zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kanada dobývá naftu z ropných písků. Na úkor své panenské přírody

22.07.2008
Geologie
Kanada dobývá naftu z ropných písků. Na úkor své panenské přírody

Paříž/Edmonton – Rostoucí cena ropy staví Kanadu, zemi známou svou panenskou přírodou, před otázku, zdali si zachovat původní krajinu, nebo se stát světovou ropnou velmocí první kategorie.

Kanada by mohla v budoucnu hrát zásadní roli ve zmírňování energetické krize, pokud bude pokračovat v těžbě ropných písků a ve výzkumu svých pobřežních ropných ložisek. Uvedl to v pondělí šéf Mezinárodní energetické agentury v Paříži Fatih Birol. Dodal však, že je také třeba brát zřetel na životní prostředí, ke kterému ani jedna z obou možností příliš šetrná není.

Nejšpinavější nafta na světě

Největší výzvu přitom představují ohromná ložiska ropných písků v provincii Alberta, jehož těžba má podle ekologů nejničivější dopad na zdejší rozsáhlé lesy, řeky, dosud hojnou zvěř a klima.

„Toto je nejšpinavější zdroj ropy na světě a jen sotva existují na jeho těžbu nějaké předpisy,“ řekl listu Guardian Simon Dyer, výzkumník z Institutu Pembina při univerzitě v Albertě.

Povrchová těžba ropných písků a následné získávání ropy z nich vyžadují technologie, které devastují přírodu a znečišťují ovzduší.
Při vytěžení jednoho barelu ropy z konvenčního vrtu se do ovzduší vypustí asi 30 kilogramů oxidu uhličitého, ale při výrobě z ropných písků se při stejném množství vypustí čtyřikrát více tohoto skleníkového plynu.

Zpracování rovněž vyžaduje promývání ropných písků velkým množstvím vody. Na to se v Albertě už nyní spotřebuje na 360 milionů kubických metrů vody za rok – to je stejné množství, jaké spotřebuje dvoumilionové město.

Těžařské společnosti se hájí, že mají od kanadské federální a albertské proviční vlády povoleno využít 2,5 procenta vody z místních řek a že kontaminovanou vodu pak na 20 let uskladňují v sedimentačních nádržích, než ji opět vypustí do přírody.

Ekologové však namítají, že už nyní jde na zpracování ropy každý rok 2,5 procenta vody jen z řeky Athabasca.

„Koncem zimy, kdy je proud nejslabší, tam může být v řece kolem 16 procent vody. Už dnes to má na řeku nepříznivý vliv, a bude to narůstat,“ vysvětlil Dyer.

Na kdysi nedotčeném území se nyní rozkládají obrovská jezera odpadní vody pokrývající 130 kilometrů čtverečních. Lesnatou oblast zarostlou borovicemi a osikami o rozloze 470 kilometrů čtverečních proměnili těžaři za deset let v měsíční krajinu.
Ložiska ropných písků se ale v Albertě rozkládají na ploše 145 tisíc kilometrů čtverečních. Ropné společnosti hodlají celou tuto oblast do hloubky vytěžit.

Nový Kuvajt

„Nový Kuvajt,“ jak se této oblasti dnes přezdívá, hodlá v příštích letech co nejrychleji expandovat.
Osm hlavních ropných společností včetně Chevronu, Exxonu, Totalu a dalších těžařských gigantů sem zatím investovala přes sto miliard dolarů a stejnou částku chce investovat během následujících tří let.

Produkce ropy se tím víc než ztrojnásobí, do dvaceti let by se pak zde mělo vyrobit pět milionů barelů ropy denně a kolem roku 2050 se pravděpodobně Kanada stane po Saúdské Arábii druhým největším producentem ropy na světě.

Z původní řídce obydlené a divoké oblasti mnoho nezbude a očekává se, že se Kanada v budoucnu jako jediná vyspělá země vzdá závazků na snížení emisí skleníkových plynů.

Ohromné množství nových pracovníků se sem žene jako v dobách zlaté horečky s vidinou snadného výdělku. Společnosti dnes štědře nabízejí potenciálním pracovníkům prémii 80 tisíc jen za příchod, nájmy a ceny nemovitostí ve Fort McMurray, místním centru, raketově stoupají. Očekává se, že toto provinční městečko se do roku 2030 změní v metropoli se čtvrt milionem stálých obyvatel.
 

 
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí