Myslivci a lesníci se hádají o počty

Krušné hory - Stovky holých, oloupaných kmenů, pláně okousaných smrků, které více než osmileté stromy připomínají bonsaje... Hlavním nepřítelem lesů v Krušných horách se stává přemnožená jelení zvěř.

Lesy tak bojují hned s dvojím nepřítelem - nejen že začaly ve velkém umírat lesy, které tu byly vysázeny jako záchrana hor po devastaci vlivem průmyslových škodlivin zhruba před třiceti lety, ale šance nových stromů, že vůbec vyrostou, je kvůli přemnožené zvěři malá.

Krušné hory jsou dlouhodobě devastované vysokou. Podle lesníků jsou stavy sedmkrát vyšší, než by měly být.

Podle poslední studie, kterou vypracovali lidé z firmy Lesy ČR, je na horách poškozena zvěří více než třetina všech mladých stromků.

„U jeřábu je to dokonce 65 procent. A loupáním kůry je zničeno přes 30 procent stromů, u vysazovaných smrků ztepilých 66 procent,” posteskl si spoluautor studie Miroslav Sloup s tím, že situace se neustále zhoršuje. Každý rok škody lesníci odhadují přibližně na 1500 korun na hektar. Okousané a popraskané stromky nerostou, kvůli obnaženým ranám je napadají houby a plísně a praskají. Hrozí, že hory budou opět holé. Dojde k erozi, růstu plevele a zkáze.

Na vině je přemnožená jelení zvěř. Podle některých propočtů jí na horách jen v oblasti od Blatné až po Děčín žije 8400 až 10 800 kusů, což je sedmkrát až devětkrát více, než by mělo.

„Podle normovaného stavu by tady mělo žít jen 1200 kusů. Ale sami myslivci hlásí 3400 kusů. Přitom za rok odstřelí 4400 kusů, což je mnohem víc. A tvrdí, že je všechno v normálu. Je normální ulovit čtyřnásobek normálního stavu?” podivuje se Sloup.

Myslivci ale vidí situaci jinak. „Vysoká a jeleni tady byli vždycky. Problém je, že dosud nikdo přesně nestanovil, kolik by jí v revírech mělo být. Souhlasím, že stavy by měly být únosné, ale podle představ lesáků by to číslo bylo tak malé, že než by jelen někde sehnal laň, tak by si uhnal souchotiny. Největším nepřítelem lesů není jelen, ale člověk,” zlobí se myslivec Miroslav Machala.

Myslivci a lesníci se tedy zřejmě nedomluví. Každý má svou pravdu a argumenty. Lesníci dokonce vytahují i čtvrtstoletí staré studie. „Už tehdy bylo v Krušných horách moc zvěře. O nutném snížení jelení zvěře se hovoří už roky, ale výsledek je nula,” říká Sloup.

„Je to problém. Kolik mají v lese jelení zvěře i kolik bylo zastřeleno, se špatně prokazuje. Oni třeba nechají Němce zastřelit jelena, ale důkazy rychle zmizí. Podobné je to s celkovými počty odstřelů, nahlásí se dvacet, a přitom jich třeba bylo 120. To je docela běžné,” říká krajský zastupitel Luděk Forman, který se obnovou lesů zabývá a lesníky podporuje.

Přitom šance, jak jelení zvěř snížit, je mizivá. To by se musel změnit zákon a to nebude jednoduché.

Myslivci sedí v parlamentu „Bohužel se do toho plete politika. Lesníci jsou totiž v lese a myslivci zase v parlamentu, a to je potom těžké s nimi něco uhrát,” míní lesník Sloup.

To potvrzuje i Forman. „My jsme se už shodli na nějakém postupu s majiteli lesů, ale s myslivci to bude těžší,” přiznává. Škody se totiž dokazují velmi těžce a často to logicky ani nejde. „Zničení musíte prokázat, ale když jeleni vysazené stromky úplně spasou, není co prokazovat, tedy škoda není žádná. A podobných příkladů je víc. Škody musí být skutečné. Tedy okus se za žádnou škodu nepočítá,” popsal Forman.

Podle zákona tak také škodou není zničení bočních výhonů na stromku, i když ten pak téměř neporoste. Podle Formana je změna zákona běh na dlouhou trať a problém je potřeba vyřešit včas. „Proto jsme k nám pozvali pana ministra Petra Gandaloviče a chceme mu problém vysvětlit,” sdělil Forman.

Ve východní části hor už je situace se zvěří o něco lepší. „Myslivci brečí, že tady skoro už žádného jelena nemáme. Ale teprve kdyby se tady ve stejném tempu pokračovalo pět let, stav by byl optimální. To bude, až začnou stromy odrůstat, a to se nedaří,” říká Soukup.

Svoji honitbu v této oblasti, tedy zhruba od Flájí k Přísečnické přehradě, mají i Lesy ČR. „Mělo by tady být 25 kusů jelení zvěře. Ale už čtvrtý rok po sobě tady každý rok odstřelíme 200 kusů a nic se nemění. Honitba se jen uvolní a přijdou sem další, což svědčí o tom, že stavy jsou neúnosně vysoké a lesům opravdu hodně škodí ,” popsal ředitel krajského ředitelství Lesů ČR Jan Ferkl.

Cílem lesníků není ale vyhubit jeleny. „Už druhý rok pro ně na zimu připravujeme osm přezimovacích obor. Tady pak nemocné kusy vyléčíme a dokrmujeme. A navíc nemají šanci ničit stromky. Oba roky v obůrkách bylo 14 tisíc kusů jelení zvěře. Tedy tolik, kolik by jich mělo být v celých horách. Teoreticky by žádní neměli být venku v lese, ale zdaleka to tak není,” popsal Ferkl.