Dánové hasí spory o arktickou ropu

V Arktidě začíná být dusno. Ledy tají, cesty k ropným ložiskům se otevírají. A jednotliví hráči ztrácejí nervy, úměrně rostoucím cenám nerostných surovin.

Kanada se nepokrytě sváří s Dánskem - spojencem v NATO - o úžinu u grónských břehů, zlostné vzkazy si kvůli arktickému šelfu vyměňují i Rusko s Norskem.

Napětí roste, politici stupňují rétoriku. A najednou se zase staví vojenské ledoborce. Co s tím?

Dánsko se rozhodlo na dnešek pozvat pět arktických zemí k třídennímu minisummitu ministrů zahraničí, kteří by měli snížit rostoucí napětí.

Do grónského Ilulissatu sezvali Dánové státy, sousedící s arktickým šelfem - Kanadu, Spojené Státy, Norsko a Rusko. Zatím jsou skoupí na informace o setkání.

"Jisté je, že se pokoušejí navodit příznivou atmosféru, jako by se jednalo o setkání starých přátel," napsal torontský list The Glome and Mail.

Diplomatické přestřelky mají být zapomenuty.

"Signál je jasný, žádná bitva o severní pól se nekoná," prohlásil optimisticky naladěný šéf dánské diplomacie Per Stig Moller, citovaný listem Copenhagen Post. Pět klíčových zemí podle něj musí potvrdit, že spor o surovinami bohatý region nehrozí.

Žádané suroviny

To nebude jednoduché. Ještě nedávno třaskaly nad pólem nepřátelské salvy slov. Každý cítil vůni stále cennější ropy.

Mapy mořského dna jsou zatím neúplné. Podle odhadů ale leží pod hladinou Severního ledového oceánu nejméně čtvrtina všech světových zásob ropy a zemního plynu.

"Globální oteplování přináší hrozby i příležitosti, jde o to, jak je využijeme," říká britský polárník Pen Hadow.

Na pólu se proto střídá jedna expedice za druhou. Některá má pouze bavit a poznávat, většinou ale mají politicko-strategický podtext.

Značně aktivní je Rusko, druhý největší vývozce ropy na světě. Loni v létě putovala pod pól skupina malých ponorek, které tam zanechaly ruskou vlajku.

Nárok na nerostné bohatství na mořském dně odvozuje Moskva od tvrzení, že podmořský Lomonosův hřbet, který míří až k pólu, je pokračováním ruského kontinentálního šelfu. Rusko prozatím připouští, že na hospodářském využití tohoto území nemůže pracovat bez souhlasu dalších zemí a OSN. I tak si vysloužilo otevřenou kritiku od kanadského ministra zahraničí Petera MacKaye. "Nežijeme už v 15. století," komentoval ruské aktivity.

Vzápětí ale ujistil, že vody okolo pólu patří výhradně Kanadě.

Na sever se tedy vydali i Dánové. Lomonosovův hřbet je podle nich pokračováním Grónska.

Tání se prohloubí

Zájem o arktické dno ale hned tak neutichne. Tání má letos pokračovat.

Podle předpovědi vědců z amerického státu Colorado, kteří vycházeli z teplotních záznamů a satelitních snímků, letos ledu v Arktidě opět rekordně ubude. Podle některých zpráv už ubyla polovina veškerého věčného ledu.

"Nynější ledová pokrývka Arktidy je slabší a novější, než kdykoli v dobách, kdy se vedou záznamy. To vytváří předpoklady pro rychlé tání," řekl klimatolog Sheldon Drobot.

Pokud se prognóza splní, bude to již potřetí během posledních pěti let, kdy moře u severního pólu ustoupí na rekordně malou plochu. Za posledních deset let ubylo už deset procent ledu.

Ustupující led tak letos podle všeho prohloubí zájem ropných společností a politiků arktických států. Dříve nerentabilní těžební projekty se najednou mohou v nové situaci vyplatit.

Toho se ale děsí ekologové. "Arktický přírodní systém je velmi křehký, zóny, kterých by se těžba týkala, v sobě skrývají velkou rozmanitost fauny, již je třeba chránit," řekl dánský vědec Jesper Madsen.