Pátek, 29. března 2024

Ledový stroj času

Nejvyšší vědecké vyznamenání EU v oblasti věd o Zemi získala letos skupina zkoumající ledovce.
Ledový stroj času
Začalo to vrty v Antarktidě a v Grónsku. Na stanici Vostok v Antarktidě vrt jasně prokázal vztah mezi změnami klimatu a koncentracemi skleníkových plynů za posledních 200 tisíc let. Vrt v Grónsku zase potvrdil rychlé změny klimatu během poslední doby ledové a přechodu do holocénu. Proto se Evropa rozhodla, že se na globální klima podívá skutečně do hloubky.
Projekt EPICA (European Project for Ice Coring in Antarctica) získal letos nejvyšší vědecké vyznamenání v Evropské unii - Descartesovu cenu. Projekt zkoumá polární ledovce již osmnáct let, protože jsou jedinečnými archivy, které nám dávají nahlédnout nejen na změny klimatu v průběhu statisíců let. Zároveň jsou schopny zprostředkovat, jaké bylo po celou tu dobu složení atmosféry.

Uprostřed nicoty
Rozbor vzorků nasbíraných z ledovcových vrtů je naším hlavním informátorem o vývoji zemského klimatu při posledních velkých cyklech ledových a meziledových období. Proto také Evropská unie sponzoruje základní výzkumný projekt PAGES (Past Global Changes), který se zaobírá globálními změnami v geosféře a biosféře.
Cílem účastníků EPICA bylo zjištění, zda rychlé klimatické změny mají, nebo nemají globální charakter, zda existovaly během předchozích dob ledových, zda klimatické změny ovlivňuje především situace na severní polokouli, zda existuje spojení mezi oběma polokoulemi, a čemu vděčíme za neuvěřitelnou klimatickou stabilitu posledních deseti tisíc let.
Jedno vrtné místo bylo vybráno v antarktickém sektoru Indického oceánu, v místě, které se nazývá Dóm C. Druhé leží v antarktickém sektoru Atlantického oceánu v Zemi královny Maud. "Byl tam nádherný klid," říká Hubertus Fischer, vedoucí projektu, "cítil jsem se tam skutečně jako uprostřed naprosté nicoty. Ticho, naprosto čistý vzduch. Fantastické."
Vedení programu rozhodlo, že se bude vrtat do tří tisíc metrů. Tím se dostali vědci do hloubky, která odpovídá době před 800 tisíci lety, což je dosud nejvíc. Nejzajímavějším výsledkem zkoumání je, že teplá meziledová období před 450 tisíci lety byla podstatně chladnější než současné počasí.
Vzorky ledu kromě toho odhalily, že množství oxidu uhličitého a metanu, dvou základních plynů způsobujících skleníkový efekt, jsou historicky na nejvyšší úrovni. Úroveň CO2 je o třicet procent vyšší než v předchozím rekordním období, koncentrace metanu je pětinásobná.

Jdeme hlouběji
Když se porovnaly vzorky z Antarktidy a z Grónska, prokázal se vzájemný vztah mezi severní a jižní polokoulí. To podporuje vědeckou tezi, že globální oceánská výměna vody má vliv na běžné klima. "Díky měřením se nám podařilo potvrdit to, co jsme předpověděli v matematickém modelu v roce 2003," říká člen projektu EPICA, Thomas Stocker z Univerzity v Bernu. Matematickému modelování vývoje klimatu se díky tomu dostalo potřebného upřesnění.
Vědcům se také podařilo prokázat, že minerální prach se jako součást aerosolu nachází v podstatně vyšších koncentracích v ledových dobách než v teplých obdobích. Vyslovili proto domněnku, že by tento prach ve zvýšené koncentraci, který mimo jiné obsahuje železo, byl schopen "pohnojit" mořskou biosféru a fixovat více oxidu uhličitého v Jižním ledovém oceánu.
Skupina EPICA hodlá ve výzkumu pokračovat. "Descartesova cena nás ještě víc stmelí," tvrdí Hubertus Fischer. "Rozhodli jsme se, že se pokusíme dostat do hloubky odpovídající 1,5 milionu let. Před 900 tisíci lety došlo k výrazné změně klimatu a to by mohlo osvětlit změny, které probíhají právě nyní." K potvrzení vývoje změn klimatu totiž vědci potřebují další důkazy.

Univerzitní oáza
Klimatem se zabývají také čeští vědci. Třebaže nebyli přizváni k projektu EPICA (nikomu z nových členských zemí se to nepodařilo), pracují jak v Arktidě, tak v Antarktidě. Brněnská Masarykova univerzita je například jedinou vysokou školou na světě, která má vlastní polární stanici v Antarktidě.
Již od začátku roku 2006 stojí na pobřeží ostrova Jamese Rosse a zatím vyšla na šedesát milionů korun, které polárníkům poskytlo ministerstvo školství. Každý rok ovšem bude zapotřebí najít dalších deset milionů na provoz. Vzhledem k tomu, že stanice má stát třicet let, vyjde české daňové poplatníky na 360 milionů. Jedině dlouhodobý vědecký výzkum antarktických ekosystémů totiž může přinést hodnotné a relevantní výsledky.
Čeští a moravští vědci si vybrali Rossův ostrov záměrně. Je relativně neprozkoumaný, ještě před dvaceti lety nebylo možné se tam vůbec dostat lodí. Teprve před deseti lety ustoupilo zalednění moře a ostrov se stal přístupným. Navíc v severní, trvale odledněné části ostrova existují vegetační oázy, území bez ledu, kde se začíná objevovat život ve svých nižších formách, jako jsou řasy, sinice, mechy a lišejníky.
První výsledky experimentu lze předpokládat za tři až pět let. Jak se ale změní celý ekosystém v oáze v blízkosti stanice, to uvidí vědci až za takových patnáct až dvacet let.

Změna statutu
Změny klimatu zkoumají čeští odborníci i na druhé straně zeměkoule. Na arktických Špicberkách mají na rozdíl od Antarktidy výhodu, že nemusí budovat polární stanici. Jednoduše si pronajali lovecký srub, doplnili jej o technické kontejnery a instalovali první meteorologickou měřící techniku.
Pod vedením Josefa Elstera je iniciátorem projektu Jihočeská univerzita z Českých Budějovic, základ výzkumu však je stejný. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou bude zkoumat změny polárního klimatu.
Hlavní řešitel projektu české antarktické stanice a navrhovatel jejího vědeckého programu profesor Pavel Prošek z Masarykovy univerzity se snaží, aby bylo vytvořeno České národní polární centrum.
"Mohlo by začít fungovat od roku 2009 a jeho hlavním posláním by byla koordinace vědeckých projektů obou stanic, technické zabezpečení expedic a hlavně získávání peněz na polární bádání," navrhuje Prošek a dodává: "Centrum by mělo také reprezentovat českou polární vědu v zahraničí, zvlášť pokud bychom se stali řádnými členy skupiny států Smlouvy o Antarktidě s takzvaným konzultativním právem." Nabídku ke změně statutu již Česko dostalo.

AUTOR: Aleš Bluma

Co je EPICA
(European Project for Ice Coring in Antarctica)
Zkoumá již 18 let polární ledovce v Antarktidě.
Účastní se ho 6 univerzit, 3 výzkumné ústavy a 3 státní organizace.
Hlavním cílem je na základě studia ledovců zdokumentovat všechny klimatické a atmosférické změny na Zemi.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů