Fotovoltaické články: alternativa pro světelnou reklamu?
Přemýšlíte občas, jak bojovat s ostatními druhy reklamních prostředků v prostředí, kdy cena elektrické energie, stále ještě základního předpokladu světelné reklamy, neustále roste? Jsou cestou z tohoto problému fotovoltaické články?
Fotovoltaické články jsou to, čemu říkáme obecně (a špatně) solární panely. Jde o zařízení, které přeměňuje sluneční energii na tu elektrickou. "Jedná se o solární panely na principu křemíkových destiček (buněk), které jsou pomocí speciální technologie zpracovány a znečištěním - nabitím atomy boru nebo fosforu zde dochází při dopadu slunečního záření ke vzniku elektrického náboje - napětí," říká Marek Bezouška, odborný referent společnosti Viessmann, která fotovoltaické články vyrábí.
STEJNOSMĚRNĚ
"Samotné panely vyrábí stejnosměrný proud, pro běžné spotřebiče je třeba střídavý proud, takže je v systému potřeba použít měnič (střídač, invertor). Běžné systémy jsou pouze jednofázové - není možné připojit třífázové spotřebiče, jako třeba tepelná čerpadla," říká Marek Bezouška. To ale není všechno, hlavním problémem je, jak zajistit dostatečný přísun energie i ve chvíli, kdy se takříkajíc zatáhne. "Pokud je konstantní osvit, tak máme zajištěn konstantní přísun energie. Jinak se musí zajistit přísun energie z distribuční sítě. Použití akumulace - bateriových systémů - je možné, ale velmi nákladné, málo účinné a s velmi krátkou životností," upozorňuje Bezouška.
DÁ SE UŠETŘIT?
Je možné vůbec použitím fotovoltaických článků něco ušetřit? Pokud vyrábíte světelnou reklamu na dva roky, pak na ně klidně zapomeňte. Chcete-li, aby se pořizovací cena vrátila, musíte počkat zhruba deset let. Pokud se jedná o přímý prodej vyrobené energie do sítě distributora (ČEZ, E.ON atd.), je výkupní cena za 1 kWh 13,46 Kč. Druhou variantou je tzv. zelený bonus, kde veškerou vyrobenou energii výrobce spotřebovává sám a distributor sítě mu za 1 kWh platí 12,65 Kč plus úsporu za neodebrané kWh ze sítě podle aktuální sazby.
Takže jaké jsou výhody a nevýhody solárních panelů? "První výhodou je dobrá možnost investování do vlastního zařízení s garancí výkupu ceny na 20 let (5 1 rok daňové prázdniny). Dále poměrně slušná návratnost už kolem 10 let dle systému, výše investice atd. (nicméně ve světelné reklamě toto příliš výhoda není, pozn. red.). Částečně jste také nezávislí na energii, ale to platí zejména v létě. Pokud chcete přebytky energie prodávat, pak také můžete počítat s trvalým příjmem v horizontu přibližně 25 let (tedy po dobu životnosti panelu)," vyjmenovává Bezouška.
Ale jsou zde samozřejmě i nevýhody - bez slunečního světla si prostě elektriku nevyrobíte. V případě jakéhokoliv zastínění nebo znečištění se snižuje už tak nízká účinnost (viz tabulka). No, a nakonec, v zimním období můžete klidně na nějaké oslňující výkony rovnou zapomenout.
AUTOR: Václav Loubek
fakta
Výroba solárních článků
Solární články se vyrábějí z křemenného písku, který je nejprve zbaven nečistot a poté zpracován na monokrystal křemíku. Křemíkový krystal je ponořen do horkého, tekutého křemíku. Tekutý křemík se spojí s ponořeným křemíkovým krystalem, zatímco je tento pomalu vytahován z pánve. Takto vznikají křemíkové tyče s délkou přes 1 metr a průměrem cca 12 cm. U polykrystalických článků je horký křemík odléván do formy a pozvolna ochlazován. Také u této metody vznikají křemíkové tyče.
Nyní jsou tyto tyče, které vznikají při obou metodách, řezány na tenoučké plátky (<0,5 mm). Každý plátek je leptáním a broušením vyhlazován. Poté je jedna strana plátku obohacena malým množstvím pětimocného chemického prvku - vznikne polovočid typu P (prvek P, As) -, zatímco druhá strana je obohacena prvkem trojmocným - vznikne polovodič typu N (převážně B). Toto obohacení se nazývá "dotace" (řízené zavádění příměsí).
Zadní strana článku se pak potáhne velmi tenkou vrstvou hliníku, ta slouží jako kladný pól. Přední strana je potažena stříbrem, ovšem nikoliv plošně - kovová vrstva představuje jen úzké vodivé dráhy, aby mohlo světlo dále dopadat na křemík.
Dosažené napětí na jednom článku je v rozmezí 0,6-0,7 V, a proto se články zapojují sériově, popř. sério-paralelně, pomocí vodivých pásků. V případě sériového zapojení je vodivý pásek připájen k přední straně jednoho článku (kladný pól) a zároveň k zadní straně (záporný pól) druhého článku.
Zdroj: Wikipedia
Účinnost fotovoltaických článků
4-8 % při použití amorfního křemíku
10-18,5 % při použití polykrystalického křemíku
13-17 % při použití monokrystalického křemíku pro běžné nasazení
34 % u kvalitních monokrystalických článků pro kosmické účely
Pozn.: V roce 2006 Národní laboratoř pro obnovitelnou energii (USA) představila články využívající trojnásobné přechody s efektivitou až 40,7 %.
Zdroj: Wikipedia
ZDROJ: SIGN