Povinnosti nechat si zpracovat nikterak levné průkazy energetické náročnosti budov se od 1. ledna 2009 nevyhnou ani mnohá města či obce.
Energetická náročnost je náročná
Naděje, že by se náklady na pořízení průkazů mohly výrazněji snížit využitím dat z energetických auditů, které mnozí vlastníci větších bytových fondů, avšak také třeba škol či sociálních zařízení, museli za nemalé peníze podstoupit už dříve, je nepatrná. Necelých devět měsíců před dnem D jsou však "ve hře" ještě i některé další nejasnosti.
Na celkem 1,021 mil. Kč přišly Správu nemovitostí Olomouc (SNO), a. s., resp. Statutární město Olomouc jako jejího zakladatele a jediného akcionáře, energetické audity. Ty musela městská servisní společnost SNO, spravující zhruba 2200 bytů v majetku města (a dalších asi 6500 bytů v soukromém vlastnictví), nechat zhotovit ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií.
AUDITY LECKDY I ZBYTEČNÉ...
Povinnost zpracovat energetické audity se na jeho základě vztahuje na subjekty se spotřebou vyšší než 35 000 GJ ročně (viz vyhláška č. 213/2001 Sb.), tedy například na vlastníky nejméně zhruba 700 běžných bytů (a také na další subjekty - viz box). Vlastníci jednotlivých panelových domů (menší obce, malá bytová družstva apod.) jsou tak z uvedené povinnosti vyvázáni. Jenže velká bytová družstva - a rovněž města s rozsáhlejším bytovým fondem (a dalšími budovami typu škol, zdravotnických, sociálních či kulturních nebo sportovních a jiných zařízení) ve svém vlastnictví se do ní hravě vejdou. Ředitel SNO Ing. Roman Zelenka podotýká: "Velká většina pro nás takto plošně zpracovaných auditů byla pouze založena do archivů, protože domy, k nimž se vztahovaly, byly buď už po rekonstrukci, nebo je město prodalo. Smysl této akce bych viděl pouze tam, kde jsme budovu teprve hodlali rekonstruovat - a tudíž jsme mohli audit jako podklad předat projektantům. Jinak šlo o zbytečně vyhozené peníze."
Názor Ing. Romana Zelenky potvrzuje minulý měsíc vydané stanovisko Ing. Víta Vaníčka, předsedy Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Upozorňuje na skutečnost, že jenom bytová družstva si kvůli povinnosti uložené zákonem č. 406/2000 Sb. musela nechat zpracovat energetické audity za celkem zhruba jednu miliardu korun. Tyto náklady ovšem zaplatili sami družstevníci: Řádově 500 až 2000 korun za byt (podle velikosti či opakovatelnosti objektů).
PRŮKAZY BY MOHLY BÝT LEVNĚJŠÍ
"Většina těchto auditů, více či méně kvalitních, leží v šuplících," tvrdí Ing. Vít Vaníček. "Ale pozor, tím hra nekončí!" dodává. "Podle nové povinnosti (jde o evropskou Směrnici 2002/91/ES z 16. 12. 2002 zavedené do českého právního řádu novelou zákona č. 406/2000 Sb.- pozn. redakce) si musí od 1. ledna 2009 vlastníci budovy, tedy opět také bytová družstva, za daných podmínek nechat zpracovat na své budovy průkazy energetické náročnosti. Nabízela by se logicky myšlenka, že se ze šuplíků vytáhnou už zpracované energetické audity, opráší se, mírně upraví, opatří novým nadpisem - a bude vystaráno. Ale chyba. Energetičtí auditoři a "průkazáři" tvrdí - a ministerstvo průmyslu a obchodu je v tom podporuje, že se musí zpracovat zcela nové dokumenty. A v banku je na hracím stole další miliarda," kritizuje Ing. Vít Vaníček.
Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev má za to, že česká praxe byla opět "papežštější než papež", když se v ní pracuje s institutem "energetický audit" a nově rovněž s institutem "průkaz energetické náročnosti budovy". Zatímco Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES zná pouze jediný pojem, totiž "certifikát energetické náročnosti budovy". Přitom všechny tyto dokumenty mají podle SČMBD jediný smysl: Prokázat plnění hospodárné spotřeby energie.
MPO: NESČÍTAT JABLKA A HRUŠKY
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ČR však kritiku nepřijímá. Jeho mluvčí Mgr. Tomáš Bartovský poukazuje na fakt, že je třeba rozlišovat smysl a účel jednotlivých postupů.
"Energetické audity se zpracovávaly na základě ustanovení zákona č.406/2000 Sb., v případech, kdy roční spotřeba energie příslušného subjektu překročila hodnoty stanovené vyhláškou č. 213/2001 Sb. Účelem tohoto postupu bylo u velkých spotřebitelů energie identifikovat možný potenciál úspor a navrhnout energeticky, environmentálně a ekonomicky nejvýhodnější soubory opatření k jeho využití. V praxi tedy šlo o přípravu investičních akcí, které následně přispěly k výraznému snížení spotřeby energie na vytápění a přípravu teplé vody. Energetickým auditem se rozumí odborné zhodnocení toků energie a nakládání s energiemi v celém areálu subjektu (soubor budov, budova, technologie). Cílem tohoto odborného posouzení je zhodnotit současný stav užití energií v subjektu a identifikovat - z technického, ekonomického a ekologického hlediska - optimální způsob dosažení úspor energií. Energetické audity vycházely z vyhlášky č. 291/2001 Sb., která byla s účinností od 1. 7. 2007 plně nahrazena vyhláškou č. 148/2007," konstatuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.
Podle jeho slov evropský certifikát energetické náročnosti budovy byl do novelizovaného českého zákona č. 406/2000 Sb. zaveden jako uváděný průkaz energetické náročnosti budovy. Čili není v naší praxi žádným pojmem "navíc" nad rámec Evropské unie. Jak Mgr. Tomáš Bartovský dále uvedl, povinnost zpracovávat průkaz energetické náročnosti budovy vyplývá pouze při výstavbě nové budovy či při větších změnách už dokončené budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují její energetickou náročnost (více viz box).
"Jestliže nastala povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy a pokud byl pro tento objekt již vypracován energetický audit, je možné při zpracování průkazu převzít některé hodnoty odpovídající standardizovanému užívání budovy z již zpracovaného energetického auditu," upozorňuje mluvčí MPO.
Jeho slova potvrzuje Ing. Petr Holoubek pověřený řízením Státní energetické inspekce (SEI): " Při zpracování průkazu energetické náročnosti budovy se vychází z údajů stávajícího energetického auditu ve smyslu § 6a odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 148/2007 § 7. Tímto využitím stávajících auditů lze dosáhnout i snížení nákladů a administrativy."
PRAXE SE (ZATÍM?) VE VŠEM S CENTREM NESHODNE
Nicméně se zdá, že centrum praxi dosud vyčerpávající odpovědi na všechny její otázky neposkytlo a vlastníci budov, jichž by se průkazy energetické náročnosti mohly týkat, či specialisté, kteří by tyto dokumenty mohli vystavovat, zatím o mnoha věcech ještě jasno nemají. Skepticky například hovoří Ing. Roman Zelenka, ředitel Správy nemovitostí Olomouc, a. s.: "Podle vyjádření SEI bude možné energetický audit použít jako podklad pro zpracování průkazu energetické náročnosti. SEI proto také doporučuje, aby průkazy zpracovala firma, která už provedla audit. Jenže zatím spíše slyším hlasy odborníků, kteří tvrdí, že audit k těmto účelům využít nelze, neboť se zabýval pouze pláštěm budovy, zatímco průkaz se bude zabývat celou nemovitostí."
Že opřít se o energetický audit při vypracování průkazu energetické náročnosti patrně příliš nepomůže, soudí také Mgr. František Macholda, energetický auditor a odborný konzultant Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT. "Průkaz energetické náročnosti budovy tak, jak je definován vyhláškou 148/2007, obsahuje více informací než audit. Jsou zde například detailně vysčítány plochy a parametry jednotlivých konstrukcí, které v auditu zpravidla uvedeny nebývají. Dále je hodnocena energetická náročnost osvětlení, větrání, chlazení - zkrátka veškerých energií v budově včetně tzv. pomocných energií na tyto procesy. Nic z toho audit neobsahuje."
RAZÍTKA AŽ DODATEČNĚ?
Nejasností kolem průkazů energetické náročnosti je ovšem víc. Tak třeba povinnost mít vystavený průkaz energetické náročnosti budovy sice vzniká až od 1. 1. 2009, ale stavební úřady jej mohou vyžadovat již dříve u staveb, které budou kolaudovány po tomto datu - a budou tedy průkaz potřebovat. "Jasný metodický pokyn však v tomto směru zatím neexistuje," říká Mgr. František Macholda a poznamenává, že dosud ani neproběhla autorizace osob, které by tyto průkazy vystavovaly. "A to přesto, že příslušná vyhláška je v účinnosti již od července roku 2007. Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučuje, aby případně (třeba při požadavku stavebního úřadu) zpracoval průkaz autorizovaný inženýr s tím, že doklad bude dodatečně opatřen razítkem," vysvětluje energetický auditor a odborný konzultant Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT.
V těchto souvislostech ty, kdo průkaz energetické náročnosti budou potřebovat možná ještě před 1. 1. 2009, příliš ani nepovzbudí fakt, že sice na vypracování průkazu pro budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2 lze čerpat podporu z části A Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů, a to až do výše 100 tisíc korun (maximálně 50 % z celkových nákladů) - ale že uzávěrka pro podání žádos-tí na letošní rok už byla 31. března 2008.
LEPŠÍ POROVNÁNÍ ZAHÝBÁ I S CENAMI
"Účelem průkazů energetické náročnosti budov je dát i naprostému laikovi jasnou a srozumitelnou informaci, nakolik je dům energeticky úsporný. Jde o analogii energetických štítků elektrospotřebičů - každý vidí na první pohled, jestli je pračka či chladnička úsporná a zda se mu ji za danou cenu vyplatí koupit. V důsledku zavedení těchto štítků během několika let z trhu zcela vymizely spotřebiče s vysokou spotřebou energie, neboť zákazníci dostali jasnou informaci a výrobci se začali předhánět ve vývoji úspornějších zařízení. U domů a bytů dodnes tato informace chyběla. Průkazy tak časem mohou významně ovlivnit ceny energeticky neúsporných domů a bytů tím, že po nich poklesne poptávka. Investorům se pak vyplatí stavět podle nízko-energetických zásad. Cílem tohoto postupu je celkově snížit spotřebu energie vyrobené z fosilních paliv a omezit emise CO2. Energetické audity naopak navrhují úsporná opatření a radí investorovi, která jsou pro něj nejvýhodnější," dodává Mgr. František Macholda.
Mluvčí vsetínské radnice Ing. Eva Stejskalová sice také připouští problémy, které mohou nastat, ať už kvůli nedostatku expertů s akreditací na vypracování průkazů energetické náročnosti, nebo proto, že chybí metodika výpočtů, jež by umožnila pro průkazy vyjít ze stávajících energetických auditů. Přesto nastoupený trend vidí pozitivně: "Už provedené energetické audity pomohly ve Vsetíně k plánování postupných opatření ke snížení energetické náročnosti. Zejména v základních a mateřských školách při instalaci termoventilů nebo i solárních panelů pro ohřev teplé vody. Průkazy energetické náročnosti pro většinu našich škol a budovu městského úřadu také nebudou levné. Ale jejich financování je plánováno z dotace projektu Cesta k udržitelnému Vsetínsku, podaného do druhé výzvy Norských fondů. Každopádně tyto průkazy nám mj. umožní porovnat mezi sebou stejně stavebně provedené školní budovy a vyhodnotit, kde tam jsou slabá místa při využívání stále dražších energií," uzavřela Ing. Eva Stejskalová.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Energetický audit budovy a průkaz energetické náročnosti budovy
Povinnost nechat zpracovat energetický audit vzniká
- provozovateli energetického hospodářství, který je organizační složkou státu, kraje nebo obce a jehož celková spotřeba energií je vyšší než 1 500 GJ ročně;
- ostatním subjektům se spotřebou vyšší než 35 000 GJ ročně, které musí provést audit jednotlivých budov nebo provozů se spotřebou vyšší než 700 GJ ročně;
- pokud je to podmínkou pro přiznání některé dotace.
Povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy vzniká
- při výstavbě nové budovy, tedy staví-li se například i nový bytový dům;
- při větších změnách už dokončené budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost; tedy například je-li stávající bytový dům rekonstruován a rekonstrukce odpovídá definici stanovené zákonem;
- při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle některého ze dvou předchozích bodů, tj. v případě, že byl uzavřen smluvní vztah na vypracování projektové dokumentace pro stavbu nového bytového domu nebo pro rekonstrukci stávajícího bytového domu po 1. 7. 2007, má nájemník nebo kupec právo vyžadovat průkaz energetické náročnosti budovy; povinnost zpracovat průkaz se tak například nebude týkat budov ve vlastnictví bytových družstev, která se přetransformují na společenství vlastníků, avšak bude nutná pro bytové domy, které obec určí k privatizaci.
Průkaz energetické náročnosti budovy, který se bude přikládat k stavební dokumentaci po 1. 1. 2009, má i svou grafickou podobu, která umožňuje poskytnout rychlou informaci o charakteru budovy z hlediska její energetické náročnosti.
Na celkem 1,021 mil. Kč přišly Správu nemovitostí Olomouc (SNO), a. s., resp. Statutární město Olomouc jako jejího zakladatele a jediného akcionáře, energetické audity. Ty musela městská servisní společnost SNO, spravující zhruba 2200 bytů v majetku města (a dalších asi 6500 bytů v soukromém vlastnictví), nechat zhotovit ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií.
AUDITY LECKDY I ZBYTEČNÉ...
Povinnost zpracovat energetické audity se na jeho základě vztahuje na subjekty se spotřebou vyšší než 35 000 GJ ročně (viz vyhláška č. 213/2001 Sb.), tedy například na vlastníky nejméně zhruba 700 běžných bytů (a také na další subjekty - viz box). Vlastníci jednotlivých panelových domů (menší obce, malá bytová družstva apod.) jsou tak z uvedené povinnosti vyvázáni. Jenže velká bytová družstva - a rovněž města s rozsáhlejším bytovým fondem (a dalšími budovami typu škol, zdravotnických, sociálních či kulturních nebo sportovních a jiných zařízení) ve svém vlastnictví se do ní hravě vejdou. Ředitel SNO Ing. Roman Zelenka podotýká: "Velká většina pro nás takto plošně zpracovaných auditů byla pouze založena do archivů, protože domy, k nimž se vztahovaly, byly buď už po rekonstrukci, nebo je město prodalo. Smysl této akce bych viděl pouze tam, kde jsme budovu teprve hodlali rekonstruovat - a tudíž jsme mohli audit jako podklad předat projektantům. Jinak šlo o zbytečně vyhozené peníze."
Názor Ing. Romana Zelenky potvrzuje minulý měsíc vydané stanovisko Ing. Víta Vaníčka, předsedy Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Upozorňuje na skutečnost, že jenom bytová družstva si kvůli povinnosti uložené zákonem č. 406/2000 Sb. musela nechat zpracovat energetické audity za celkem zhruba jednu miliardu korun. Tyto náklady ovšem zaplatili sami družstevníci: Řádově 500 až 2000 korun za byt (podle velikosti či opakovatelnosti objektů).
PRŮKAZY BY MOHLY BÝT LEVNĚJŠÍ
"Většina těchto auditů, více či méně kvalitních, leží v šuplících," tvrdí Ing. Vít Vaníček. "Ale pozor, tím hra nekončí!" dodává. "Podle nové povinnosti (jde o evropskou Směrnici 2002/91/ES z 16. 12. 2002 zavedené do českého právního řádu novelou zákona č. 406/2000 Sb.- pozn. redakce) si musí od 1. ledna 2009 vlastníci budovy, tedy opět také bytová družstva, za daných podmínek nechat zpracovat na své budovy průkazy energetické náročnosti. Nabízela by se logicky myšlenka, že se ze šuplíků vytáhnou už zpracované energetické audity, opráší se, mírně upraví, opatří novým nadpisem - a bude vystaráno. Ale chyba. Energetičtí auditoři a "průkazáři" tvrdí - a ministerstvo průmyslu a obchodu je v tom podporuje, že se musí zpracovat zcela nové dokumenty. A v banku je na hracím stole další miliarda," kritizuje Ing. Vít Vaníček.
Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev má za to, že česká praxe byla opět "papežštější než papež", když se v ní pracuje s institutem "energetický audit" a nově rovněž s institutem "průkaz energetické náročnosti budovy". Zatímco Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES zná pouze jediný pojem, totiž "certifikát energetické náročnosti budovy". Přitom všechny tyto dokumenty mají podle SČMBD jediný smysl: Prokázat plnění hospodárné spotřeby energie.
MPO: NESČÍTAT JABLKA A HRUŠKY
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ČR však kritiku nepřijímá. Jeho mluvčí Mgr. Tomáš Bartovský poukazuje na fakt, že je třeba rozlišovat smysl a účel jednotlivých postupů.
"Energetické audity se zpracovávaly na základě ustanovení zákona č.406/2000 Sb., v případech, kdy roční spotřeba energie příslušného subjektu překročila hodnoty stanovené vyhláškou č. 213/2001 Sb. Účelem tohoto postupu bylo u velkých spotřebitelů energie identifikovat možný potenciál úspor a navrhnout energeticky, environmentálně a ekonomicky nejvýhodnější soubory opatření k jeho využití. V praxi tedy šlo o přípravu investičních akcí, které následně přispěly k výraznému snížení spotřeby energie na vytápění a přípravu teplé vody. Energetickým auditem se rozumí odborné zhodnocení toků energie a nakládání s energiemi v celém areálu subjektu (soubor budov, budova, technologie). Cílem tohoto odborného posouzení je zhodnotit současný stav užití energií v subjektu a identifikovat - z technického, ekonomického a ekologického hlediska - optimální způsob dosažení úspor energií. Energetické audity vycházely z vyhlášky č. 291/2001 Sb., která byla s účinností od 1. 7. 2007 plně nahrazena vyhláškou č. 148/2007," konstatuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.
Podle jeho slov evropský certifikát energetické náročnosti budovy byl do novelizovaného českého zákona č. 406/2000 Sb. zaveden jako uváděný průkaz energetické náročnosti budovy. Čili není v naší praxi žádným pojmem "navíc" nad rámec Evropské unie. Jak Mgr. Tomáš Bartovský dále uvedl, povinnost zpracovávat průkaz energetické náročnosti budovy vyplývá pouze při výstavbě nové budovy či při větších změnách už dokončené budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují její energetickou náročnost (více viz box).
"Jestliže nastala povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy a pokud byl pro tento objekt již vypracován energetický audit, je možné při zpracování průkazu převzít některé hodnoty odpovídající standardizovanému užívání budovy z již zpracovaného energetického auditu," upozorňuje mluvčí MPO.
Jeho slova potvrzuje Ing. Petr Holoubek pověřený řízením Státní energetické inspekce (SEI): " Při zpracování průkazu energetické náročnosti budovy se vychází z údajů stávajícího energetického auditu ve smyslu § 6a odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 148/2007 § 7. Tímto využitím stávajících auditů lze dosáhnout i snížení nákladů a administrativy."
PRAXE SE (ZATÍM?) VE VŠEM S CENTREM NESHODNE
Nicméně se zdá, že centrum praxi dosud vyčerpávající odpovědi na všechny její otázky neposkytlo a vlastníci budov, jichž by se průkazy energetické náročnosti mohly týkat, či specialisté, kteří by tyto dokumenty mohli vystavovat, zatím o mnoha věcech ještě jasno nemají. Skepticky například hovoří Ing. Roman Zelenka, ředitel Správy nemovitostí Olomouc, a. s.: "Podle vyjádření SEI bude možné energetický audit použít jako podklad pro zpracování průkazu energetické náročnosti. SEI proto také doporučuje, aby průkazy zpracovala firma, která už provedla audit. Jenže zatím spíše slyším hlasy odborníků, kteří tvrdí, že audit k těmto účelům využít nelze, neboť se zabýval pouze pláštěm budovy, zatímco průkaz se bude zabývat celou nemovitostí."
Že opřít se o energetický audit při vypracování průkazu energetické náročnosti patrně příliš nepomůže, soudí také Mgr. František Macholda, energetický auditor a odborný konzultant Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT. "Průkaz energetické náročnosti budovy tak, jak je definován vyhláškou 148/2007, obsahuje více informací než audit. Jsou zde například detailně vysčítány plochy a parametry jednotlivých konstrukcí, které v auditu zpravidla uvedeny nebývají. Dále je hodnocena energetická náročnost osvětlení, větrání, chlazení - zkrátka veškerých energií v budově včetně tzv. pomocných energií na tyto procesy. Nic z toho audit neobsahuje."
RAZÍTKA AŽ DODATEČNĚ?
Nejasností kolem průkazů energetické náročnosti je ovšem víc. Tak třeba povinnost mít vystavený průkaz energetické náročnosti budovy sice vzniká až od 1. 1. 2009, ale stavební úřady jej mohou vyžadovat již dříve u staveb, které budou kolaudovány po tomto datu - a budou tedy průkaz potřebovat. "Jasný metodický pokyn však v tomto směru zatím neexistuje," říká Mgr. František Macholda a poznamenává, že dosud ani neproběhla autorizace osob, které by tyto průkazy vystavovaly. "A to přesto, že příslušná vyhláška je v účinnosti již od července roku 2007. Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučuje, aby případně (třeba při požadavku stavebního úřadu) zpracoval průkaz autorizovaný inženýr s tím, že doklad bude dodatečně opatřen razítkem," vysvětluje energetický auditor a odborný konzultant Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT.
V těchto souvislostech ty, kdo průkaz energetické náročnosti budou potřebovat možná ještě před 1. 1. 2009, příliš ani nepovzbudí fakt, že sice na vypracování průkazu pro budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2 lze čerpat podporu z části A Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů, a to až do výše 100 tisíc korun (maximálně 50 % z celkových nákladů) - ale že uzávěrka pro podání žádos-tí na letošní rok už byla 31. března 2008.
LEPŠÍ POROVNÁNÍ ZAHÝBÁ I S CENAMI
"Účelem průkazů energetické náročnosti budov je dát i naprostému laikovi jasnou a srozumitelnou informaci, nakolik je dům energeticky úsporný. Jde o analogii energetických štítků elektrospotřebičů - každý vidí na první pohled, jestli je pračka či chladnička úsporná a zda se mu ji za danou cenu vyplatí koupit. V důsledku zavedení těchto štítků během několika let z trhu zcela vymizely spotřebiče s vysokou spotřebou energie, neboť zákazníci dostali jasnou informaci a výrobci se začali předhánět ve vývoji úspornějších zařízení. U domů a bytů dodnes tato informace chyběla. Průkazy tak časem mohou významně ovlivnit ceny energeticky neúsporných domů a bytů tím, že po nich poklesne poptávka. Investorům se pak vyplatí stavět podle nízko-energetických zásad. Cílem tohoto postupu je celkově snížit spotřebu energie vyrobené z fosilních paliv a omezit emise CO2. Energetické audity naopak navrhují úsporná opatření a radí investorovi, která jsou pro něj nejvýhodnější," dodává Mgr. František Macholda.
Mluvčí vsetínské radnice Ing. Eva Stejskalová sice také připouští problémy, které mohou nastat, ať už kvůli nedostatku expertů s akreditací na vypracování průkazů energetické náročnosti, nebo proto, že chybí metodika výpočtů, jež by umožnila pro průkazy vyjít ze stávajících energetických auditů. Přesto nastoupený trend vidí pozitivně: "Už provedené energetické audity pomohly ve Vsetíně k plánování postupných opatření ke snížení energetické náročnosti. Zejména v základních a mateřských školách při instalaci termoventilů nebo i solárních panelů pro ohřev teplé vody. Průkazy energetické náročnosti pro většinu našich škol a budovu městského úřadu také nebudou levné. Ale jejich financování je plánováno z dotace projektu Cesta k udržitelnému Vsetínsku, podaného do druhé výzvy Norských fondů. Každopádně tyto průkazy nám mj. umožní porovnat mezi sebou stejně stavebně provedené školní budovy a vyhodnotit, kde tam jsou slabá místa při využívání stále dražších energií," uzavřela Ing. Eva Stejskalová.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Energetický audit budovy a průkaz energetické náročnosti budovy
Povinnost nechat zpracovat energetický audit vzniká
- provozovateli energetického hospodářství, který je organizační složkou státu, kraje nebo obce a jehož celková spotřeba energií je vyšší než 1 500 GJ ročně;
- ostatním subjektům se spotřebou vyšší než 35 000 GJ ročně, které musí provést audit jednotlivých budov nebo provozů se spotřebou vyšší než 700 GJ ročně;
- pokud je to podmínkou pro přiznání některé dotace.
Povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy vzniká
- při výstavbě nové budovy, tedy staví-li se například i nový bytový dům;
- při větších změnách už dokončené budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost; tedy například je-li stávající bytový dům rekonstruován a rekonstrukce odpovídá definici stanovené zákonem;
- při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle některého ze dvou předchozích bodů, tj. v případě, že byl uzavřen smluvní vztah na vypracování projektové dokumentace pro stavbu nového bytového domu nebo pro rekonstrukci stávajícího bytového domu po 1. 7. 2007, má nájemník nebo kupec právo vyžadovat průkaz energetické náročnosti budovy; povinnost zpracovat průkaz se tak například nebude týkat budov ve vlastnictví bytových družstev, která se přetransformují na společenství vlastníků, avšak bude nutná pro bytové domy, které obec určí k privatizaci.
Průkaz energetické náročnosti budovy, který se bude přikládat k stavební dokumentaci po 1. 1. 2009, má i svou grafickou podobu, která umožňuje poskytnout rychlou informaci o charakteru budovy z hlediska její energetické náročnosti.
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
