Nad státní zakázkou století visí desetimiliardové otazníky

Největší státní zakázka v české historii - tendr na odstranění starých ekologických škod - skrývá víc problémů, než se dosud zdálo. Ačkoli se dosud hovořilo o stomiliardové zakázce, ve skutečnosti není ani zhruba jasné, kolik by měl stát vítězi tendru zaplatit.

Rozptyl je přitom obrovský - až sedmdesát miliard korun. "Podle našich odhadů jsou čisté náklady na sanaci 40 až 50 miliard korun," říká Jakub Kašpar, mluvčí ministerstva životního prostředí.

Jenže ministerstvo financí počítá s částkou 114,5 miliardy.

K odstranění ekologických škod se stát zavázal počátkem devadesátých let při privatizaci firem, hlavně chemiček a dolů. Slíbil novým vlastníkům, že jim na sanaci půdy nebo podzemních vod přispěje. A výše garancí za všechny ekologické závazky, jež stát podepsal, je právě oněch 114,5 miliardy. "Výhodnost nabídky bude nakonec hodnotit i komise, jmenovaná vládou," tvrdí Zuzana Chocholová z oddělení komunikace ministerstva financí.

Podklady pro vypsání zakázky má do měsíce připravit společnost A.T.Kearney.

Dosud ministerstvo financí vypisovalo zakázky na každý případ zvlášť - obří tendr má tenhle neúměrně dlouhý proces urychlit.

Právě poradenská společnost A.T.Kearney už před časem vypracovala pro ministerstvo analýzu, která potvrdila: Všechny "ekozakázky" je výhodné soustředit do jednoho jediného tendru.

Toto řešení, jež vláda před měsícem posvětila, okamžitě zvedlo vlnu kritiky. Ta upozorňuje na velké nebezpečí korupce. Transparency International navíc vyčísluje, že soustředění jednotlivých zakázek do jedné jediné nakonec celou akci výrazně prodraží.

Kdo nese zodpovědnost?

Obří zakázku bude dozorovat vláda, na starost ji má ministerstvo financí. Ministerstvo životního prostředí přitom ale také požaduje výrazné kompetence. Především jeho Česká inspekce životního prostředí chce kontrolovat, jak nakonec firma své úkoly splní.

Ministerstvo financí ubezpečuje, že inspekce své pravomoci mít bude. Ale kdo nakonec ponese zodpovědnost za to, že stát nezaplatí za sanace víc, než musí?

"Inspekce nebude zkoumat ekonomické parametry, od toho tu není," říká totiž mluvčí ministerstva životního prostředí Kašpar.

Finance ovšem zase žádné specialisty-ekology nemají. "Vše se bude odborně posuzovat," ujišťuje přesto Chocholová.

Deset tisíc na hlavu

K velké obezřetnosti nabádá František Benda, bývalý ministr životního prostředí. Právě on byl v letech 1992 a 1993 jedním z hlavních autorů koncepce o vypořádání ekologických škod státem.

"Především znovu přepočítejme, jak vysoké ty náklady na sanaci škod opravdu jsou. Nám také vycházelo ne 114 miliard, ale spíše 40 miliard korun," říká Benda a dodává: "Zatímco dnes všichni diskutují o tom, zda platit u lékaře třicet korun za recept, chce vláda zatížit každého občana nejméně deseti tisíci korun."

"Ušito" pro ČEZ?

Ministr financí Miroslav Kalousek připustil, že rizika korupce při tak velké zakázce si je vědom. Počítá ovšem s tím, že se do tendru přihlásí i ti největší evropští hráči. Na tendr tak podle něj bude "lépe vidět" a renomované firmy jsou lepší zárukou korektnosti výběrového řízení.

Vynořily se ovšem už i spekulace o tom, že tendr je takříkajíc ušit na míru pro elektrárenský ČEZ - ta se zabývá také rekultivacemi.

"Je to nesmysl. Akce se nezúčastníme, ani jako subdodavatelé pro vítěze," odmítá fámy mluvčí firmy Ladislav Kříž.

Zájem ovšem už předběžně dala najevo například specializovaná dánská firma Mario Pedersen ze skupiny Veolia.

Dochází i na laguny

Bez ohledu na "zakázku století"se už v Česku rozbíhá i likvidace dalších ekologických škod z minula. Tento týden například začaly mizet z pověstných ostravských lagun první tuny ropných kalů.

Vláda také měla včera projednat návrh na sanaci škod po těžbě uhlí, jež má stát 20 miliard. Vyzvala však ještě ministerstvo průmyslu k dopracování projektu.