zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zbavme se fundamentalismu

28.03.2008
Energie
Zbavme se fundamentalismu
Domnívám se, že stojíme na prahu velké blamáže, na jejímž konci bude podobné rozčarování, které dnes zažíváme s biopalivy přidávanými do nafty a benzinu.
Podobný problém nám hrozí v energetice. Situace je tu ale podstatně vážnější, neb v tomto odvětví se dnešní rozhodnutí dotknou několika příštích desetiletí. O co jde? Ve jménu zaklínadla jmenujícího se boj s globálním oteplováním jsme v situaci, kdy stavíme jedno hledisko (ochranu klimatu) absolutně před jiná (energetická bezpečnost, cena a obecně efektivita).
Z pohledu ochrany životního prostředí dnes existují jen dvě technologie schopné naplnit požadavky na omezení emisí skleníkových plynů - jaderná energetika a plynové elektrárny. Obnovitelné zdroje jsou vhodným doplňkem, ale pro většinu zemí představují jen menšinový zdroj. Jádro a plyn přitom nepřinášejí mnoho důvodů k radosti. Proč?
Především jde o zdroje dnes absolutně nejdražší. Atomová elektrárna je velmi složité (a proto i drahé) zařízení, její výstavba se počítá na desítky let a je vhodná pouze pro provozování v základním režimu.
V současné jaderné euforii se také zapomíná na nevyřešenou otázku využití či uložení jaderného paliva. Je sice známa technologie jeho dalšího využití v jiném typu reaktoru, ale nikde jsem se nedopátral, kolik takové palivo bude stát. Patrně bude drahé, protože kdyby to tak nebylo, jistě by se už dnes hojně využívalo.
Proto by zastánci jádra měli zveřejnit i tyto kalkulace, ne pouze básnit o absolutně čistém zdroji energie.
Plynové elektrárny naproti tomu přinášejí problém jiný. Jde o zařízení podstatně jednodušší, schopné pružné regulace výkonu, ovšem háček je v používané surovině. Ceny zemního plynu utěšeně šplhají vzhůru. Při rostoucí poptávce vzmáhajících se asijských zemí není důvod čekat, že tomu bude v budoucnu jinak.
Další riziko je geopolitické - zásoby plynu jsou soustředěny v nestabilních oblastech. Kromě toho i příspěvek plynových elektráren k ochraně klimatu je diskutabilní - produkují emise oxidů dusíku, což vede k novým druhům kyselých dešťů, tentokrát na bázi kyseliny dusičné.
Je škoda, že nás šílení kolem změny klimatu žene k užívání absolutně nejdražších zdrojů elektrické energie. Rostoucí poptávka zvedá sama o sobě ceny elektřiny velmi rychle a my tento trend ještě prohlubujeme. Vidím v tom jistý druh masochismu, a pokud bychom chtěli skutečně klima chránit, musela by se zapojit nejen dnes nejagilnější EU, ale opravdu celý svět, což opravdu nelze čekat.
Nemyslím, že bychom měli na ochranu životního prostředí rezignovat, stačilo by ubrat na fundamentalismu.

AUTOR: Tomáš Michálek
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí