Elektrárny na plyn by se u nás brzy měly podílet na výrobě elektřiny
ING. JOSEF KASTL, GENERÁLNÍ SEKRETÁŘ ČESKÉ PLYNÁRENSKÉ UNIE, ŘÍKÁ:
ING. JOSEF KASTL, GENERÁLNÍ SEKRETÁŘ ČESKÉ PLYNÁRENSKÉ UNIE, ŘÍKÁ:
* Neustávají obavy, zdali jsou dodávky zemního plynu z Ruska bezpečné, přece jen letos v březnu se opakoval po dvou letech rusko-ukrajinský konflikt...
My tyto informace stále zveřejňujeme, ale někdo jako by je nechtěl slyšet. Tedy ani jedno omezení dodávek ruského plynu pro Ukrajinu v lednu 2006 a v březnu 2008 nemělo vůbec žádný vliv na dodávky plynu do ČR. Zásobování probíhalo regulérně podle kontraktů, dodávky se pohybovaly v přesně sjednaném rozmezí. Celé to je jen "laciná novinařina", jak se vyjádřil nedávno prezident Klaus a apeloval na média, aby to nepřeháněla, že ani on tu žádné nebezpečí nevidí. U nás neexistuje výrazný zdroj dostupné energie, který může nabídnout takové záruky jako zemní plyn. Zemní plyn má pro naše potřeby z dostupných zdrojů vytvořeny jedny z nejlepších podmínek v oblasti zajištění bezpečnosti a stability dodávek. ČR má uzavřen dlouhodobý kontrakt do roku 2035, který přináší v tomto období jistotu dodávek přibližně 200 miliard m3 zemního plynu, jsme tranzitní zemí,máme obrovskou kapacitu uskladňovaného zemního plynu atd.
* Ale závislost tu nepochybně je...
To ano, ale od roku 2013 budeme pravděpodobně závislí i na elektřině, kterou budeme muset začít dovážet, i zásoby uhlí budou brzy vyčerpané. V sousedních zemích, jako je třeba Maďarsko, Polsko, Rakousko, je tomu tak již dnes. Jsme závislí na dodávkách jaderného paliva, dodávkách ropy a dalších surovin. A určitě budete se mnou souhlasit, že je lepší být "závislý" na stabilizujícím se Rusku než na nestabilních islámských zemích. Z hlediska energetické bezpečnosti je hlavně velmi významné a důležité, že ČR má pozici tranzitní země. Přes naše území proudí významné množství zemního plynu určené pro zásobování Německa, Francie a dalších zemí EU. Právě s ohledem na tento fakt nemusíme mít obavy, že by nás někdo z politických důvodů nebo z důvodů svých mocenských zájmů "vydíral", smlouvy u nás navíc nemá Rusko se státem, nýbrž s nadnárodním koncernem.
* Hovoří se občas i o zastaralých plynovodech. Plánuje se nějaká výraznější diverzifikace zdrojů?
Tranzitní plynovody ve všech zemích včetně Ruska byly a jsou budovány i udržovány podle mezinárodních standardů. Jsou významným zdrojem příjmů, a proto je jejich provozu věnována všude odpovídající pozornost. Nové přepravní plynovody jsou připravovány ze zcela jiných důvodů - vytvářejí propojení s novými ložisky, sledují minimalizaci tranzitních poplatků, a tedy snižování konečné ceny, ale i diverzifikaci tras. Propojení těchto nových tras a zachování pozice ČR jako významné tranzitní země by měl zajistit u nás připravovaný propojovací tranzitní plynovod Gazela. EU a tedy i ČR usiluje o diverzifikaci na straně zdrojů zemního plynu, tzn. umožnění dodávek z dalších "neruských" zdrojů. V tomto směru RWE počítá s napojením plynovodu NABUCCO od roku 2013 na českou tranzitní soustavu a dále také s využitím připravovaných terminálů LNG, zejména LNG Adria-Krk a mnoha dalších. To bychom ale vyjmenovávali dlouho.
* Budou se stavět i nějaké nové zásobníky?
Do roku 2013 se připravuje rozšíření skladovacích kapacit o téměř 45 procent a do rozšíření zásobníků budou investovány miliardy korun. První nové kapacity by měly být k dispozici v roce 2010. Po realizaci dosáhne kapacita zásobníků cca 4,5 mld. m3 plynu, což je zhruba 50 % současné roční spotřeby. RWE Gas Storage se nyní stará o šest zásobníků s pracovním objemem 2,3 miliardy m3 zemního plynu. Dva projekty jsou už nyní v pokročilé fázi. Nejdále jsou s přípravou v lokalitě Tvrdonice poblíž Lanžhota na Břeclavsku, kde RWE Gas Storage již získala autorizaci od Ministerstva průmyslu a obchodu. Moravské naftové doly připravují vybudování podzemního zásobníku Dambořice. Plány se týkají lokalit, v nichž už zásobníky nyní jsou. Využijí se geologické struktury, které se dosud nevyužívaly.
* S rostoucími cenami ropy, zemního plynu, uhlí atd. a s velkou pravděpodobností i následnou ekonomickou krizí poroste i nervozita ve světové politice. Jakou strategii si myslíte, že je nejlepší zvolit?
Jednoznačně racionální jednání.
* A jak dlouho ještě bude docházet ke zdražování plynu?
Cena plynu se z 85 % odvíjí od ceny ropy a její cena zatím stále stoupá. Významný vliv má stále klesající cena USD. Je ale pravděpodobné, že v delším období se dočkáme poklesu ze současných rekordních úrovní, což povede i ke zlevnění zemního plynu. Odborníci říkají, že cena ropy, a tedy i plynu, ještě bude v letošním roce stoupat, pak by již měla začít klesat. Rostoucí cena plynu ale i elektřiny, uhlí a dalších, má i pozitivní dopady. Dlouhodobá poměrně vysoká cena energií naučila odběratele všech kategorií šetřit. Zateplují se domy, modernizují se spotřebiče i technologie a celková spotřeba klesá. Energie už nikdy nebudou levné a podle posledního průzkumu Eurobarometru už polovina Čechů uvádí, že snížila svoji energetickou spotřebu, což je větší podíl, než je průměr v EU. Růst cen také láká další kapitál, který se dá využít k intenzifikaci hledání nových ložisek a zejména dokonalejší těžby těch dosavadních.
* Vaše unie zastupuje také RWE Transgas, který nedávno prezentoval pokles prodeje zemního plynu u nás za rok 2007 o 10 %. Jaký očekáváte další trend?
Je nutné připomenout, že za poklesem je třeba vidět teplé počasí a také přechod části zákazníků k jiným dodavatelům. RWE Transgas prezentoval ale také, že množství vyvezeného plynu z ČR do zahraničí stouplo na více než dvojnásobek. Lze předpokládat, že i u nás dojde v připravované energetické koncepci ke zvýšení dosud zvažovaného 21procentního podílu zemního plynu na palivoenergetickém mixu, protože podle předpokladů EU se v následujících 15 letech má spotřeba plynu v EU 27 zvýšit o nejméně 100 miliard m3.
* Jak velký podíl z toho by měl mít zemní plyn pro dopravu?
Během 12 let by u nás mělo být už asi 400 plnicích stanic na CNG. Lze tedy reálně předpokládat, že spotřeba CNG pro dopravu bude narůstat. Do roku 2020 byl pro ČR stanoven cíl v podobě ročního prodeje zemního plynu v sektoru dopravy asi 600 až 800 mil. m3. Jsme rádi, že letos v dubnu schválila Evropská komise pro ČR dotace, které mohou čerpat dopravní společnosti na investice do autobusů šetrných k životnímu prostředí.
* Elektrárenská firma ČEZ se již definitivně rozhodla, že ještě letos odstartuje projekt dvou bloků plynových elektráren v hodnotě zhruba 18 miliard korun, jak tato skutečnost ovlivní spotřebu plynu?
Spotřeba plynu země tak stoupne zhruba o miliardu kubíků, což je více než 10 procent současné spotřeby. Jejich výkon by měl být údajně jako polovina Temelína, tedy 880 megawattů. Pro výrobu elektřiny se bude do určité míry zcela jistě využívat plyn, neboť nabízí řešení řady problémů. Značnou perspektivu má i výroba elektřiny v decentralizovaných zdrojích - paroplyn, kogenerace.
* Investovat do plynových elektráren chce i firma United Energy?
Ano, podle jejich vyjádření připravují dva menší zdroje. Jeden má být v Plzni do 30 megawattů za asi půl miliardy korun a má se začít stavět už letos. Druhý zdroj oznámili spustit v roce 2011. Velkou plynovou elektrárnu snad zvažují realizovat v podobném termínu. Také v Prostějově chce Moravia Energo, ovládaná Tomášem Chrenkem, vybudovat zdroj o výkonu 80 megawattů.
* Čím si tyto investice vysvětlujete?
Je riskantní spoléhat na uhlí. Jeho zásoby se u nás během pár let vyčerpají a dovoz zahraničního uhlí se může prodražit. Navíc jeho těžba v zahraničních zemích naráží na neochotu bank poskytovat úvěry - jsou to investice do neekologického paliva. Výrobu elektřiny z uhlí navíc mohou výrazně znevýhodnit i povolenky na vypouštění emisí oxidu uhličitého. A poptávka po energiích narůstá opravdu závratným tempem, spotřeba energií v EU 27 za rok 2007 ohromila i Evropskou unii.
* Zemní plyn je velmi ekologické palivo a špatná kvalita ovzduší je největším problémem českého životního prostředí. Za překračování imisních limitů hrozí České republice dokonce sankce ze strany Evropské komise. Podle průzkumu 98 % lidí u nás souhlasí s tím, že za ochranu životního prostředí by měli nést odpovědnost především velcí znečišťovatelé, souhlasíte s tím?
Ne tak docela. Na této úrovni se řada opatření již učinila a bude se muset realizovat i v budoucnu. K ochraně životního prostředí by měl přispívat každý z nás. Všichni můžeme provádět malé změny a to jako celek významně přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů. Domácnosti EU jsou například zdrojem přibližně 16 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Většina CO2 uvolňovaného do ovzduší pochází z výroby a spotřeby energie. Ale např. obsah prachových částic máme na 150 % průměru všech zemí EU, to způsobuje především spediční a silniční doprava a za to už by někdo odpovědný být měl...
* Neustávají obavy, zdali jsou dodávky zemního plynu z Ruska bezpečné, přece jen letos v březnu se opakoval po dvou letech rusko-ukrajinský konflikt...
My tyto informace stále zveřejňujeme, ale někdo jako by je nechtěl slyšet. Tedy ani jedno omezení dodávek ruského plynu pro Ukrajinu v lednu 2006 a v březnu 2008 nemělo vůbec žádný vliv na dodávky plynu do ČR. Zásobování probíhalo regulérně podle kontraktů, dodávky se pohybovaly v přesně sjednaném rozmezí. Celé to je jen "laciná novinařina", jak se vyjádřil nedávno prezident Klaus a apeloval na média, aby to nepřeháněla, že ani on tu žádné nebezpečí nevidí. U nás neexistuje výrazný zdroj dostupné energie, který může nabídnout takové záruky jako zemní plyn. Zemní plyn má pro naše potřeby z dostupných zdrojů vytvořeny jedny z nejlepších podmínek v oblasti zajištění bezpečnosti a stability dodávek. ČR má uzavřen dlouhodobý kontrakt do roku 2035, který přináší v tomto období jistotu dodávek přibližně 200 miliard m3 zemního plynu, jsme tranzitní zemí,máme obrovskou kapacitu uskladňovaného zemního plynu atd.
* Ale závislost tu nepochybně je...
To ano, ale od roku 2013 budeme pravděpodobně závislí i na elektřině, kterou budeme muset začít dovážet, i zásoby uhlí budou brzy vyčerpané. V sousedních zemích, jako je třeba Maďarsko, Polsko, Rakousko, je tomu tak již dnes. Jsme závislí na dodávkách jaderného paliva, dodávkách ropy a dalších surovin. A určitě budete se mnou souhlasit, že je lepší být "závislý" na stabilizujícím se Rusku než na nestabilních islámských zemích. Z hlediska energetické bezpečnosti je hlavně velmi významné a důležité, že ČR má pozici tranzitní země. Přes naše území proudí významné množství zemního plynu určené pro zásobování Německa, Francie a dalších zemí EU. Právě s ohledem na tento fakt nemusíme mít obavy, že by nás někdo z politických důvodů nebo z důvodů svých mocenských zájmů "vydíral", smlouvy u nás navíc nemá Rusko se státem, nýbrž s nadnárodním koncernem.
* Hovoří se občas i o zastaralých plynovodech. Plánuje se nějaká výraznější diverzifikace zdrojů?
Tranzitní plynovody ve všech zemích včetně Ruska byly a jsou budovány i udržovány podle mezinárodních standardů. Jsou významným zdrojem příjmů, a proto je jejich provozu věnována všude odpovídající pozornost. Nové přepravní plynovody jsou připravovány ze zcela jiných důvodů - vytvářejí propojení s novými ložisky, sledují minimalizaci tranzitních poplatků, a tedy snižování konečné ceny, ale i diverzifikaci tras. Propojení těchto nových tras a zachování pozice ČR jako významné tranzitní země by měl zajistit u nás připravovaný propojovací tranzitní plynovod Gazela. EU a tedy i ČR usiluje o diverzifikaci na straně zdrojů zemního plynu, tzn. umožnění dodávek z dalších "neruských" zdrojů. V tomto směru RWE počítá s napojením plynovodu NABUCCO od roku 2013 na českou tranzitní soustavu a dále také s využitím připravovaných terminálů LNG, zejména LNG Adria-Krk a mnoha dalších. To bychom ale vyjmenovávali dlouho.
* Budou se stavět i nějaké nové zásobníky?
Do roku 2013 se připravuje rozšíření skladovacích kapacit o téměř 45 procent a do rozšíření zásobníků budou investovány miliardy korun. První nové kapacity by měly být k dispozici v roce 2010. Po realizaci dosáhne kapacita zásobníků cca 4,5 mld. m3 plynu, což je zhruba 50 % současné roční spotřeby. RWE Gas Storage se nyní stará o šest zásobníků s pracovním objemem 2,3 miliardy m3 zemního plynu. Dva projekty jsou už nyní v pokročilé fázi. Nejdále jsou s přípravou v lokalitě Tvrdonice poblíž Lanžhota na Břeclavsku, kde RWE Gas Storage již získala autorizaci od Ministerstva průmyslu a obchodu. Moravské naftové doly připravují vybudování podzemního zásobníku Dambořice. Plány se týkají lokalit, v nichž už zásobníky nyní jsou. Využijí se geologické struktury, které se dosud nevyužívaly.
* S rostoucími cenami ropy, zemního plynu, uhlí atd. a s velkou pravděpodobností i následnou ekonomickou krizí poroste i nervozita ve světové politice. Jakou strategii si myslíte, že je nejlepší zvolit?
Jednoznačně racionální jednání.
* A jak dlouho ještě bude docházet ke zdražování plynu?
Cena plynu se z 85 % odvíjí od ceny ropy a její cena zatím stále stoupá. Významný vliv má stále klesající cena USD. Je ale pravděpodobné, že v delším období se dočkáme poklesu ze současných rekordních úrovní, což povede i ke zlevnění zemního plynu. Odborníci říkají, že cena ropy, a tedy i plynu, ještě bude v letošním roce stoupat, pak by již měla začít klesat. Rostoucí cena plynu ale i elektřiny, uhlí a dalších, má i pozitivní dopady. Dlouhodobá poměrně vysoká cena energií naučila odběratele všech kategorií šetřit. Zateplují se domy, modernizují se spotřebiče i technologie a celková spotřeba klesá. Energie už nikdy nebudou levné a podle posledního průzkumu Eurobarometru už polovina Čechů uvádí, že snížila svoji energetickou spotřebu, což je větší podíl, než je průměr v EU. Růst cen také láká další kapitál, který se dá využít k intenzifikaci hledání nových ložisek a zejména dokonalejší těžby těch dosavadních.
* Vaše unie zastupuje také RWE Transgas, který nedávno prezentoval pokles prodeje zemního plynu u nás za rok 2007 o 10 %. Jaký očekáváte další trend?
Je nutné připomenout, že za poklesem je třeba vidět teplé počasí a také přechod části zákazníků k jiným dodavatelům. RWE Transgas prezentoval ale také, že množství vyvezeného plynu z ČR do zahraničí stouplo na více než dvojnásobek. Lze předpokládat, že i u nás dojde v připravované energetické koncepci ke zvýšení dosud zvažovaného 21procentního podílu zemního plynu na palivoenergetickém mixu, protože podle předpokladů EU se v následujících 15 letech má spotřeba plynu v EU 27 zvýšit o nejméně 100 miliard m3.
* Jak velký podíl z toho by měl mít zemní plyn pro dopravu?
Během 12 let by u nás mělo být už asi 400 plnicích stanic na CNG. Lze tedy reálně předpokládat, že spotřeba CNG pro dopravu bude narůstat. Do roku 2020 byl pro ČR stanoven cíl v podobě ročního prodeje zemního plynu v sektoru dopravy asi 600 až 800 mil. m3. Jsme rádi, že letos v dubnu schválila Evropská komise pro ČR dotace, které mohou čerpat dopravní společnosti na investice do autobusů šetrných k životnímu prostředí.
* Elektrárenská firma ČEZ se již definitivně rozhodla, že ještě letos odstartuje projekt dvou bloků plynových elektráren v hodnotě zhruba 18 miliard korun, jak tato skutečnost ovlivní spotřebu plynu?
Spotřeba plynu země tak stoupne zhruba o miliardu kubíků, což je více než 10 procent současné spotřeby. Jejich výkon by měl být údajně jako polovina Temelína, tedy 880 megawattů. Pro výrobu elektřiny se bude do určité míry zcela jistě využívat plyn, neboť nabízí řešení řady problémů. Značnou perspektivu má i výroba elektřiny v decentralizovaných zdrojích - paroplyn, kogenerace.
* Investovat do plynových elektráren chce i firma United Energy?
Ano, podle jejich vyjádření připravují dva menší zdroje. Jeden má být v Plzni do 30 megawattů za asi půl miliardy korun a má se začít stavět už letos. Druhý zdroj oznámili spustit v roce 2011. Velkou plynovou elektrárnu snad zvažují realizovat v podobném termínu. Také v Prostějově chce Moravia Energo, ovládaná Tomášem Chrenkem, vybudovat zdroj o výkonu 80 megawattů.
* Čím si tyto investice vysvětlujete?
Je riskantní spoléhat na uhlí. Jeho zásoby se u nás během pár let vyčerpají a dovoz zahraničního uhlí se může prodražit. Navíc jeho těžba v zahraničních zemích naráží na neochotu bank poskytovat úvěry - jsou to investice do neekologického paliva. Výrobu elektřiny z uhlí navíc mohou výrazně znevýhodnit i povolenky na vypouštění emisí oxidu uhličitého. A poptávka po energiích narůstá opravdu závratným tempem, spotřeba energií v EU 27 za rok 2007 ohromila i Evropskou unii.
* Zemní plyn je velmi ekologické palivo a špatná kvalita ovzduší je největším problémem českého životního prostředí. Za překračování imisních limitů hrozí České republice dokonce sankce ze strany Evropské komise. Podle průzkumu 98 % lidí u nás souhlasí s tím, že za ochranu životního prostředí by měli nést odpovědnost především velcí znečišťovatelé, souhlasíte s tím?
Ne tak docela. Na této úrovni se řada opatření již učinila a bude se muset realizovat i v budoucnu. K ochraně životního prostředí by měl přispívat každý z nás. Všichni můžeme provádět malé změny a to jako celek významně přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů. Domácnosti EU jsou například zdrojem přibližně 16 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Většina CO2 uvolňovaného do ovzduší pochází z výroby a spotřeby energie. Ale např. obsah prachových částic máme na 150 % průměru všech zemí EU, to způsobuje především spediční a silniční doprava a za to už by někdo odpovědný být měl...
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
