zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Japonský topol: šance, jak ušetřit

13.05.2008
Zemědělství
Energie
Japonský topol: šance, jak ušetřit
Pozoruhodnou energetickou dřevinu, vhodnou jako ekologické palivo, živý plot či větrolam, představuje japonský topol.

Tento klon na bázi křížence u nás běžného topolu černého a topolu Maximowiczova roste dobře na široké škále stanovišť chlumních až podhorských oblastí (350 - 500 m. n. m), vadí mu naopak silně podmáčené půdy.

Jeho zvyšující se oblibu v ČR má na svědomí řada nadšenců, věnující mnoho času a úsilí jejímu pěstování. Ti avizují, že po 5 letech lze získat kulatinu o průměru až 18 cm, s výškou do 14 metrů. Po 7 letech by se měly dát ze stromů vyrábět trámy. Uvedené časové etapy se ale mohou, vzhledem k pěstitelským podmínkám, občas lišit v délce svých trvání. Pro pěstitele je zajímavá i relativní volnost při rozhodování o roku sklizně. Pokud není situace na trhu jeden rok výhodná, lze s ní počkat do roků dalších. Výhodou je, že po sklizni stromy dál pokračují v růstu a takto se tomu děje zhruba po dobu 25 let. Pak se půda vyčerpá. Ale i tak lze prostor dál využít na pěstování jiných plodin, protože z opadávajících topolových listů vzniká humus a kvalita půdy je asi o čtvrtinu vyšší.

Energie této dřeviny se dá srovnat se severočeským hnědým uhlím. Výhřevnost měkkých porostů, jako jsou topol, olše, vrba nebo akát, je výrazně nižší než třeba buku či smrku. Kompenzuje se to právě tím, že japonský topol narůstá doslova raketově. Pokud jde o energetické využití veškerých rychle rostoucích dřevin pro spalování, platí přímá úměra: čím rychleji dřevina roste - tím rychleji hoří (což je dáno její hustotou). V tomto směru Energetické výzkumné středisko při VŠB v Ostravě, spolu s VŠCHT z Prahy, testovalo velké množství dřevin v procesu energetického zplynování dřeva s následným vývinem dřevoplynu použitelného v kogenerační jednotce. Japonský topol se umístil na vynikajícím druhém místě (první byla vrba) a daleko za sebou nechal tvrdší dřeviny. Při společné výrobě tepla a elektrické energie v pístovém spalovacím motoru kogenerační jednotky pracující na dřevní plyn je vzhledem k zajímavé výkupní ceně elektrické energie, ekonomické využití vstupního paliva výrazně vyšší. Z tohoto důvodu se dá považovat pěstování rychle rostoucích topolů do budoucna za perspektivní podnikání. V době, kdy cena tepla stále roste, se díky svým vlastnostem rychle rostoucí dřevina stala hitem pro pěstitele biomasy. Některé firmy, ale i obce ji začínají pěstovat ve velkém, nejen jako experiment jako dosud. Získávání levného dřeva je inspirací i pro starosty menších obcí. O japonský topol se zajímají i bývalé Severočeské doly, protože tato rostlina má vysokou absorpční schopnost oxidu uhličitého. Pěstování této biomasy podporuje v rámci své dotační politiky i stát.
Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí