Kdy dojdou suroviny?

Suroviny, které dnes lidstvo těží, za pár let nebo desetiletí navždy zmizí. Nahradit je nebude možné. Příkladem může být kov indium. Na světě je ho velmi málo, přesto se stále častěji užívá při výrobě polovodičů a elektronických součástek, nejnověji také při zhotovování LCD displejů a plochých obrazovek.

Jiný vzácný kov, tantal, přichází ke slovu při masové výrobě mobilních telefonů. Také jeho světová ložiska jsou omezená. Jaderná zařízení se mohou časem začít potýkat s nedostatkem uranu. Bude-li průmyslová výroba pokračovat stejným tempem, vyčerpají se i dosud běžné suroviny, jako je měď, zinek, nikl a fosfor.

JEDINEČNÁ PLATINA

Každý automobil vybavený katalyzátorem v sobě skrývá platinu, jeden z nejvzácnějších kovů této planety. Při provozu se důsledkem mechanického a tepelného namáhání z vozidel uvolňuje stopové množství platiny, lze ji proto nalézt v pouličním prachu a na pohozených odpadcích. Výzkum vědců z univerzity v britském Birminghamu prokázal, že platina tvoří 1,5 miliontiny pouličního prachu. V některých městech dosahuje její koncentrace takové úrovně, že by se během úklidu a následného zpracovávání odpadu mohla vyplatit recyklace například pomocí nových metod, které využívají bakterie.

Platina je nepostradatelná i pro další technická zařízení, například palivové články. Ty by se mohly stát zdrojem energie i pro osobní automobily. Je tu však vážné úskalí. Kdyby pět set milionů vozidel, která jsou v současnosti v provozu, začalo používat palivové články, celosvětové zásoby platiny by se podle odhadů vyčerpaly za patnáct let. Platina je jako chemický prvek nenahraditelná. Není proto možné ji získat syntetickou cestou, na rozdíl od ropy nebo diamantů.

CO ZMIZÍ NEJDŘÍVE

Doložit tvrzení o docházejících surovinách přesnými čísly není snadné. Množství ročně spotřebovaných surovin či objem zbývajících ložisek lze pouze odhadovat. V případě kovů významných pro vojenské a další strategické účely, například galia, india nebo germania, nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.

Vědci, kteří se pokusili zacházení se surovinami zdokumentovat, přicházejí se znepokojujícími závěry. Armin Keller a jeho kolegové z univerzity v Augsburku v Německu odhadují, že zásoby india vydrží jen asi deset let. Jiné odhady jsou ještě skeptičtější – uvádějí pouze pět let. Podle toho se vyvíjí i cena india. V lednu 2003 se kilogram india prodával za šedesát dolarů, v srpnu 2006 za více než tisíc dolarů. Rostoucí populace a zvyšující se kvalita života vyvolávají stále větší poptávku po surovinách, které nebude možné nikdy vyměnit za jiné.

Nejistota ohledně přesných čísel vyvolává i další otázky a přináší i nevítané odpovědi. Začíná být například jasné, že Země nebude mít dost zdrojů potřebných k tomu, aby všichni obyvatelé planety dosáhli životní úrovně, jakou mají dnes v západních zemích.

OMEZENÍ VÝVOJE

Podle dostupných statistických údajů každý Američan spotřebuje za život přes sedm kilogramů antimonu (používá se například jako zpomalovač hoření), půl druhého kilogramu stříbra, 630 kilogramů mědi, 1576 tun hliníku a 8322 tun fosforu. Nebudou-li tyto látky získávány recyklací zpět, dojdou zásoby antimonu do patnácti let, stříbra do deseti let. Kdyby stejným tempem spotřebovávali suroviny ostatní obyvatelé planety, hrozí jejich totální nedostatek v následujících několika desetiletích.

ZDROJ:http://www.fiftyfifty.cz