zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Druhy jaderných reaktorů

16.06.2008
Energie
Druhy jaderných reaktorů
Jaderných reaktorů nyní ve světě v funguje 439. Dalších zhruba 30 jich je ve výstavbě. Liší se od sebe hlavně způsobem odvádění tepla a tím, jaká látka v nich slouží ke zpomalování neutronů nezbytných ke štěpení jader uranu či plutonia.

Vysokotlaké lehkovodní reaktory
Představují dvě třetiny ze všech dnes využívaných reaktorů. V postkomunistických zemích jsou známé pod ruskou zkratkou VVER. Mezi ně patří i všech šest, které zatím stojí v Dukovanech a v Temelíně. Stejně jako jejich rozšířenější a modernější západní obdoba, reaktory PWR, mají velkou výhodu. Když se z nich z jakéhokoliv důvodu vypustí voda, samovolně utichne i jaderná reakce. Do této kategorie patří rovněž reaktory EPR, které se nově stavějí ve Francii a ve Finsku.

Varné reaktory
Jsou druhým nejrozšířenějším typem. Voda se v nich mění v páru přímo v tlakové nádobě. Odpadá sekundární okruh, kde se vyměňuje teplo. Mají proto vyšší energetickou účinnost, jsou ale pokládány za méně bezpečné. Oblíbili si je hlavně v Japonsku a Spojených státech.

Grafitové reaktory
Patří k nim například pověstný černobylský reaktor. Lze v něm bez odstávky provozu vyměňovat palivo. Za provozu lze měnit palivové články rovněž v grafitových reaktorech chlazených plynem, kterých se užívá hlavně ve Velké Británii. Rozsáhlá jaderná energetika Kanady zase stojí na těžkovodních reaktorech. Na obdobné sázejí v Indii a například v Rumunsku.
Rychlé množivé reaktory
Jsou posledním výkřikem techniky. Několik komerčních již funguje ve Francii a Rusku. Mají složitější konstrukci, cirkuluje v nich kapalný sodík. Jako palivo nepoužívají uran, ale plutonium. Mohly by se v nich proto při výrobě výrobě energie likvidovat náplně nukleárních zbraní. Především mohou recyklovat vyhořelé palivo ze současných lehkovodních reaktorů.

Reaktory čtvrté generace
Další rychlé reaktory tzv. čtvrté generace se teprve vyvíjejí. Tentokrát chlazené heliem, žhavým olovem či tavenými solemi. Některé z nich jsou odvozeny od těch, které již nyní mají na nukleárních ponorkách. V elektrárnách se ale neobjeví před rokem 2030. Pak by však mohly vyrábět nejen elektřinu, ale i vodík, který by postupně nahrazoval v dopravě ropu.

Termonukleární syntéza
V říši fantazie stále zůstává využití termonukleární energie. Problémem je, že k takové reakci je nutné dosáhnout teploty kolem deseti milionů stupňů, podobně jako v nitru Slunce. To zatím vědci nedokáží, i když se o to pokoušejí více než padesát let. Pokud by ale jednou uspěli, bylo by paliva více než dost. Byly by jím izotopy vodíku deuterium a tritium, které se dají získávat z běžné vody.
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí