Pátek, 29. března 2024

Veřejná podpora u projektů prioritní osy 4

Projekty v oblasti Zkvalitnění nakládání s odpady lze rozdělit na dvě základní velké skupiny, a to na projekty generující příjem a na projekty zakládající veřejnou podporu.
Veřejná podpora u projektů prioritní osy 4
Třetí, nejmenší skupinou jsou projekty rekultivací starých skládek a odstranění nepovolených skládek, které nespadají ani do jedné z výše uvedených kategorií a dotace jim je poskytována až do výše 90 % způsobilých výdajů.

Veřejná podpora

Projekty generující příjem jsou v souladu s nařízením č. 1083/2006 projekty, kterými dochází k výstavbě infrastruktury, jejíž používání je hrazeno přímo uživateli (v případě projektů odpadového hospodářství se jedná o sběrné dvory a o některé druhy kompostáren). K úhradě ze strany uživatelů dochází formou poplatků, odváděných občany obci či městu za nakládání s komunálním odpadem. Míra dotace je v tomto případě stanovena finanční analýzou a může dosáhnout až 90 % způsobilých výdajů. Výstupem ze zařízení není konkrétní výrobek či komodita obchodovatelná na trhu, jedná se o separovaný, dále využitelný odpad, který je provozovatelem sběrného dvora předáván oprávněným osobám. Nedochází k ekonomické činnosti. Naproti tomu projekty zakládající veřejnou podporu jsou projekty podnikatelských subjektů, měst či obcí, kdy výstupem projektu je provozovna produkující komoditu obchodovatelnou na trhu, například vytříděný lisovaný plast, papír, certifikovaný kompost nebo upravený kovový či stavební odpad. Posuzujeme-li takový projekt z hlediska možné veřejné podpory, posuzujeme nikoli osobu žadatele, ale vliv výstupů projektu na relevantní trh.

Z hlediska ovlivnění trhu poskytnutou dotací je nepodstatné, zda žadatelem je veřejnoprávní či podnikatelský subjekt. Dělají-li stejnou činnost, musí být stejně i posuzováni, a výsledná míra dotace musí být proto stejná. Z tohoto důvodu není možné například v případě dotřiďovací linky na plastový odpad, což je ekonomická činnost, přiznat veřejnoprávnímu žadateli dotaci vyšší než podnikatelskému subjektu. Nade vší pochybnost nejedná se o projekt generující příjem, ale skutečně o ekonomickou činnost. Míra podpory tedy není stanovena pomocí finanční analýzy, ale v souladu s evropskou legislativou pro poskytování veřejné podpory. Dle regionální blokové výjimky je možno poskytnout investiční podporu projektům v případech, kdy dochází k výstavbě nové provozovny, k rozšíření stávající provozovny (navýšení kapacity, rozšíření spektra odpadů, které se zpracovávají) nebo ke změně výrobního postupu v provozovně. Míra podpory se řídí platnou regionální mapou pro období let 2007 až 2013, malé a střední podniky mohou čerpat bonusy ve výši 10 % (střední podnik) a 20 % (malý podnik). Nejvyšší možná míra podpory dle regionální blokové výjimky pro Českou republiku je 60 % (malý podnik sídlící v regionu s mírou podpory 40 %).

Pravidlo de minimis

U projektů, jimiž žadatel řeší nakládání s odpady, které sám produkuje, a u investičně méně náročných projektů, kdy je možné podnikatelské projekty financovat až do výše 90 % způsobilých výdajů, je vhodné použít pravidlo de minimis.

Jeho aplikace je také vhodná v případě, jestliže projekt svým charakterem nespadá pod regionální blokovou výjimku, negeneruje příjem a žadatelem je jiný než veřejnoprávní subjekt (například rekultivace staré skládky či zpracování analýzy rizika). Podpora de minimis nesmí překročit částku 200 000 eur pro jeden subjekt ve třech po sobě jdoucích účetních obdobích. Žadatel je povinen doložit, že podporu podle pravidla de minimis nečerpal na jiné aktivity. V případě předchozího čerpání lze dotaci poskytnout pouze do výše 200 000 eur v součtu všech poskytnutých podpor de minimis za výše zmíněné tříleté období.

Pro rozhodnutí, zda projekt podléhá veřejné podpoře či nikoli, je důležité i posouzení situace v místě realizace.

Projekt výstavby sběrného dvora, který se v případě veřejného žadatele obecně na veřejné podpoře, nezakládá, bude podle pravidel pro poskytování veřejné podpory posuzován tehdy, jestliže v místě plánované výstavby (na území stejné obce, města) funguje obdobné zařízení na čistě komerční bázi, a veřejný žadatel obdrží dotaci ve stejné míře, jako by obdržel zmíněný podnikatelský subjekt, čili podle regionální blokové výjimky. V takovém případě dokonce může dojít k situaci, že podnikatelskému subjektu bude v souladu s legislativou náležet vyšší míra podpory než veřejnoprávnímu. Obce a města totiž podmínky malého a středního podniku nesplní, takže dotaci vždy čerpají v míře, která přísluší podnikům velkým, a bonus pro malé a střední podniky jim přiznat nelze.

Staré ekologické zátěže

Zcela odlišná je situace u oblasti podpory 4.2 - Projekty odstraňování starých zátěží. Zde se nejedná o investiční výstavbu, ale o odstraňováníkontaminace z povrchových a podzemních vod, z horninového prostředí a z nadzemních konstrukcí.

Projekty veřejnoprávních žadatelů jsou mimo rámec veřejné podpory, a pokud žadatel neplánuje prodej či pronájem sanovaného pozemku, pak se nejedná ani o projekty generující příjem, takže je možné těmto žadatelům poskytnout dotaci na odstranění kontaminace až do výše 90 % způsobilých výdajů.

V případě podnikatelských subjektů se  o veřejnou podporu jedná vždy. Podpora na odstraňování starých ekologických zátěží spadá do působnosti Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí.

Poskytovat dotace v souladu s těmito pokyny je možné až po předchozí notifikaci programu podpory s Evropskou komisí, kterou zajišťuje MŽP ve spolupráci se SFŽP ČR. Notifikace se podává na zvláštním formuláři, obsahujícím veškeré informace o programu podpor. Po vyjasnění všech podmínek komise poskytování podpory schválí a od toho okamžiku je možné zahájit administrace žádostí podnikatelských subjektů. Bohužel proces notifikace pro projekty odstraňování starých zátěží v rámci OPŽP dosud neproběhl, takže momentálně mohou dotace na tento typ projektů čerpat pouze veřejnoprávní žadatelé. Je nutné ještě zmínit, že pro podnikatelské subjekty ani po proběhlé notifikaci nebude možné poskytovat dotace na sanace kontaminovaných staveb.

Odkazy na legislativu

Autor: Veronika Smolková, Petr Stejskal

Zdroj:Operační program Životní prostředí
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů