U břehů Norska má vyrůst les plovoucích větrníků

Obří vrtule, velké jako letecké motory budou možná už brzy na norském pobřeží Severního moře stejně běžné jako ropné plošiny.

Tak si alespoň blízkou budoucnost představují norské úřady a průmysl, které by rády trochu "zazelenily" svou ropnou image a využily znalosti pobřeží k dobytí potenciálně lukrativního nového trhu - vytvoření plovoucího lesa větrných turbín na volném moři.

Norská vláda plánuje vydávání koncesí na "bloky" určené pro využití větru k výrobě elektřiny v pobřežních vodách. A norská těžařská společnost StatoilHydro hodlá už příští rok spustit projekt plovoucích turbín v blízkosti místa, kde byla před 40 lety v norských pobřežních vodách poprvé objevena ropa.

"Když máte rádi vítr, jsme pro vás nejlepší místo v Norsku," hlásí Jarle Nilsen, starosta ostrůvku Utsira, který má rozlohu necelých šesti kilometrů čtverečních. Všech jeho 210 obyvatel už nyní získává většinu elektřiny ze dvou turbín umístěných na pobřeží. "Loni jsme tu měli vítr s výjimkou jediného dne každý den," říká a dodává, že je nadšen ze dvou experimentálních projektů soustav plovoucích turbín v okolních vodách.

Norsko má s hned po Řecku nejdelší pobřeží v Evropě a spolu s Británií je bičováno prudkým větrem z Atlantiku, což je však zároveň výhoda při realizaci projektů využívajících ke generaci elektřiny síly větru. Plovoucí turbíny totiž mohou díky nepřetržitému proudění větru dosáhnout až dvojnásobného výkonu než jejich pozemní varianty.

Na moři by také "větrné farmy" mohly využívat modifikované, výkonnější turbíny, protože by odpadla potřeba omezování hluku, který je u soustav "větrníků" na pevnině důležitým faktorem. Na druhou stranu se však podle analytiků jedná o nevyzkoušenou technologii a opravy by mohly být příliš nákladné.

Cena elektřiny vyrobené větrnými turbínami by také přinejmenším v několika nejbližších letech patrně zůstala vyšší než ta vyráběná tradičním spalováním fosilních paliv. To znamená, že by hrály velkou roli státní dotace.

"Velmi jasně jsme říkali, že existují vzrušující možnosti využití pobřežního větru a plovoucích turbín," říká Liv Monica Stubholtová, náměstkyně ministra energetiky a paliv. "Ale jsme si zároveň vědomi doporučení expertů, kteří radí, abychom "pospíchali pomalu", protože je napřed ještě potřeba překonta technické překážky."

Větrná energie je na vzestupu a v roce 2008 by měly její využitelné kapacity dosáhnout 100 gigawattů. Je to výsledek snahy o nahrazení uhelné elektrárny produkující skleníkové plyny. Energie získávaná z větru ale stále tvoří jen jedno procento celosvětové elektřiny.

Devadesát osm procent těchto kapacit tvoří turbíny na pevnině, ale nové technologie umožňují "větrné farmy" posouvat dál od obydlených oblastí a mimo pobřeží. V současnosti patří mezi vůdčí země na tomto poli především Británie a Dánsko.