Látkové pleny se vracejí. Jsou barevné a z biobavlny
Konopné, bambusové nebo z biobavlny a v řadě barevných odstínů: látkové pleny se
během posledních deseti let vylouply ze skořápky čtvercových kusů bílé látky.
Konopné, bambusové nebo z biobavlny a v řadě barevných odstínů: látkové pleny se během posledních deseti let vylouply ze skořápky čtvercových kusů bílé látky.
S větším výběrem roste i množství rodin, kde je používají. "Myslím, že dnes je volí tak deset procent matek," říká Lenka Berlinská z jihočeské neziskové organizace Rosa.
Ta je spolupořadatelem Týdne opravdových plen, který dnes začíná. Jeho hlavním cílem je nad-chnout pro látkové plenky další rodiče.
Hlavní argumenty zastánců návratu k bavlněným plenám jsou ekologické: jednorázové pleny podle statistik znamenají skoro tunu odpadu na jedno dítě za přebalovací období - tedy asi dva roky. Jednorázové pleny jsou také náročnější na množství materiálu.
Za polovinu
Pro to, aby děti vyrůstaly v bavlně, mluví i ekonomické propočty: jednorázové plenky vyjdou podle Rosy v případě jednoho dítěte přibližně na pětadvacet tisíc, moderní látkové pleny rodiče, včetně nákladů na praní, stojí přibližně polovinu.
Ještě levněji vycházejí klasické čtvercové pleny, u nichž jsou nízké pořizovací náklady: z rodinného rozpočtu vytáhnou během dvou přebalovacích let šest až devět tisíc korun.
Podle Berlinské, která prodává v českobudějovickém obchůdku s ekologickými plenkami, si zákaznice nejvíc vybírají modernější varianty, které mají s bílými čtverci společný jen materiál: vyrábějí se jako vícevrstvé anatomicky tvarované plenky nebo jde o pratelné látkové kalhotky, podobné jednorázovým.
Později na nočník
Řada příznivců bavlněných plen se rekrutuje z řad dětských lékařů. Hlavně levnějším jednorázovým plenám zdravotníci vytýkají, že mohou uvolňovat látky, které u dětí vyvolávají alergii. "Alespoň krátkodobý přechod na bavlněné pleny doporučuji i v případech, kdy je dítě opruzené," říká pražská lékařka Helena Hlaváčková.
Podle některých pediatrů navíc používání jednorázových plen prodlužuje přebalovací věk až o pět či šest měsíců. Dítě si s nimi později a hůř zvyká chodit na nočník
Jednoznačná převaha matek, které dávají přednost plenkám jednorázovým, ale ukazuje na to, že víc než na finanční, zdravotní a ekologické argumenty by slyšely na svoz plenek. Tuto službu znají v některých skandinávských státech a Nizozemsku.
Svoz odbourává hlavní stinnou stránku používání plen přátelských životnímu prostředí: domácí praní zaneřáděných plínek. U domu předplatitelů služby jednou týdně zastaví auto, které nashromážděné špinavé pleny naloží a místo nich přiveze čerstvě vyprané.
S větším výběrem roste i množství rodin, kde je používají. "Myslím, že dnes je volí tak deset procent matek," říká Lenka Berlinská z jihočeské neziskové organizace Rosa.
Ta je spolupořadatelem Týdne opravdových plen, který dnes začíná. Jeho hlavním cílem je nad-chnout pro látkové plenky další rodiče.
Hlavní argumenty zastánců návratu k bavlněným plenám jsou ekologické: jednorázové pleny podle statistik znamenají skoro tunu odpadu na jedno dítě za přebalovací období - tedy asi dva roky. Jednorázové pleny jsou také náročnější na množství materiálu.
Za polovinu
Pro to, aby děti vyrůstaly v bavlně, mluví i ekonomické propočty: jednorázové plenky vyjdou podle Rosy v případě jednoho dítěte přibližně na pětadvacet tisíc, moderní látkové pleny rodiče, včetně nákladů na praní, stojí přibližně polovinu.
Ještě levněji vycházejí klasické čtvercové pleny, u nichž jsou nízké pořizovací náklady: z rodinného rozpočtu vytáhnou během dvou přebalovacích let šest až devět tisíc korun.
Podle Berlinské, která prodává v českobudějovickém obchůdku s ekologickými plenkami, si zákaznice nejvíc vybírají modernější varianty, které mají s bílými čtverci společný jen materiál: vyrábějí se jako vícevrstvé anatomicky tvarované plenky nebo jde o pratelné látkové kalhotky, podobné jednorázovým.
Později na nočník
Řada příznivců bavlněných plen se rekrutuje z řad dětských lékařů. Hlavně levnějším jednorázovým plenám zdravotníci vytýkají, že mohou uvolňovat látky, které u dětí vyvolávají alergii. "Alespoň krátkodobý přechod na bavlněné pleny doporučuji i v případech, kdy je dítě opruzené," říká pražská lékařka Helena Hlaváčková.
Podle některých pediatrů navíc používání jednorázových plen prodlužuje přebalovací věk až o pět či šest měsíců. Dítě si s nimi později a hůř zvyká chodit na nočník
Jednoznačná převaha matek, které dávají přednost plenkám jednorázovým, ale ukazuje na to, že víc než na finanční, zdravotní a ekologické argumenty by slyšely na svoz plenek. Tuto službu znají v některých skandinávských státech a Nizozemsku.
Svoz odbourává hlavní stinnou stránku používání plen přátelských životnímu prostředí: domácí praní zaneřáděných plínek. U domu předplatitelů služby jednou týdně zastaví auto, které nashromážděné špinavé pleny naloží a místo nich přiveze čerstvě vyprané.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích