Vlak jedoucí jako drak
Italsko-český rychlovlak Pendolino po počátečních porodních bolestech už na několika českých tratích spolehlivě jezdí rychlostí kolem 150 kilometrů za hodinu. Dokázal víc, celých 237 kilometrů za hodinu, i to je však jen sváteční vyjížďka proti evropskému rekordu.
Francouzský bratranec TGV (trains a grande vitesse – vysokorychlostní vlak) už rok jezdí na pravidelných linkách dvakrát rychleji než naše pendolino – 320 km/hod – a nejmladší člen z rodiny, AGV (automotrice grande vitesse – vysokorychlostní motorový vlak) bude mít rychlost dokonce 360 kilometrů za hodinu.
Francouzská firma Alstom, výrobce všech těchto rychlovlaků včetně pendolina, přitom před pouhými čtyřmi lety stála před krachem. Tehdejší francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy ve vládě prosadil, aby byla firmě poskytnuta státní pomoc, a Alstom mohl odmítnout nabídku německého konkurenta firmy Siemens. Vyplatilo se.
Rekord jako předehra
Experimentální souprava Alstom V150 loni v březnu dosáhla těžko představitelné rychlosti 574,8 kilometru v hodině. „To je stejná rychlost jakou za druhé světové války dosahovaly při útoku slavné stíhačky Spitfire,“ poznamenal k rekordu komentátor britského serveru BBC.
„Je to důkaz špičkové úrovně francouzského železničářství,“ blahopřál firmě tehdejší prezident Jacques Chirac.
Evropského rekordu (ten světový má hodnotu 581 km/h a drží ho japonský maglev, který ale jezdí na magnetickém polštáři místo přímo na kolejích) bylo dosaženo na speciální trati v Champagne.
Vlak tvořily dvě lokomotivy a tři upravené dvoupatrové vagóny s prvky jak původního TGV, tak vyvíjeného AGV, s celkovým výkonem 25 tisíc HP (téměř 18 400 kW) a v elektrické troleji bylo místo obvyklých 25 tisíc voltů zavedeno napětí 31 tisíc voltů.
Motor v každém vagónu
Zatímco pendolino, TGV, čínskoněmecký rychlovlak i japonský šinkanzen mají většinou dvě lokomotivy, vpředu a vzadu, u AGV jde o jinou koncepci: každý vagón má v podvozku vlastní hnací soupravu. To má mnoho výhod. Především se zvětšuje užitná kapacita vlaku, podle údajů firmy až o pětinu. Motory nemusejí být tak výkonné, aby utáhly celou soupravu, takže spotřeba elektřiny AGV je o 15 až 30 procent nižší než u TGV. Rovněž hmotnost byla díky vyššímu využití hliníku a směsí snížena ze 430 na 390 tun. Souprava AGV může mít sedm až čtrnáct vagónů, takže jím může cestovat 300 až 700 osob.
Zcela unikátní na takovém projektu je skutečnost, že Alstom financoval vývoj vlaku sám a je dílem výhradně firemních inženýrů. Alstom věří, že nový AGV firmu definitivně stabilizuje jako předního výrobce rychlovlaků: zatím má na kontě 650 souprav TGV, což představuje 70 procent všech vlaků s cestovní rychlostí nad 300 km/h, které po světě jezdí.
Svět má o rychlovlaky zájem
S první objednávkou na AGV si pospíšila italská přepravní společnosti Nuovo Trasporto Viaggiatori (NTV), která chce 25 souprav v hodnotě asi 650 miliónů eur (16,7 miliardy Kč) nasadit už v roce 2011. Před měsícem začala stavět 500 kilometrů dlouhou trať pro AGV Argentina, probíhá jednání o prodeji souprav do Kalifornie, Brazílie a Číny.
Soupeříme s letadly
Rychlovlaky jsou totiž imperativem v době, kdy se automobilová i letecká doprava stává terčem kritiky ekologů kvůli vysokým emisím. Velkým argumentem pro volbu železnice je její vysoká bezpečnost, časová přesnost a snadná dostupnost v centrech velkých měst.
ZDROJ: Právo, www.zsptd.cz, kráceno