Klausovy názory na změny klimatu v USA neletí

Rok po vydání v českém originále představí dnes český prezident Václav Klaus ve Washingtonu anglický překlad své knihy Modrá, nikoli zelená planeta. Jeho dnešní přednášku v National Press Club organizuje Competitive Enteprise Institute, který je i vydavatelem Klausovy knihy v angličtině a s českým prezidentem sdílí skepsi vůči globálnímu oteplování.

Do aktuální americké politické atmosféry přesvědčení českého prezidenta, že pokud lze vůbec o globálním oteplování mluvit, pak určitě ne v souvislosti s lidskými aktivitami, ale příliš nezapadá. Už teď je jisté, že Václav Klaus si v tomto ohledu nebude rozumět ani s příštím americkým prezidentem.

Všichni současní kandidáti považují klimatické změny za zcela reálnou hrozbu a součástí jejich politických programů, o kterých mluví v kampani, jsou konkrétní plány na omezení emisí skleníkových plynů.

"Místo prázdných debat o přesném rozsahu globálního oteplování, o přesném časovém postupu oteplování, musíme čelit zásadním faktům, rostoucím teplotám, zvyšování hladin vod a dalším nekonečným problémům, které přináší globální oteplování," uvedl před dvěma týdny republikánský kandidát John McCain, když představoval legislativu, kterou by prosazoval jako prezident.

Senátor z Arizony, který svůj plán zveřejnil během své návštěvy v továrně vyrábějící větrné elektrárny, by chtěl do roku 2050 snížit emise o 60 procent z úrovně v roce 1990 a hlavním nástrojem by mělo být obchodování s emisními povolenkami.

McCain přitom předpokládá, že k omezování emisí by se připojili i velcí světoví znečišťovatelé - Indie a Čína. Přimět by je k tomu měla podle McCaina hrozba zvláštní daně, kterou by USA nově zatížily dovoz z těchto zemí, pokud by se ke krocení zplodin nezavázaly.

Klaus u Cheneyho

Václav Klaus se během třídenní návštěvy zítra setká také s viceprezidentem Dickem Cheneym. John McCain si ovšem dává hodně záležet na tom, aby se právě v otázce globálního oteplování od přístupu administrativy George W. Bushe jasně distancoval. Při představování svých návrhů uvedl, že jako prezident by nedopustil dalších "osm let bez skutečných činů", v jasné narážce na dlouhodobě odmítavý postoj Bushe k řešení problematiky klimatických změn.

Od obou demokratických kandidátů McCaina odlišuje jen míra a časový harmonogram navrhovaného omezení emisí. Jak Clintonová, tak Obama by chtěli postupovat razantněji, což není u kandidátů, kteří se shodně ucházejí o podporu Ala Gora, nijak překvapivé.

Možnost, že jedna z prvních věcí, kterou se bude příští americký prezident po nástupu do úřadu zabývat, bude právě legislativa k omezení emisí, je navíc tím reálnější, že Senát bude na začátku června projednávat první konkrétní zákonný návrh. Společná iniciativa demokrata Joea Liebermana a republikána Johna Warrena kopíruje co do rozsahu i použitých metod představy Johna McCaina.

"Bereme to vážně," komentuje návrh Myron Ebell z Competitive Enterprise Institute. Je ovšem přesvědčen, že v Kongresu ještě není dostatečná vůle zákon přijmout a že bude trvat ještě několik dalších let, než se dostane k prezidentovi na stůl.

Kongres je do značné míry odrazem nálad veřejnosti. Zákonodárci jsou odhodláni k akci, ale diskuse se vede o metodách, přičemž systém obchodování s emisemi má silné odpůrce. Obdobně jako většina Američanů Kongres považuje globální oteplování za skutečný problém, kterému by mělo lidstvo čelit. Ale ochota změnit v souvislosti s bojem proti klimatickým změnám životní styl, případně ochudit rodinné pokladny, zatím schází.

"Chtělo by to něco udělat"

Američané jsou proti jakémukoli novému "ekologickému" finančnímu zatížení, například proti dani, do níž by se promítaly náklady na čisté provozy.

Řada lidí se ztotožňuje s filmem Ala Gora Nepříjemná pravda. Ale když se o tomto tématu bavíte s obyčejnými Američany mimo města na východním pobřeží, jako jsou Washington či New York, častou odpovědí na řešení globálního oteplování je variace věty: "Mělo by se s tím něco dělat."