Čtvrtek, 28. března 2024

Přírodu radši nepašujte

Přírodu radši nepašujte

Děčínsko - Vzpomínky na exotickou dovolenou v podobě nejrůznějších rostlin a živočichů se mohou hodně prodražit kvůli přísným zákonům o ochraně přírody.

Na předloňskou dovolenou v Egyptě rodina Horákových hned tak nezapomene. Průvodkyně cestovní kanceláře, se kterou se do země pyramid vydali, je sice upozorňovala na to, aby raději žádné mušle či podobné dary moře domů s sebou nebrali, ale to bylo marným varováním pro jejich pětiletou dceru.

„Vůbec jsme netušili, že měla v batohu asi osmicentimetrovou mušli. Na letišti v Hurghadě byl takový horlivý policista a chtěl obsah batůžku vidět. Když tam objevil suvenýr naší Lenky, začalo pozdvižení,“ připomněla si perné chvilky paní Jarmila.

Egyptský strážce pořádku začal lámanou angličtinou vyhrožovat vězením a hned zase pokutou. Chtěl sto dolarů.

„Odvlekl si nás stranou a začaly dohady. Dolary jsme už žádné neměli. Protože se blížil čas nástupu do letadla, spokojil se s třiceti eury, zabavil mušli a žádné potvrzení nám nedal,“ rozčilovala se i po roce paní Horáková.

Možná třeba tahle epizoda může fungovat jako varování i pro dovolenkáře z Děčínska, aby si ze zemí, které svoji přírodu chrání třeba mnohem přísnějšími zákony, než jaké platí v Česku, radši nic nevozili.

Stačí aktuální připomínka, že do nezáviděníhodné šlamastyky se teď v Indii dostali dva čeští sběrači larev hmyzu v tamním národním parku. I když se při zadržení dvojice pracovníků Entomologického ústavu Akademie věd bránila tím, že larvy chtěli pro vědecké účely , území nebylo řádně označeno a stejně se tam pásly krávy, obvinění z porušování zákona o ochraně přírody se nevyhnuli. Po zatčení obou akademiků, kterým hrozí podle indických zákonů až sedm let vězení, se do kauzy vložila česká ambasáda.

Výpravy do Mexika
Už ke dvěma desítkám se blíží počet výprav, které absolvoval do Mexika ředitel děčínské zahradnické školy Libor Kunte.

„Nutkání něco si z té nádherné tamní přírody odvézt domů je jedna věc, ale uvědomění si přísných postihů, které by při takovém převozu mohly následovat, je záležitost další. Člověk těm svodům prostě nesmí podlehnout,“ tvrdil děčínský botanik. Osobně si myslí, že dovozem nějakých spadaných semínek nebo jiného materiálu, který nemusí nikde vylamovat nebo dloubat ze země, by mexickou přírodu nepoškodil. Ale pravidla jsou daná a lidé je musí respektovat.

„Bohužel, třeba renomé českých kaktusářů je v Mexiku hodně pošramocené. A to díky některým neurvalcům, kteří si rostliny vozili a nebo se je pokouší i nadále vozit do Česka na kšeft,“ dodal Kunte.

Spousta českých turistů se na druhou stranu domnívá, že exotické země bývají neskutečně přísné na cizince, ale domorodci tam mají dovolené skoro všechno.

„Platí to třeba o zmiňovaném Egyptu. Brání se vývozu obyčejných mušlí a lastur, ale na všech tamních tržištích prodejci mají plné stánky právě těchto přírodnin. A mohl bych připojit výčet dalších zemí. Já jsem si například z Venezuely vezl domů kus korálu. Nikde jsem ho neurval, vyplavilo ho moře. Ale přesto jsem měl při jeho pašování dost velký strach z možných nepříjemností,“ zavzpomínal Oldřich Tomášek z Děčína, který procestoval už řadu vzdálených zemí.

Samotní čeští ochránci přírody se domnívají, že v některých zemích platí až příliš tvrdá ochranářská pravidla. Mělo by být zohledněno, že jde například prokazatelně o materiály k dalšímu odbornému či vědeckému zkoumání. Ale na druhou stranu souhlasí s tím, že každá taková výprava by měla respektovat legislativu navštívené země.

„Byl jsem s několika kolegy na Madagaskaru. Samozřejmě jsme tam vyráželi s cílem bližšího poznání tamní přírody. Bylo to neskutečné martýrium vyřizování nejrůznějších povolení k návštěvě míst, kam běžní turisté ani vkročit nemohou. Teprve pak jsem se mohli kochat neskutečnou krásou. Dokonce jsem tamní přírodu i pašoval. Na filmech a paměťových kartách digitálního fotoaparátu,“ poznamenal s úsměvem ředitel národního parku České Švýcarsko Zdeněk Patzelt.

Pokud jde o samotná chráněná území na Děčínsku, žádné kauzy spojené s vykrádáním některých rostlinných nebo i živočišných druhů ve volné přírodě její ochránci v posledních letech řešit nemuseli.

„Každoročně máme jisté obavy z vydloubávání kvetoucích orchidejí nebo musí být při líhnutí hlídaná hnízda sokolů stěhovavých. Naštěstí jsme ale nějaké takové krádeže řešit nemuseli. Nebo jsme je alespoň nezaznamenali,“ tvrdil Petr Bauer z děčínské správy Labských pískovců. Věří, že například rozumní skalničkáři si kýžené rostlinky radši pořídí na nějakých výměnných burzách, než aby je někde dolovali ze skal.

„Ty kradené z volné přírody jim zpravidla stejně nevyrostou a žádnou radost jim neudělají,“ dodal Petr Bauer.

Denik.cz 

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů