zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jde to i bez kopání

21.05.2008
Obecné
Jde to i bez kopání

20. 5. 2008 Tiskové středisko BVV – Zásah do inženýrských sítí je obvykle provázen řadou nepříjemností, od prachu a hluku přes dlouhotrvající dopravní komplikace až po nutnost nového vybudování komunikací nebo obnovu zeleně. Že to jde i jinak, v rozhovoru vysvětlil Stanislav Drábek, předseda České společnosti pro bezvýkopové technologie.

Součástí doprovodného programu Ekologických veletrhů Brno 2008 se poprvé stala 13. konference NO-DIG o bezvýkopových technologiích. V čem je letošní ročník jiný než ty předchozí?

Důvodem, proč konferenci poprvé pořádáme v Brně, je, že by zde příští rok měla proběhnout 1. evropská konference o bezvýkopových technologiích NO-DIG 2009. Česká republika v té doba bude předsedat Evropské unii, takže předpokládáme účast všech 27 členských zemí. Letošní národní konference NO-DIG je vlastně jakousi generálkou na tu evropskou, která se také uskuteční v rámci Ekologických veletrhů Brno.

 

Objevila se v programu nějaká nová, zajímavá témata?

Nová témata se objevují každý rok. U nás nejde o rodinné domky, takže žádná stavba se neopakuje, ale každá je originál. Mění se geologické podmínky, liší se různé nástrahy a překážky v centrech měst, takže vždycky je o čem novém přednášet a i letošní příspěvky byly velmi zajímavé.

 

Referovalo se nejen o stavbách v České republice, ale také o realizacích v zahraničí.

I to je obvyklé. Většina našich realizačních firem před lety začínala jako pobočka zahraniční společnosti, ale dnes již fungují samostatně. Některé zahraniční firmy prostřednictvím českých partnerů nabízejí speciální technologie, které se u nás zatím nevyplatí pořizovat vzhledem k nízkému počtu takových zakázek. Proto se na konferenci prezentují i práce provedené v jiných zemích, aby si tuzemští investoři mohli vybrat z dalších možností.

 

Jak dalece jsou u nás bezvýkopové technologie rozšířeny ve srovnání se západní Evropou?

Před patnácti lety, kdy v zemích jako Německo, Francie a dalších došlo k velkému nárůstu bezvýkopových technologií, jsme jim mohli jen závidět. Dnes jsme sami na úrovni, na které v Německu byli někdy před těmi patnácti lety, protože tamní poptávka klesla a boom stavebních prací nastal naopak u nás. A ve směru na východ, pro země jako Ukrajina nebo Bulharsko, jsme dnes stejným vzorem, jakým byli před patnácti lety Němci pro nás. Naše firmy tam dnes získávají zajímavé zakázky.

 

Roste v České republice podíl zakázek realizovaných bezvýkopově?

Investoři si na ně už zvykli. V současnosti se snažíme masivně zvýšit informovanost starostů, protože malé obce, které začínají čistit odpadní vody, musejí k čističce přivést kanalizaci. Často mají čerstvě opravené ulice, ale o tom, že lze práce provádět i bezvýkopově, třeba vůbec nevědí. Na druhé straně myslím, že i tady už se hodně napravilo. Mnozí vedoucí stavebních úřadů nám říkají, že nevydají povolení k rozkopání ulice, aniž by posoudili, zda není lepší uplatnit bezvýkopovou technologii. I poptávka ze strany obcí roste a práci na těchto malých, regionálních zakázkách odhadujeme ještě asi na pět let. Jakmile bude infrastruktura vybudovaná, bude sloužit desítky let, ale i pak nám zůstanou zakázky na rekonstrukce starších sítí nebo drobnější věci jako přípojky. Nahrazují se levné a nekvalitní materiály používané v minulosti, vložkuje se apod., takže práce máme dost. Bohužel, většina zakázek se stále provádí klasickými výkopy, i když bezvýkopová technologie je v každém případě lepší.

 

Určitě jsou i situace, kdy bezvýkopové technologie použít nelze. Jaká jsou jejich rizika?

V blízkosti historických objektů někdy vznikají obavy z dynamických účinků, podmáčení apod. Stává se i to, že otevřený výkop podporují archeologové, kteří jsou zvědaví, co se při něm objeví. Nebo obec zadá výkop raději místní stavební firmě, která jí odvádí daně, a podpoří tím i zaměstnanost. Ne vždy se zvažuje pouze finanční a ekologický efekt.

 

Je možné udělat finanční srovnání bezvýkopové a tradiční technologie?

Záleží na každém konkrétním případu, ovšem u klasického výkopu je třeba započítat i vedlejší náklady spojené s každou výkopovou prací. Bezvýkopová technologie je v každém případě rychlejší a nezasahuje do života obce tak jako otevřený výkop – nezvyšuje se prašnost, není třeba objížděk apod. Přirovnávám to k operaci žlučníku klasicky anebo laparoskopií. Stejně jako lékaři, i my máme přístroje, které v podzemí najdou a fotograficky zaznamenají všechny poruchy. Jedna z přednášek naší konference je právě o zjišťování závad na podzemních vedeních pomocí nedestruktivních geofyzikálních metod.

 

Děkuji za rozhovor.

zdroj: www.bvv.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí