zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Začíná éra ekologického uprchlictví?

12.06.2008
Ovzduší
Začíná éra ekologického uprchlictví?

Obyvatelé korálového souostroví Tuvalu se bojí. A mají proč – jejich domovy podle některých odhadů do 50 let spolkne stoupající oceán. Mezinárodní společenství se nedokáže shodnout, co s tím.

„Jsou to politická škatulata, hejbejte se. Nikdo nechce, aby problém klimatických uprchlíků zůstal na jeho bedrech,“ domnívá se Andrew Simms, ředitel britské Nadace pro novou ekonomiku.

Tuvalská vláda jednala s Austrálií o přesídlení asi 12 tisíc obyvatel ostrovů, k dohodě ale nedošlo. Nový Zéland jich sice ročně přijme 75, přiznat jim status ekologických uprchlíků ale zatím odmítá.

Lidé z Tuvalu, ostrovů, jejichž průměrná nadmořská výška nepřesahuje dva metry, zatím netuší, co s nimi bude.

Hladina stoupá
Podle zprávy klimatického panelu OSN se hladina oceánů do konce století zvýší o 18 až 59 centimetrů. Tyto údaje navíc někteří odborníci považují za podhodnocené.

„Podle mého názoru neunikneme zvýšení hladin o více než metr,“ odhadl pro agenturu Reuters Stefan Rahmstorf z Institutu pro změny klimatu v Postupimi. Paralelní studie zveřejněná v odborném časopise Nature Geoscience hovoří o až 1,6metrovém růstu.

Bohaté státy, které mají na klimatických změnách a tedy i stoupání hladin oceánů největší podíl, ale zaujaly pozici mrtvého brouka. Snahy Tuvalu a dalších zemí sdružených v Alianci malých ostrovních států prostě ignorují.

Tuvalská vláda před několika lety pohrozila žalobou na Austrálii a Spojené státy za to, že se nepřipojily ke Kjótskému protokolu o omezení skleníkových plynů.

 

 

Aliance, která hájí zájmy 43 států ohrožených stoupáním moří, chce přesvědčit svět, že současný stav narušuje právo obyvatel na příznivé životní prostředí. To je zakotveno v Listině základních lidských práv a svobod.

Pokud by organizace uspěla, zavazovalo by to demokratické státy přistupovat k ekologické migraci stejně jako k té, za níž stojí porušování lidských práv.

Stíny v ráji
Problém se zdaleka netýká jen Tuvalu. Do vody se pomalu noří i sopečné souostroví Vanuatu, jehož obyvatele před dvěma lety vyhlásila Nadace pro novou ekonomiku za nejšťastnější mezi pozemšťany.

Přílivová voda zaplavuje pobřežní části ostrovů ležících asi 1750 kilometrů severovýchodně od Austrálie a sůl v ní narušuje zdejší ekosystém. Vzestup mořské hladiny již donutil místní úřady evakuovat všech sto obyvatel atolu Tegua.

Pravým symbolem boje s mořským živlem se ale stala skupina atolů Kilinailau. Obyvatelé ostrovů, kterým podle některých zpráv hrozí úplné zatopení již v roce 2015, se dlouho pokoušeli příliv zadržet pomocí hrází a sázení mangrovníků, jejichž kořeny zpevňují pobřeží. Bezvýsledně.

Postupné zaplavování půdy vedlo vládu Papuy Nové Guiney, k níž atoly patří, k souhlasu s přestěhováním ostrovanů – a historicky prvních oficiálních ekologických uprchlíků na světě – na své území do roku 2007. Kvůli finančním potížím k němu ale dosud nedošlo.

Profesor Frank Biermann z amsterodamské univerzity ale varuje, že podobné jevy budou čím dál častější.

Nucené přesidlování kvůli nedostatku vodních zdrojů a zemědělské půdy se může týkat milionů lidí od afrického Sahelu po jihoasijskou Bangladéš.

„Dnes se o to nikdo moc nezajímá,“ domnívá se Biermann.

„Není pravděpodobné, že by krize vypukla před rokem 2030 nebo 2040. Pokud ale nechceme zažít lidi v táborech, násilí a další ohavné věci, měli bychom začít plánovat už teď,“ dodává Frank Biermann.

Denik.cz

 

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí