Toulky východním pobřežím Austrálie
Cestování šedivých nomádů
Austrálie je zemí neomezených cestovatelských možností. S autem nebo karavanem můžete tímhle kontinentem křižovat rok nebo dva a stále máte co objevovat. My jsme se vydali prozkoumat nejprve východní pobřeží.
Po důkladném průzkumu trhu si v Sydney pronajímáme karavanové auto, díky němuž budeme mít každý večer postaráno o pohodlnou postel i teplou večeři. Po dvou a půl hodinách kličkování v hustém provozu se konečně dostáváme na pokraji nervového zhroucení z města.
Míříme na sever. Naší první zastávkou je asi 120 kilometrů vzdálená vinařská oblast Hunter Valley. Místní vína svou kvalitou konkurují i těm francouzským a také my se tady zásobíme množstvím velice příjemného pití. Potom už přijíždíme do Národního parku Myall Lakes.
Ptačí vtipálkové
Této oblasti dominuje subtropický prales, který je už na první pohled jiný než ten, na který jsme byli zvyklí v Sydney. Všechno v lese pulzuje životem a nikdy nevíte, kdy se před vámi objeví metr a půl dlouhý varan nebo hejno smějících se kookaburra - velkých ptáků žijících v Austrálii a Nové Guinei. Své jméno si vysloužili nezaměnitelným hlasem, který nejvíce připomíná bláznivý lidský smích.
Pralesem protéká nepříliš dravá řeka, vytvářející po svých stranách kolorit podobný břehům Sázavy. Po proudu nás říčka zavede až ke svému ústí do moře. Všude kolem nás se rozprostírají kilometry pláží bez jediného človíčka na obzoru. Na rozbouřeném moři se houpají pelikáni s velkými zobáky a žlutýma nehybnýma očima.
Vedle pláže, kam jenom dohlédneme, není nic než duny bílého písku, které společně s neklidným oceánem tvoří divokou harmonii. Jak to už v této zemi s těmi nejkrásnějšími místy v přírodě bývá, bílé písečné duny na okraji oceánu si tu kdysi dávno zvolili Aboriginové - původní obyvatelé Austrálie - za své posvátné místo. Shromažďovali se tady při obřadech a poradách a sledovali odtud oceán stejně jako teď my.
Karavanová kultura
Během našeho cestováni se začínáme dozvídat něco víc o australské mentalitě, kterou jsme dosud znali jen z prostředí velkoměsta. Australané milují přírodu a život v ní. Většina z nich si skutečně nepotrpí na luxus pětihvězdičkových hotelů a dává přednost jednoduchým dovoleným v kempu.
Hojně se tu rozmohla kultura karavanů a karavanových aut. To si takhle mladá rodina s dětmi v předškolním věku za všechny svoje úspory smontuje bizarní karavanové auto a vyrazí s ním napříč kontinentem. Na naší cestě jsme viděli karavanové auto s koly většími než průměrný člověk i obrovský předělaný dvoupatrový autobus s prostorem pro dvě rodiny.
Šediví nomádi (grey nomads) - tak se říká důchodcům, kteří prodali svoje domy, koupili si luxusní karavan a zbytek svého života jsou na cestách. Když se jim někde hodně líbí, zůstanou tam několik měsíců a dají se najmout na lehké pomocné práce. Potom zase popojedou. Většinou na léto zůstávají na jihu a na zimu někde v subtropech, aby měli po celý rok příjemně a nemuseli snášet úmorné vedro.
V ráji mezi ostrovy
Po několika dnech cesty na sever přijíždíme do oblasti Whitsundays Islands, kterou začíná slavný Velký bariérový útes. Whitsundays, nějakých 900 kilometrů severně od Brisbane, je seskupení sedmdesáti čtyř korálových ostrovů s bílými plážemi a průzračným modrým pobřežím, plným barevných korálů a mořských potvor.
Najdete tu skryté zátoky, osamělé pohádkové zálivy, neproniknutelné buše i rybnaté korálové útesy. Souostroví je považováno za nejvhodnější oblast pro jachting na celém kontinentu. Na světě je populárnější pouze Karibik. U některých ostrovů se utvořily korálové lemy, které přímo vybízejí k potápění s přístrojem i se šnorchlem.
Nejlépe tento ostrovní ráj prozkoumáte během několikadenní plavby plachetnicí. V první cestovní kanceláři si sjednáváme odvoz lodí na jeden z neobydlených ostrovů. Vybaveni jenom stanem, spacáky, jídlem a pitnou vodou na tři dny, nasedáme na převoz, který se může plavit jenom za přílivu, jinak by si odřel spodek o korálové dno oceánu. Po hodince plavby se vyloďujeme na malém ostrůvku South Molle Island a stavíme si stan na naší bílé "soukromé" pláži.
Na Whitsundays zjišťujeme, co jsou to tropy. Náš ostrůvek má sice pouhých patnáct kilometrů turistických tras, ale jsme schopni je absolvovat těsně před setměním nebo po rozbřesku. Z vrcholku kopce ve středu ostrova jsou krásně vidět ostrovy a okolní oceán.
Během dne, kdy je příšerné horko a vlhko, na sebe natahujeme "stinger suits" - potápěčské obleky na ochranu proti medúzám a rejnokům - a zkoumáme podmořský svět.
Když se k nám ale přiblíží první rejnok, ozve se v nás suchozemská dušička a vzpomínky na tragickou smrt známého Steva Irwina. Tento legendární australský dokumentarista a ochránce přírody, zvaný Lovec krokodýlů, zemřel v roce 2006 právě na následky bodnutí rejnokem, když se potápěl u Velkého bariérového útesu.
Upalujeme ke břehu. Zde si už počkáme na západ slunce, který je v teplých oblastech tolik romantický. Po třech dnech se nám ze zapomenutého ráje nechce, ale musíme se vrátit na souš a pokračovat dál. Vždyť jsme zatím poznali jen zlomeček území, jež nabízí zázraky přírody v tolika rozmanitých podobách. n Paula Simonová
Jak se tam dostat
Do Sydney můžete letět z Prahy například s Cathy Pacific, Lufthansou nebo Singapore Airlines. Z Brisbane míří na sever do Cairns silnice Bruce Highway. Ve městě Proserpine odbočuje slepá silnice do Airline Beach a Shute Harbour. Obě tato místa jsou východišti na Whitsunday Islands. Nejmenší karavan pro tři osoby stojí mimo hlavní sezonu (od května do září) od 60 AUD na den, v sezoně (od října do dubna) to může být i dvakrát tolik. Za svezení autobusem ze Sydney do Cairns zaplatíte od 240 AUD výš.1 AUD = 14 Kč
Kde se ubytovat
Informace nejen o ubytování najdete na stránkách jednotlivých oblastí: Hunter Valley (www.winecountry.com.au), Myall Lakes (www2.nationalparks.nsw.gov.au/parks.nsf) a Whitsundays Islands (www.whitsundaytourism.com).
Po důkladném průzkumu trhu si v Sydney pronajímáme karavanové auto, díky němuž budeme mít každý večer postaráno o pohodlnou postel i teplou večeři. Po dvou a půl hodinách kličkování v hustém provozu se konečně dostáváme na pokraji nervového zhroucení z města.
Míříme na sever. Naší první zastávkou je asi 120 kilometrů vzdálená vinařská oblast Hunter Valley. Místní vína svou kvalitou konkurují i těm francouzským a také my se tady zásobíme množstvím velice příjemného pití. Potom už přijíždíme do Národního parku Myall Lakes.
Ptačí vtipálkové
Této oblasti dominuje subtropický prales, který je už na první pohled jiný než ten, na který jsme byli zvyklí v Sydney. Všechno v lese pulzuje životem a nikdy nevíte, kdy se před vámi objeví metr a půl dlouhý varan nebo hejno smějících se kookaburra - velkých ptáků žijících v Austrálii a Nové Guinei. Své jméno si vysloužili nezaměnitelným hlasem, který nejvíce připomíná bláznivý lidský smích.
Pralesem protéká nepříliš dravá řeka, vytvářející po svých stranách kolorit podobný břehům Sázavy. Po proudu nás říčka zavede až ke svému ústí do moře. Všude kolem nás se rozprostírají kilometry pláží bez jediného človíčka na obzoru. Na rozbouřeném moři se houpají pelikáni s velkými zobáky a žlutýma nehybnýma očima.
Vedle pláže, kam jenom dohlédneme, není nic než duny bílého písku, které společně s neklidným oceánem tvoří divokou harmonii. Jak to už v této zemi s těmi nejkrásnějšími místy v přírodě bývá, bílé písečné duny na okraji oceánu si tu kdysi dávno zvolili Aboriginové - původní obyvatelé Austrálie - za své posvátné místo. Shromažďovali se tady při obřadech a poradách a sledovali odtud oceán stejně jako teď my.
Karavanová kultura
Během našeho cestováni se začínáme dozvídat něco víc o australské mentalitě, kterou jsme dosud znali jen z prostředí velkoměsta. Australané milují přírodu a život v ní. Většina z nich si skutečně nepotrpí na luxus pětihvězdičkových hotelů a dává přednost jednoduchým dovoleným v kempu.
Hojně se tu rozmohla kultura karavanů a karavanových aut. To si takhle mladá rodina s dětmi v předškolním věku za všechny svoje úspory smontuje bizarní karavanové auto a vyrazí s ním napříč kontinentem. Na naší cestě jsme viděli karavanové auto s koly většími než průměrný člověk i obrovský předělaný dvoupatrový autobus s prostorem pro dvě rodiny.
Šediví nomádi (grey nomads) - tak se říká důchodcům, kteří prodali svoje domy, koupili si luxusní karavan a zbytek svého života jsou na cestách. Když se jim někde hodně líbí, zůstanou tam několik měsíců a dají se najmout na lehké pomocné práce. Potom zase popojedou. Většinou na léto zůstávají na jihu a na zimu někde v subtropech, aby měli po celý rok příjemně a nemuseli snášet úmorné vedro.
V ráji mezi ostrovy
Po několika dnech cesty na sever přijíždíme do oblasti Whitsundays Islands, kterou začíná slavný Velký bariérový útes. Whitsundays, nějakých 900 kilometrů severně od Brisbane, je seskupení sedmdesáti čtyř korálových ostrovů s bílými plážemi a průzračným modrým pobřežím, plným barevných korálů a mořských potvor.
Najdete tu skryté zátoky, osamělé pohádkové zálivy, neproniknutelné buše i rybnaté korálové útesy. Souostroví je považováno za nejvhodnější oblast pro jachting na celém kontinentu. Na světě je populárnější pouze Karibik. U některých ostrovů se utvořily korálové lemy, které přímo vybízejí k potápění s přístrojem i se šnorchlem.
Nejlépe tento ostrovní ráj prozkoumáte během několikadenní plavby plachetnicí. V první cestovní kanceláři si sjednáváme odvoz lodí na jeden z neobydlených ostrovů. Vybaveni jenom stanem, spacáky, jídlem a pitnou vodou na tři dny, nasedáme na převoz, který se může plavit jenom za přílivu, jinak by si odřel spodek o korálové dno oceánu. Po hodince plavby se vyloďujeme na malém ostrůvku South Molle Island a stavíme si stan na naší bílé "soukromé" pláži.
Na Whitsundays zjišťujeme, co jsou to tropy. Náš ostrůvek má sice pouhých patnáct kilometrů turistických tras, ale jsme schopni je absolvovat těsně před setměním nebo po rozbřesku. Z vrcholku kopce ve středu ostrova jsou krásně vidět ostrovy a okolní oceán.
Během dne, kdy je příšerné horko a vlhko, na sebe natahujeme "stinger suits" - potápěčské obleky na ochranu proti medúzám a rejnokům - a zkoumáme podmořský svět.
Když se k nám ale přiblíží první rejnok, ozve se v nás suchozemská dušička a vzpomínky na tragickou smrt známého Steva Irwina. Tento legendární australský dokumentarista a ochránce přírody, zvaný Lovec krokodýlů, zemřel v roce 2006 právě na následky bodnutí rejnokem, když se potápěl u Velkého bariérového útesu.
Upalujeme ke břehu. Zde si už počkáme na západ slunce, který je v teplých oblastech tolik romantický. Po třech dnech se nám ze zapomenutého ráje nechce, ale musíme se vrátit na souš a pokračovat dál. Vždyť jsme zatím poznali jen zlomeček území, jež nabízí zázraky přírody v tolika rozmanitých podobách. n Paula Simonová
Jak se tam dostat
Do Sydney můžete letět z Prahy například s Cathy Pacific, Lufthansou nebo Singapore Airlines. Z Brisbane míří na sever do Cairns silnice Bruce Highway. Ve městě Proserpine odbočuje slepá silnice do Airline Beach a Shute Harbour. Obě tato místa jsou východišti na Whitsunday Islands. Nejmenší karavan pro tři osoby stojí mimo hlavní sezonu (od května do září) od 60 AUD na den, v sezoně (od října do dubna) to může být i dvakrát tolik. Za svezení autobusem ze Sydney do Cairns zaplatíte od 240 AUD výš.1 AUD = 14 Kč
Kde se ubytovat
Informace nejen o ubytování najdete na stránkách jednotlivých oblastí: Hunter Valley (www.winecountry.com.au), Myall Lakes (www2.nationalparks.nsw.gov.au/parks.nsf) a Whitsundays Islands (www.whitsundaytourism.com).
Sdílet článek na sociálních sítích
