Čtvrtek, 28. března 2024

Stříbro - město vyrostlé na stezce a dolech

Onen vzácný prvek a ve středověku mnohem cennější kov než dnes v názvu města není vůbec náhodný.
Stříbro - město vyrostlé na stezce a dolech

 

Z Plzně do Norimberku se dnes sviští pěkně rychle po dálnici, dá se to zvládnout za pár hodin. Před osmi sty či sedmi sty let, a koneckonců celou dobu, než koně nahradila minimálně aspoň železnice, zabrala taková cesta několik dní. 

A přitom se z Plzně do Norimberku a z Norimberku do Plzně jezdilo poměrně hojně. Vždyť tudy vedla důležitá obchodní stezka mezi Čechy a Bavory.
A docela významnou zastávkou na trase kousek před Plzní bylo město, které dnes dálnice míjí v dostatečné vzdálenosti, aby zůstalo nepovšimnuto. Město Stříbro. Onen vzácný prvek a ve středověku mnohem cennější kov než dnes v názvu města není vůbec náhodný. A k někdejšímu bohatství místa patří. Ještě než se totiž Stříbro stalo městem, už dávno se tu usadili horníci, aby v podzemí kutali po... ano, stříbře. Ty časy jsou dávno pryč, doly už staletí zavřené, ale ze slávy města zbylo hodně. Dokladem budiž dvě desítky památkových objektů. A to na městečko o ani ne osmi tisících obyvatel není vůbec špatná bilance.

90546_vikCr_stribro (Stříbro)


Hornická osada
I když podle archeologických nálezů se tady lidé - v okolí skalnatého ostrohu v údolí řeky Mže - usadili již v dobách kamene a bronzu, to podstatné přišlo až později. První zmínky o jakési osadě pocházejí z roku 1183. Jednalo se o osadu hornickou a v onom roce se listina knížete Bedřicha Přemyslovce zmiňovala, že byl založen jakýsi kostel "ad Argentariam", tedy na stříbrných žilách.
Zdejší žíly byly opravdu bohaté a k tomu ta výhodná poloha na stezce do Bavor! A tak se osada brzy rozrostla na vyvýšený skalnatý ostroh nad řekou. V letech 1240 - 1250 se zde začalo formovat městské osídlení a ve středověku nemohlo než být obehnáno hradbami. Latinsky se městu začalo říkat Misa, německy Mies, obojí podle řeky Mže. Třinácté a čtrnácté století bylo pro město zlatým věkem. Čeští králové mu propůjčovali různé výsady. Vliv měšťanů ze Stříbra byl nevídaný: podařilo se jim dokonce dosáhnout zrušení některých privilegií, která přináležela tehdy nedalekému klášteru v Kladrubech. Mnichům tak sebrali právo vařit pivo nebo třeba pořádat trhy. Ale není se co divit, to, co teklo žilami Stříbra, bylo pro vládce země prvořadé. Stříbro patřilo mezi čtyři největší města západních Čech, stály tu hned tři kostely a tři kláštery.



90546_vikCr_stribro_m (Stříbro_m)Dvě pohromy
Jako na tolika jiných místech v českých zemích i tady však udeřily dvě dějinné události, které zastavily rozvoj a prosperitu. A přinesly chaos, bídu a zmar. Husitské války a třicetiletá válka.
Husité si ale museli pár let počkat. Jejich ideje nebyly v bohatém městě zrovna dvakrát populární. Roku 1421 už stál Jan Žižka před hradbami, ale pak raději odtáhl dobývat nedaleký hrad. Husité se vrátili až za pět let. A nebyla to žádná velká bitva, stačila malá lest. Kališnický hejtman Přibík z Klenové překvapil s hrstkou mužů celé město, když za úsvitu překonali hradby a ovládli město. To husité byli lepší obránci, v roce 1427 sem pro změnu přitáhla obrovská armáda křižáků. Pár týdnů město neúspěšně obléhala a pak se dala před posilami kvapně na ústup. O pár dní později je husité rozprášili ve slavné bitvě u Tachova.
Stříbro bylo roku 1437 povýšeno na královské město a také 16. století přineslo rozvoj. Fungovalo tu hned jedenáct profesních cechů a zvláště pivo ze stříbrského pivovaru se proslavilo široko daleko. Stavěly se renesanční měšťanské domy, opravovaly kostely, zdokonalovaly hradby, vznikla radnice.
Jenže pak přišlo oněch hrozných třicet let. Hned třikrát sem vtrhli Švédové a drancovali a plenili. A aby toho nebylo málo, když to nebyli Seveřané, městu škodila císařská vojska. Roku 1660 se podařilo znovu obnovit těžbu v olověných dolech. Na práci sem dorazili němečtí horníci, kteří měli nahradit válkami a rekatolizací vylidněné Stříbro. Němci tak získali mezi obyvateli jasnou převahu (v roce 1890 zde žilo pouhých 44 Čechů!). Až v 18. a 19. století se Stříbro trošku oklepalo. Ne že by se obnovila těžba stříbra, ale začaly se ve zdejších bohatých žilách dolovat olovo a zinek. A svým přispěl také technický pokrok, když do města dorazily koleje a na nich vlaky a také na svou dobu vpravdě parádní dlážděná silnice spojující Plzeň a Cheb.

90546_vikCr_stribro_most (most)
Pískovcový most ze 16. století byl příjezdovou cestou do Stříbra od Plzně a Prahy.
Snímek: ČTK

Most s bránou
Prohlídky historických měst začínají většinou na hlavních náměstích. Zkuste ale do Stříbra vejít trochu stylově, jako za starých časů. Na jižním břehu Mže toho sice k vidění moc není, město se rozkládá prakticky celé na severním břehu. Ale putování tu začít lze. Stačí se dostat ke starému kamennému mostu (nedaleko příjezdové ulice Plzeňská). To, co na mostě uvidíte, vás patrně překvapí a zároveň vám to něco připomene.
Pískovcový most o pěti obloucích vznikl v polovině 16. století, kdy se zároveň zdokonalovaly hradby. Sám o sobě je krásnou památkou, ale ten hlavní punc jedinečnosti mu dodává mostní brána - hranolová věž s jehlancovou střechou. To je ono překvapení, kromě Prahy v Čechách totiž není druhé mostní věže. A když budete touto branou, již zdobí městský znak, procházet, pak se vám možná vybaví Mostecká věž na pražském Karlově mostě. Brána ve Stříbře je totiž její miniaturní napodobeninou. A stejně jako tam, i na tento most smí pouze pěší. Vězte, že po dlažbě, po níž právě kráčíte, mířili do města kupci před dávnými lety. Právě tudy vedla přístupová cesta do Stříbra a zemská obchodní stezka.
Teď už se před vámi zdvihá dominanta starého města, jež tvoří památkovou zónu. Výrazná věž zakončená cibulí a hlavní loď kostela Všech svatých. Tento původně gotický svatostánek vznikl ve 14. století. Hranolová věž je renesanční, ovšem vystouplá loď je už dílem barokní přestavby, stejně jako prakticky celý zbytek kostela. Z interiéru opatřeného rokokovými freskami z 18. století upoutá rovněž vzácný deskový obraz Klanění králů (1581).
Staré město dosud obepínají poměrně zachovalé části hradeb, zvláště je to patrné na jižní straně, odkud jste přišli od mostu, a pak také na západní straně, v parku. Předsunuté opevnění tvořilo kdysi sedmnáct bašt. Jedna jediná zachovalá, Husitská bašta, dnes slouží jako malá výstavní síň. Stojí západně od historického jádra města. Její obranná funkce skončila již začátkem 18. století. Součástí hradebního systému byla i tzv. Koubkova branka v jižní části města. Tu nechal postavit mlynář Koubek v roce 1574, aby mohl vozit mouku do města ze svého mlýna. Branka byla postavena jako obytný dům a sloužila k bydlení až do padesátých let 20. století.

Radnice, to je skvost
Zhruba tři sta metrů severovýchodně od Kostelního náměstí, kde stojí již popsaný kostel Všech svatých, se nachází hlavní náměstí T. G. Masaryka. Je se zde řada domů s barokními štíty a fasádami, ovšem s renesančním jádrem. Za pozornost určitě stojí třeba dům č. 13 s rohovým arkýřem či dům č. 9. Opravdový skvost prostoru je ale nepřehlédnutelný a upoutá okamžitě - je jím renesanční radnice. Nádherná jednopatrová budova s věží má hned tři bohatě členité štíty a celou fasádu zdobí jak "psaníčka", tak sgrafitové malby. Stavba vznikla v letech 1543 - 1589, sgrafitová výzdoba je ovšem až záležitostí 19. století. Původní renesanční klenuté sály se dochovaly i uvnitř. Před radnicí stojí čtrnáctimetrový mariánský morový sloup z poloviny 18. století, jejž zdobí dvanáct soch.

13. poledník a hornická stezka
Na východní straně náměstí vznikl kolem roku 1300 minoritský klášter s kostelem. Ze svatostánku zůstalo jen pár zdí. Ve zbarokizované budově kláštera sídlí městské muzeum (nyní v rekonstrukci, otevře se s turistickou sezónou v roce 2006). V sousedství starého města si v parku u náměstí Svobody povšimněte řady kamenných stél - právě tudy prochází 13. poledník.
Procházku Stříbrem lze zakončit třeba na naučné stezce věnované historii hornictví. Vede podél Mže a má sedm zastavení. Stezka měřící 2,5 km začíná u hotelu U branky.

ZDROJ:www.cykloturistika.ihned.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů