Nový program Moravskoslezského kraje ovzduší nezlepší, postrádá konkrétní kroky

Znečištění ovzduší na Ostravsku by měl řešit Program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Právě v těchto dnech končí lhůta pro podávání připomínek k jeho vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. „Program nestanovuje dostatek konkrétních kroků vůči velkým znečišťovatelům ovzduší,“ vysvětlila hlavní výhradu Arniky k projednávané strategii vedoucí pobočky v Ostravě Mgr. Vendula Kubačáková a dodala, „krajskému úřadu dál dovoluje tolerovat nadměrné znečišťování ovzduší hutnickými kolosy, jakými jsou ArcelorMittal a Třinecké železárny. Prosazujeme proto zavedení závazných ročních limitů na množství vypouštěných škodlivin pro největší zdroje znečištění (1). Krajský úřad je mohl stanovit již dříve, ale zatím tak neučinil.“

Sdružení Arnika v programu také postrádá zavedení emisního stropu ohledně prachových částic PM₁₀ a PM_2,5 (2) pro Moravskoslezský kraj a především pro Ostravsko-karvinskou aglomeraci. Dokument neobsahuje ani doporučení, aby se v budoucnu nepovolovala výstavba nových zdrojů znečišťování ovzduší anebo nezvyšovaly kapacity těch stávajících.

„Bezzubost programu je zarážející obzvláště ve světle hodnocení dopadů znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel Moravskoslezského kraje,“ konstatoval vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. Ve vyhodnocení vlivů koncepce se mimo jiné uvádí: „V Programu je informace o tom, že dojde ke zvýšení znečištění částicemi, pravděpodobně se tedy současný vliv na zdraví prohloubí. Vliv znečištěného ovzduší na zdraví je významný, ročně zemře pravděpodobně v území znečištěném polycyklickými aromatickými uhlovodíky (3) o šest osob více na plicní nádor, než by zemřelo bez působení této znečišťující látky…“ (4).

„Se zhoršenou kvalitou ovzduší se Moravskoslezský kraj potýká již dlouhou dobu. Na začátku devadesátých let došlo sice k přechodnému zlepšení díky uzavření některých podniků a instalaci filtračních zařízení, avšak s opětovným nárůstem kapacity průmyslu, především hutních provozů, dopravy a dalších zdrojů emisí se ovzduší zase zhoršilo. Nejhorší je dopad znečištěného ovzduší na zdraví lidí v některých částech Ostravsko-karvinské aglomerace,“ řekla vedoucí kampaně Mgr. Vendula Kubačáková z ostravské pobočky Arniky.

Připomínky Arniky (1) poukazují zejména na potřebu využít pravomoci kraje při vydávání integrovaných povolení (IPPC) pro provozovatele zdrojů znečištění, na možnost zavedení lokálních emisních stropů, ale také na potřebu sledovat emise těžkých kovů či perzistentních organických látek. „Samozřejmě jsme nezapomněli ani na opatření, která nejsou tak moc „bolestivá“ – jako je například důsledná ochrana množství zeleně ve městě, protože ta dokáže velice účinně zachytávat nebezpečný polétavý prach. Příležitost vidíme i ve zkvalitnění hromadné dopravy, rozvoji cyklostezek a informovanosti občanů o škodlivosti spalování odpadů v domácích topeništích,“ podotkla Kubačáková.

Problematice největšího znečišťovatele ovzduší v kraji, hutnického komplexu ArcelorMittal, se ve svých projektech věnují Ekologický právní servis a občanské sdružení Vzduch (5). 

Přílohy a poznámky:   

(1) Arnika podala své připomínky k „Vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, včetně vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“ a k Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje dostupných na eia.cenia.cz Arnika v nich navrhuje následující zásadní kroky:

-          zavedení emisních stropů pro všechny velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1) prostřednictvím procesů vydávání integrovaných povolení;

-          přehodnocení (snížení) stávajících emisních stropů v již vydaných integrovaných povoleních;

-          zavedení přísnějších emisních limitů pro vybrané zdroje znečišťování ovzduší (například pro metalurgické provozy a koksovny);

-          stanovení emisního stropu pro prachové částice PM₁₀ a PM_2,5 pro Moravskoslezský kraj a zvláště pak pro Ostravsko-karvinskou aglomeraci;

-          při překračování stanovených emisních stropů nepovolovat výstavbu nových ani rozšiřování kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší;

-          stanovení plánu snižování emisí pro další látky poškozující lidské zdraví (těžké kovy, perzistentní organické látky včetně celé skupiny polyaromatických uhlovodíků);

-          naplnění požadavků na nejlepší dostupné technologie v dokumentech Stockholmské úmluvy a

-          zpracování plánů pro ochranu stávající veřejné zeleně a pro výsadbu nových stromů v intravilánech měst a obcí v Ostravsko-karvinské aglomeraci jako součásti územních plánů měst a obcí.

Celé znění připomínek sdružení Arnika najdete na: bezjedu.arnika.org.

(2) Prachové částice PM₁₀ a PM_2,5

Označení pro tzv. „polétavý prach“ (z anglického „particulate matter“, číslo značí velikost částice v mikrometrech). Čím menší průměr částice má, tím déle zůstává v ovzduší. Nejvýznamnějším antropogenním zdrojem jsou spalovací procesy, hlavně v automobilových motorech a elektrárnách a další vysokoteplotní procesy, jako je tavení rud a kovů nebo svařování. Na prašný aerosol se velmi dobře vážou toxické těkavé organické látky.  

     Částice menší než 10 µm (PM₁₀) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, a proto jsou nejnebezpečnější. Navíc často obsahují adsorbované karcinogenní sloučeniny. Vdechování PM₁₀ poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice jemnému prachu a na něj vázaným chemickým látkám snižuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. V důsledku adsorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM₁₀ způsobovat rakovinu plic.

(3) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou skupinou látek, do které patří více než 100 sloučenin. Jsou tvořené uhlíkem a vodíkem, dvěma a více benzenovými jádry. Pro svou schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a zdravotní závažnost (projevují toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti) jsou považovány za typické představitele perzistentních organických látek (POPs). Mají výraznou schopnost vázat se na pevných sorbentech nebo částicích (prach) i v živých organismech (schopnost bioakumulace). Významnou vlastností PAU je schopnost tvořit další sloučeniny, které mohou být ještě více zdraví škodlivé. Původ PAU je především ze spalování fosilních paliv.

(4) Viz „Závěr, doporučení a netechnické shrnutí“ ve „Vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, včetně vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“ zpracovaném Ekotoxou Opava. Část hodnotící vliv na zdraví obyvatel napsala MUDr. Eva Rychlíková ze Zdravotního ústavu Kolín, která v minulosti rovněž vedla odbor ochrany ovzduší na Ministerstvu životního prostředí ČR. Vyhodnocení koncepce je dostupné na stránkách: eia.cenia.cz.

(5) Bližší informace o případu hutnického komplexu ArcelorMittal najdete na: www.responsibility.cz.

TISKOVÁ ZPRÁVA SDRUŽENÍ ARNIKA