Nový vodní zákon má omezit administrativu

Tiskové středisko BVV – Doprovodný program věnovaný nové legislativě v oboru vodního hospodářství se zaměřil na přípravu nové klíčové normy a aktuální možnosti zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, které nám otevírá podpora z evropských fondů.

O přípravě vodního zákona referovala ředitelka odboru vod na Ministerstvu životního prostředí ČR Veronika Jáglová. Jak zdůraznila, k novelizaci dochází nejen kvůli potřebě implementovat nové evropské směrnice, ale také s cílem snížení administrativní zátěže jak na straně státní správy, tak i na straně subjektů nakládajících s vodami. „Zjistilo se, že současný vodní zákon je po stránce administrativní zátěže nejnáročnější ze všech odborných zákonů,“ konstatovala Jáglová. Návrh nového zákona zjednodušuje například podmínky pro ohlašování a provozování malých vodních děl. Namísto odebírání vzorků se nově vychází z výrobkového přístupu, jaký uplatňují v Německu a Rakousku. Vlastík domovní čistírny odpadních vod tak má být povinen každé dva roky zajistit technickou revizi výrobku a její výsledky předat vodoprávnímu úřadu. „Naší snahou je jednak zkvalitnit výrobky, které si lidé pořizují k čištění odpadních vod, ale na druhé straně také zjednodušit povolovací a kontrolní proceduru,“ uvedla Jáglová. Zároveň varovala malé obce, které by chtěly problém čištění odpadních vod řešit pořízením několika set domovních čistíren. „Zapomíná se, že tyto výrobky nefungují jako pračka a je třeba se o ně starat,“ podtrhla.

Novela vodního zákona mění také další ustanovení, například zavádí valorizaci poplatků a nový způsob jejich výměry a výběru. Chce odstranit i nejasnosti, které se týkají nakládání se srážkovými vodami, tak aby nemohlo dojít k absurdním požadavkům na výstavbu domovních čistíren odpadních vod třeba na větších parkovištích. Návrh novely měl být předložen vládě již v červnu, ale legislativní proces pozdržely některé sporné body, které je třeba projednat s ministerstvem zemědělství. S účinností nového vodního zákona se původně počítalo od ledna 2009, ale již nyní je jisté, že tato norma vstoupí v platnost nejdříve v polovině příštího roku.

Doprovodný program reflektoval také nejfrekventovanější téma českého vodního hospodářství – podporu vodohospodářských projektů z Operačního programu Životní prostředí. Hra o velké evropské peníze (konkrétně 2 miliardy eur) má přesná pravidla, se kterými podrobně seznámila Ivana Vráblíková, vedoucí odboru ochrany vod Státního fondu životního prostředí ČR. Jak potvrdila, zájem je skutečně enormní. Doposud bylo v rámci prioritní osy 1 – ochrana vod – schváleno 48 projektů, na které je přislíbena celková částka 2,8 miliard korun. V současnosti běží třetí výzva a je podáno dalších přibližně 300 žádostí na projekty o celkovém objemu téměř 34 miliard korun, z nichž by 24 miliard mělo být dotováno z EU. „Prostředků je dost, takže postačí i na další projekty,“ ujistila přítomné Vráblíková. O podporu mohou žádat také obce do 2000 obyvatel, které se nacházejí v územích vyžadujících zvláštní ochranu, jakými jsou například národní parky, chráněné krajinné oblasti, ale také jejich ochranná pásma apod. „Ukázalo se, že tyto podmínky splňuje 85 % malých obcí,“ uvedla Vráblíková. Zbývajících 15 % obcí do 2000 ekvivalentních obyvatel může žádat o podporu na ministerstvu zemědělství v rámci Operačního programu Rozvoj venkova, který rovněž vyčleňuje prostředky na tato opatření, ovšem v daleko nižším rozsahu než Operační program Životní prostředí.
atření, ovšem v daleko nižším rozsahu než Operační program Životní prostředí.