zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Skončila nejrozsáhlejší revitalizace vodních toků v Praze

09.06.2008
Voda
Skončila nejrozsáhlejší revitalizace vodních toků v Praze


U příležitosti Dne životního prostředí představil dnes radní Petr Štěpánek dokončený projekt revitalizace vodních toků Rokytka, Svépravický potok a Hostavický potok. Znovuoživení koryt potoků na území suchého poldru Čihadla je největší a nejrozsáhlejší přírodě blízká revitalizace vodních toků v Praze a okolí. Projekt byl spolufinancován z fondů Evropské Unie JPD 2 a byl dokončen v dubnu 2008.
„Suchý poldr Čihadla byl postaven v 80. letech 20 století a slouží k zachycování přívalových srážek z povodí říčky Rokytky. V rámci výstavby suchého poldru bylo koryto Hostavického potka, Svépravického potoka a Rokytky od soutoku s Hostavickým potokem napřímeno a opevněno betonovými tvárnicemi. Vzhledem k tomu, že celé území je určeno k rozlivu vody, byla napřímená a opevněná koryta zcela neopodstatněná. Samotné koryto bylo degradováno na stoku za účelem rychlého odvedení vody. Dno postrádalo členitost a minimální hloubka vody neposkytovala životního prostoru pro ryby a jiné vodní organismy. Tím docházelo ke znehodnocení této přírodní lokality, která je navíc součástí přírodního parku Klánovice-Čihadla. Revitalizací tohoto území došlo ke zpřírodnění celé lokality, korytům potoků byl vrácen přírodní charakter a v jejich okolí vzniklo mnoho tůní a drobných vodních ploch,“ vysvětlil situaci před obnovou toků radní Štěpánek.

Svépravický potok byl odkloněn na sever až k přilehlému lesu a vede podél lesní cesty v trase původního příkopu až k psímu cvičišti, kde se setkává s Rokytkou. Vzhledem k tomu, že pro nové koryto Svépravického potoka bylo z části využito původní historické koryto, je na některých místech dno potoka výše než okolní terén. V těchto místech vznikly v okolí potoka vlhké podmáčené louky, které jsou útočištěm pro řadu vzácných druhů rostlin a živočichů.

Také soutok Hostavického potoka s Rokytkou byl posunut dále po proudu. Hostavický potok tak před soutokem stačí ještě opsat několik oblouků. V místě původního soutoku vznikly rozšířením a prohloubením původních koryt dvě tůně. Další tůně vznikly z původního koryta Rokytky a jsou propojeny s novým mělkým korytem, které vede v několika obloucích středem suchého poldru. Břehy tůní jsou upraveny jak pozvolně tak i strmě. Kolmé břehy se stávají domovem různých druhů ptáků jako je ledňáček, který se vyskytuje v nedaleké pískovně. Původní koryto Rokytky bylo mimo tůně zasypáno. Nad soutokem Rokytky a Hostavického potoka mělo původní koryto Rokytky částečně přírodní charakter s řadou vzrostlých stromů. Nové meandrující koryto Rokytky je vedeno velkým obloukem zleva původního koryta které bylo v rámci revitalizace zrušeno. Aby mohly být zachovány veškeré stromy podél původního koryta, bylo v okolí stromů vytvořeno několik malých tůněk.

„Nová koryta potoků byla osázena cca 200 mladými stromky, zejména olšemi, jasany, javory a duby. Své místo zde našly i keřové skupiny složené pouze z druhů našich domácích dřevin jako jsou trnky, kaliny, brsleny a vrby. Tůně a některé části koryt byly navíc osázeny mokřadní vegetací jako jsou kosatce, kyprej a různé druhy trav,“ doplnil radní Štěpánek.
 
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí