podobné ustanovení, avšak poměrně širšího rozsahu, obsahuje zákon i v současné době, avšak jedná se o ustanovení přechodné, a to pouze pro první obchodovací období, uvádí se v důvodové zprávě k návrhu.
Dále zákon v současně platném znění neupravuje způsoby zániku povolení, což způsobuje problémy při fungování celého systému obchodování s povolenkami. Na zánik povolení je v nařízení Komise (ES) č. 2216/2004, o standardizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES vázáno i zrušení vkladového účtu, s čímž souvisí i nepřidělení povolenek v dalším roce obchodovacího období. V současné době je vyřazení provozovatele zařízení, u kterého již nejsou splněna kriteria pro účast v systému, velice problematické, stejně jako uzavření jeho vkladového účtu v rejstříku.
Zapojení do Kjótského protokolu
Práva a povinnosti provozovatelů zařízení a dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, postup při vydávání povolení, postup při vydávání a přidělování povolenek na emise skleníkových plynů a podmínky obchodování s nimi upravuje zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 31. prosince 2004. K zákonu byly dosud vydány dvě prováděcí vyhlášky.
Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu novely, vzhledem k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, vyvstala potřeba doplnit úpravu obchodování s povolenkami o možnost zapojení se do projektových mechanismů ve smyslu Kjótského protokolu a obchodování s jednotkami získanými investicí do těchto mechanismů. Tato úprava byla provedena novelou zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a novelou zákona o ochraně ovzduší a dalšími.
Současná podoba zákona podle důvodové zprávy k návrhu vyžaduje několik úprav, zejména z toho důvodu, že v průběhu prvního obchodovacího období v letech 2005 až 2007 se objevily některé problémy s aplikací zákona v praxi. Tato situace je způsobená i tím, že v podmínkách českého právního řádu se jedná o zcela nový institut v ochraně životního prostředí, zákon byl tudíž připravován bez možnosti navázat na předchozí zkušenosti a je třeba jej z důvodu lepšího fungování systému obchodování s povolenkami doplnit. Na základě stanoviska Evropské komise dojde i k úpravě znění osmého paragrafu, které je třeba uvést do souladu s ustanoveními Smlouvy upravujícími společný trh.
Návrh vyhovuje mezinárodním závazkům
Navrhovaná právní úprava je podle navrhovatele v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s akty práva Evropské unie a odůvodnění případných odchylek. Navrhovaná právní úprava je také v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu i s k ní přijatým Kjótským protokolem. Článek 17 protokolu stanoví: "Strany uvedené v příloze B se mohou podílet na obchodování s emisemi za účelem splnění svých závazků na základě článku 3 protokolu. Každý takový obchod bude doplňkem domácích aktivit za účelem splnění kvantifikovaných závazků na omezení a snížení emisí na základě příslušného článku."
Podle důvodové zprávy je navrhovaná právní úprava v souladu i s právem EU. Zejména je návrh v souladu se směrnicemi, které zákon č. 695/2004 Sb. implementuje, tedy se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a se směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Ustanovení zákona, které tyto směrnice implementují, se návrh novely nedotýká. Návrh se však dotýká rozhodnutí Komise K (2007) 1294 v konečném znění ze dne 26. března 2007 o národním alokačním plánu pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Českou republikou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, na jehož základě se novelizuje § 8 zákona č. 695/2004. Česká republika podala žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí (věc T-194/07). Toto rozhodnutí je návrhem částečně implementováno.
Čekají se pozitivní dopady na životní prostředí
Nová úprava nebude mít podle důvodové zprávy k návrhu novely negativní vliv na podnikatelské prostředí. Provozovatelům nevznikají žádné povinnosti, které by nadměrně zvyšovaly administrativní nebo jiné transakční náklady systému. Obecně jsou změny spíše technického rázu a mají přispět k lepší funkčnosti zákona v praxi.
Neočekávají se žádné významné dopady do veřejných rozpočtů nebo na činnost státní správy (včetně např. kontrolní činnosti ČIŽP), tudíž ani nutnost posílení příslušných orgánů. Veškerá administrace spojená s touto právní úpravou bude probíhat v rámci stávajících kapacit v resortu Ministerstva životního prostředí.
Návrh zákona bude mít pozitivní dopady na ochranu životního prostředí. Při provádění opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, ke kterému dochází v rámci obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jsou v řadě případů sníženy i emise znečišťujících látek a kvalita ovzduší se v dané lokalitě zlepší. Neočekávají se žádné negativní dopady na sektor domácností ani žádné další sociální dopady.
Předpokládané dopady na podniky
> § 6 - nová úprava má napomoci předcházení případům, kdy provozovatel nesplní oznamovací povinnost. Pokud dále provozovatel prodá povolenky, na které již díky změnám v provozu nemá nárok, bezdůvodně se obohatí a poškozuje ostatní provozovatele. Lepší prevence takovýchto případů (tj. možnost rychlejšího odebrání povolení při zjištěných změnách v provozu) bude tedy mít pouze pozitivní dopady pro další zúčastněné provozovatele a znemožní neoprávněný zisk.
> § 8 - ztrátu vyplývající z nové úpravy pro provozovatele, který by podle stávající úpravy mohl mít garantováno přidělení stejného množství povolenek v několika obchodovacích obdobích za sebou, nelze započítat mezi reálné dopady. Tento způsob garantování množství povolenek jde nejen proti základnímu smyslu celého systému obchodování s povolenkami (tj. snižování emisí), ale především může být považován za narušení hospodářské soutěže (i podle vyjádření Komise v rozhodnutí o národním alokačnímu plánu pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Českou republikou, ze dne 26.3.2007). Jednalo by se o neoprávněnou výhodu na úkor přínosu k ochraně životního prostředí.
> § 8a - jedná se spíše o technickou změnu, toto ustanovení již bylo uvedeno ve Směrnici 2003/87/EC ustavující systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, nyní je okamžik vstupu do systému upraven i zákonem, a to zejména z důvodu lepšího provázání celé právní úpravy. Návrh nepřinese dodatečné náklady pro provozovatele, který bude dodržovat tento zákon.
> 10 - úprava alokace povolenek při sloučení či rozdělení zařízení rozhodnutím ministerstva je na základě § 21 odst. 2 zákona prováděna již v současné době. Ustanovení § 21 odst. 2 se však vztahuje pouze na první obchodovací období, a proto byla tato úprava převzata do zákona i pro další obchodovací období. Jasné vymezení toho, jakým způsobem bude ministerstvo při stanovení množství povolenek postupovat, je pro podnikatele transparentní a umocňuje jeho právní jistotu, dopad této úpravy bude pro podnikatele tedy spíše pozitivní.
Návrhem zákona se začali zabývat poslanci na březnové plenárních schůzi. Podle důvodové zúrávy k zákonu stávající právní úprava garantuje tzv. novému provozovateli zařízení a provozovateli zařízení, u kterého došlo na základě změny zásadního rozsahu investiční povahy ke změně podmínek povolení spočívající ve změně v užívání, způsobu provozu nebo kapacitě zařízení, že jim budou v dalších dvou národních alokačních plánech (dále "NAP") přiděleny povolenky do výše jejich předpokládaných potřeb. Toto ustanovení bylo v rozhodnutí Komise o národním alokačním plánu pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Českou republikou kritizováno jako ustanovení, na základě kterého by mohla být provozovateli poskytnuta státní podpora, o které se Komise domnívá, že by pravděpodobně byla shledána neslučitelnou se společným trhem, a tedy s články 87 a 88 Smlouvy. Z tohoto důvodu obsahuje předkládaný návrh zákona i novelizační bod, na základě kterého dojde ke zrušení garancí povolenek v NAP na další obchodovací období.
Nové pravomoci pro ministerstvo
Jako nutné se při přípravě NAP pro období let 2007 až 2012 ukázalo i doplnění takového ustanovení, na základě kterého bude moci Ministerstvo životního prostředí upravit rozhodnutím množství povolenek, které bude v případě sloučení nebo rozdělení zařízení v dalším roce obchodovacího období přiděleno na vkladový účet provozovatelů takto vzniklých zařízení. Podobné ustanovení, avšak poměrně širšího rozsahu, obsahuje zákon i v současné době, avšak jedná se o ustanovení přechodné, a to pouze pro první obchodovací období, uvádí se v důvodové zprávě k návrhu.
Dále zákon v současně platném znění neupravuje způsoby zániku povolení, což způsobuje problémy při fungování celého systému obchodování s povolenkami. Na zánik povolení je v nařízení Komise (ES) č. 2216/2004, o standardizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES vázáno i zrušení vkladového účtu, s čímž souvisí i nepřidělení povolenek v dalším roce obchodovacího období. V současné době je vyřazení provozovatele zařízení, u kterého již nejsou splněna kriteria pro účast v systému, velice problematické, stejně jako uzavření jeho vkladového účtu v rejstříku.
Zapojení do Kjótského protokolu
Práva a povinnosti provozovatelů zařízení a dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, postup při vydávání povolení, postup při vydávání a přidělování povolenek na emise skleníkových plynů a podmínky obchodování s nimi upravuje zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 31. prosince 2004. K zákonu byly dosud vydány dvě prováděcí vyhlášky.
Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu novely, vzhledem k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, vyvstala potřeba doplnit úpravu obchodování s povolenkami o možnost zapojení se do projektových mechanismů ve smyslu Kjótského protokolu a obchodování s jednotkami získanými investicí do těchto mechanismů. Tato úprava byla provedena novelou zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a novelou zákona o ochraně ovzduší a dalšími.
Současná podoba zákona podle důvodové zprávy k návrhu vyžaduje několik úprav, zejména z toho důvodu, že v průběhu prvního obchodovacího období v letech 2005 až 2007 se objevily některé problémy s aplikací zákona v praxi. Tato situace je způsobená i tím, že v podmínkách českého právního řádu se jedná o zcela nový institut v ochraně životního prostředí, zákon byl tudíž připravován bez možnosti navázat na předchozí zkušenosti a je třeba jej z důvodu lepšího fungování systému obchodování s povolenkami doplnit. Na základě stanoviska Evropské komise dojde i k úpravě znění osmého paragrafu, které je třeba uvést do souladu s ustanoveními Smlouvy upravujícími společný trh.
Návrh vyhovuje mezinárodním závazkům
Navrhovaná právní úprava je podle navrhovatele v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s akty práva Evropské unie a odůvodnění případných odchylek. Navrhovaná právní úprava je také v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu i s k ní přijatým Kjótským protokolem. Článek 17 protokolu stanoví: "Strany uvedené v příloze B se mohou podílet na obchodování s emisemi za účelem splnění svých závazků na základě článku 3 protokolu. Každý takový obchod bude doplňkem domácích aktivit za účelem splnění kvantifikovaných závazků na omezení a snížení emisí na základě příslušného článku."
Podle důvodové zprávy je navrhovaná právní úprava v souladu i s právem EU. Zejména je návrh v souladu se směrnicemi, které zákon č. 695/2004 Sb. implementuje, tedy se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a se směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Ustanovení zákona, které tyto směrnice implementují, se návrh novely nedotýká. Návrh se však dotýká rozhodnutí Komise K (2007) 1294 v konečném znění ze dne 26. března 2007 o národním alokačním plánu pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Českou republikou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, na jehož základě se novelizuje § 8 zákona č. 695/2004. Česká republika podala žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí (věc T-194/07). Toto rozhodnutí je návrhem částečně implementováno.
Čekají se pozitivní dopady na životní prostředí
Nová úprava nebude mít podle důvodové zprávy k návrhu novely negativní vliv na podnikatelské prostředí. Provozovatelům nevznikají žádné povinnosti, které by nadměrně zvyšovaly administrativní nebo jiné transakční náklady systému. Obecně jsou změny spíše technického rázu a mají přispět k lepší funkčnosti zákona v praxi.
Neočekávají se žádné významné dopady do veřejných rozpočtů nebo na činnost státní správy (včetně např. kontrolní činnosti ČIŽP), tudíž ani nutnost posílení příslušných orgánů. Veškerá administrace spojená s touto právní úpravou bude probíhat v rámci stávajících kapacit v resortu Ministerstva životního prostředí.
Návrh zákona bude mít pozitivní dopady na ochranu životního prostředí. Při provádění opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, ke kterému dochází v rámci obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jsou v řadě případů sníženy i emise znečišťujících látek a kvalita ovzduší se v dané lokalitě zlepší. Neočekávají se žádné negativní dopady na sektor domácností ani žádné další sociální dopady.
Předpokládané dopady na podniky
> § 6 - nová úprava má napomoci předcházení případům, kdy provozovatel nesplní oznamovací povinnost. Pokud dále provozovatel prodá povolenky, na které již díky změnám v provozu nemá nárok, bezdůvodně se obohatí a poškozuje ostatní provozovatele. Lepší prevence takovýchto případů (tj. možnost rychlejšího odebrání povolení při zjištěných změnách v provozu) bude tedy mít pouze pozitivní dopady pro další zúčastněné provozovatele a znemožní neoprávněný zisk.
> § 8 - ztrátu vyplývající z nové úpravy pro provozovatele, který by podle stávající úpravy mohl mít garantováno přidělení stejného množství povolenek v několika obchodovacích obdobích za sebou, nelze započítat mezi reálné dopady. Tento způsob garantování množství povolenek jde nejen proti základnímu smyslu celého systému obchodování s povolenkami (tj. snižování emisí), ale především může být považován za narušení hospodářské soutěže (i podle vyjádření Komise v rozhodnutí o národním alokačnímu plánu pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Českou republikou, ze dne 26.3.2007). Jednalo by se o neoprávněnou výhodu na úkor přínosu k ochraně životního prostředí.
> § 8a - jedná se spíše o technickou změnu, toto ustanovení již bylo uvedeno ve Směrnici 2003/87/EC ustavující systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, nyní je okamžik vstupu do systému upraven i zákonem, a to zejména z důvodu lepšího provázání celé právní úpravy. Návrh nepřinese dodatečné náklady pro provozovatele, který bude dodržovat tento zákon.
> 10 - úprava alokace povolenek při sloučení či rozdělení zařízení rozhodnutím ministerstva je na základě § 21 odst. 2 zákona prováděna již v současné době. Ustanovení § 21 odst. 2 se však vztahuje pouze na první obchodovací období, a proto byla tato úprava převzata do zákona i pro další obchodovací období. Jasné vymezení toho, jakým způsobem bude ministerstvo při stanovení množství povolenek postupovat, je pro podnikatele transparentní a umocňuje jeho právní jistotu, dopad této úpravy bude pro podnikatele tedy spíše pozitivní.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
