Informace, které přinášíme, jsou průřezem rozmanitých současných aktivit na úseku vnitrozemské plavby v zahraničí.
Vnitrozemská plavba
Ukazují význam tohoto sektoru a naznačují i různé problémy, se kterými se potýká. Lze si jen přát, aby se česká vnitrozemská plavba brzy dostala ze své současné neradostné situace na labské cestě a zařadila se po bok solidně fungujících a prosperujících národních doprav.
Na 1. Přístavním kongresu v Karlsruhe počátkem června bylo řečeno, že podceňovanou říční loď čekají zlaté časy. Tento optimizmus se zdůvodňuje debatou o klimatu a očekávanými úzkými hrdly na silnici a kolejích, zatímco vnitrozemská plavba má kapacity dostatek. Přitom budou muset vnitrozemské přístavy více fungovat jako logistická centra nejen s funkcí přístav - vnitrozemí, ale stále více jako zařízení, plnící výrobně-hospodářské úkoly. Velký rozvojový potenciál mají především trimodální přístavy s výkonným infrastrukturním napojením, rezervami v pozemcích a výhodnou polohou. Právě změny klimatu vyžadují propojená logistická řešení; zde může vnitrozemská plavba velice přispět ekonomickým a ekologickým prováděním doprav. Bude však o tom třeba přesvědčovat zákaznickou veřejnost. Také politici budou muset přijít s větší podporou. "Musí se bojovat o každý centimetr," řekl R. Hörner, ředitel přístavu Mannheim a viceprezident Evropského svazu vnitrozemských přístavů k otázce budoucí potřeby ploch. Do roku 2025 budou přístavy jako Karlsruhe, Mannheim, Worms, Ludwigshaven a Germersheim potřebovat 142 ha ploch, aby mohly plnit budoucí překládkové a logistické úkoly. Na státu je, aby zlepšil infrastrukturu směrem na vnitrozemí.
AKTUALITY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ
Belgie
Vnitrozemské a námořní přístavy zesilují spolupráci - Vnitrozemské a námořní přístavy chtějí posílit svou strategickou spolupráci v Bruselu. EVB (Europeischer Verband der Binnenhäfen) a Espo (European Sea Port Organisation) podepsaly nedávno v bruselském přístavu dohodu o spolupráci. Iniciativa směřuje k tomu, aby mnohé společné zájmy v otázkách přístavní a bezpečnostní politiky i životního prostředí byly u institucí EU zastupovány jedním hlasem. Obě organizace shledaly, že probíhající konzultace k budoucí mořské a přístavní politice Evropské unie, poslední iniciativy k podpoře vnitrozemské plavby (Naiades), jakož i liberalizace drážního trhu podtrhují, aby přístavní úřady měly v Bruselu lepší zastoupení svých zájmů. Kooperace má rovněž posílit úlohu přístavů jako trimodálních uzlových bodů. Ztrojnásobení obratu kontejnerů v přístavech na Severním moři do roku 2025 nutí například vnitrozemské přístavy, aby tento vývoj braly v úvahu. Potřebu užší spolupráce potvrzují nejnovější partnerství mezi Rotterdamem a Duisburgem, Antverpami a Lüttichem, Marseille a Lyonem či mezi Le Havre a Rouenem i Paříží.
Boj o image říčních a námořních přístavů - Ačkoli jsou motory blahobytu pro města a regiony, trpí dnes přístavy negativním image v očích veřejnosti. Že se na tom musí urychleně něco změnit, si myslí evropské zastřešující svazy námořních a vnitrozemských přístavů Espo a EVB: aby přístavy držely ve své výstavbě krok s požadavky hospodářství a nenarážely na odpor obyvatel měst. Podepsaly společné prohlášení, ve kterém žádají Evropskou komisi EU o podporu iniciativ, které jdou ve prospěch zájmu občanů o "jejich" přístavy. Jde o inovativní městskou výstavbu, integrované plánování krajiny, kulturní a turistické vyžití ve volném čase.
Větší výkony ve Flandrech než ve Valonsku - V belgických regionech Valonsko a Flandry se loni vnitrozemská plavba vyvíjela různě. Dopravní výkon francouzsky mluvícího jihu (Valonsko) obnášel 1,82 mld. tkm při objemu 43,9 mil. t (minus 1 %). Holandsky mluvící sever vyprodukoval 2,95 mld. tkm (plus 2 %) a objem zde dosáhl rekordní úrovně 39,7 mil. t (plus 2,4 %).
Francie
Moselská komise k pracím na Mosele - Při plánování opravářských a údržbářských prací na řece Mosele v letech 2009 až 2015 se mají brát v úvahu změny klimatu, jež by vedly k přesunům francouzských transportů obilí. Moselská komise na svém zasedání koncem minulého roku požádala svůj technický výbor, aby ověřil, zda doby uzavření plavebních komor bude možno přizpůsobit této situaci. Příští zasedání Moselské komise se uskuteční v německém Trieru.
Plánované mýtné pro trasu Seine - Nord kanal - Stavba 106 km dlouhého spojovacího kanálu mezi řekami Seina (Francie) a Šelda (Belgie), jenž figuruje v rámci přednostního projektu TEN V Evropské unie, přijde na 4 mld. eur (cca 100 mld. Kč). 1,67 mld. eur mají poskytnout soukromí partneři a 420 mil. eur EU. Francouzské ministerstvo pro infrastrukturu představilo v Bruselu podrobný model financování před zástupci stavebnictví z pohledu úkolů PPP. Výběr mýtného od lodí přes 1200 t na úseku Conflans - Gent má být "vitální" pro rentabilitu projektu. První výpočtové modely vycházejí z 2,5 eur za tunu až po Gent. Stavební práce mají začít v roce 2010 a provoz má být zahájen v roce 2014. Paralelně se 106 km dlouhým kanálem se vybudují na 360 ha multimodální logistické plochy, rozdělené do čtyř různých zón.
Německo
Čeští říční dopravci s většími výkony na evropských řekách - V loňském roce poprvé přepravili více než polovinu zásilek na vodních cestách mimo Českou republiku. Z 2,12 mil. přepravených tun připadlo 1,063 mil. t na transporty v zahraničí; hlavním cílem byl Rýn.
Méně lodí pro větší tržby - Německá vnitrozemská plavba dociluje se stále menším počtem lodí rostoucího obratu. Sdělil to Spolkový statistický úřad ve Wiesbadenu. K 30. červnu 2007 se zabývalo 1199 podniků osobní a nákladní vnitrozemskou plavbou. 613 firem bylo zaměřeno na suché komodity a 199 na tankerovou plavbu. 51 provádělo tažnou a tlačnou trakci. V dopravě suchého carga poklesl počet podniků o 7 %, v tankerech o 3,9 %. Naproti tomu se zvýšil celkový obrat tohoto oboru o 4,7 % na 1,50 mld. eur. K polovině loňského roku disponovali dopravci 2698 loděmi (minus 6,4%) a zaměstnávali 7960 osob (minus 1,9 %).
Kontejnerový boom na Neckaru - Kontejnerová plavba na řece Neckar zažila v roce 2007 boom. Plavební úřad z Heidelbergu sdělil, že bylo přepraveno 32 500 TEU. To je proti předchozímu roku nárůst o 18 %. U ostatního zboží, jehož obrat dosáhl 7,5 mil. t, došlo k poklesu o 8,5 %. Dopravní výsledek podle úřadu ukazuje, jak by bylo důležité na Neckaru prodloužení plavebních komor. Bylo by třeba vytvořit předpoklady pro nasazení větších lodí, jež v současnosti po řece plout nemohou. Za tímto účelem spolková vláda a země Bádensko - Württembersko podepsaly v listopadu 2007 dohodu, jež má za cíl výstavbu Neckaru. Plánovací práce budou zahájeny v tomto roce.
Braniborsko trvá na výstavbě Havely - Spolková země Braniborsko podporuje dopravní projekt Německé jednoty číslo 17 o výstavbě řeky Havely. Podle zemského ministra dopravy Reinholda Delmanna musí být s ohledem na zásahy do krajiny a přírody plánování optimální. Vnitrozemská plavba je pro dopravu zboží naléhavě zapotřebí, protože železniční doprava bude brzy plně vytížena. Ministr přitom poukázal na zatížení životního prostředí silniční nákladní dopravou. Spolková správa pro vodní cesty a plavbu ověřuje projekt z hlediska vztahu užitku a nákladů.
Německo předsedá od loňska Rýnské komisi ZKR - Podle statutu převzalo prezidentsví v Centrální komisi pro rýnskou plavbu (ZKR), které potrvá do 31. prosince 2009. Předsedou se stal dr. Michael Witter, pověřenec v útvaru pro hospodářství a rozvoj ministerstva hospodářství.
Rakousko
S šarmem proti odporu z Berlína ohledně Dunaje - Rakouská státní sekretářka pro dopravu Christa Kranzlová (soc. dem.) chce přesvědčit své politické kolegy v Berlíně, že Dunaj na bavorském úseku mezi Straubingem a Vilshofenem nutně vyžaduje výstavbu. Spolkový ministr dopravy W. Tiefensee jí chce přednést souhlas s plány svobodného státu Bavorsko. "Nasadím svůj šarm jako žena - snad se mi podaří něco, co doposud nešlo," řekla Kranzlová na druhém Rakouském dni vodních cest. Evropský dopravní komisař J. Barrot jí přislíbil podporu. V Rakousku již je v běhu program na zlepšení plavebních podmínek mezi Vídní a slovenskou hranici. V Maďarsku se opatření k výstavbě Dunaje hodnotí. Na údajně politicky motivovaný odpor v Berlíně proti výstavbě Dunaje reagoval A. Eisele z Německého společenstva pro vodní cesty a plavbu DWSV: "Dunaj nemá být majetkem jedné strany." O. Schwetz, předseda Dunajského koridoru při Evropské komisi, dodává: "Dunaj může být jen tak silný, jako jeho nejslabší místo. Úzké místo Straubing - Vilshofen - ucho jehly - není žádný vnitroněmecký problém, nýbrž problém evropské vnitrozemské plavby." Podle něj se bude muset vedle zlepšení nautických vztahů také vyvinout nová generace lodí s menším ponorem. Na Evropské unii je třeba požadovat, aby k tomu poskytla prostředky.
Nový typ lodi pro úsek Dunaje - Liniová služba mezi Passau (SRN) a rumunským přístavem Orsova se má stát pro dopravu zboží atraktivnější. Za tím účelem se vyvíjí speciální typ lodi, přizpůsobený nautickým podmínkám. Podle studie rakouské společnosti DLO (Danube Line Operator) hlavním problémem je, že lodě nasazené na Dunaji jsou konstrukčně vhodné pro Rýn - se zcela jinými rámcovými podmínkami. Rýn je na délce přes 600 km mříží sítě přírodních vodních cest a kanálů. Kanály určují šířku lodí. Dunaj se svými 2000 km má stále se měnící hloubu dopravní cesty a extrémně rozmanité proudové vlastnosti, avšak umožňuje široká plavidla. Jako jedna z mála řek na světě je Dunaj na dolním toku mělký. V úseku mezi Vídní a Bratislavou se problémy sčítají v podobě malé hloubky a silného proudu.
VÍCE DOPRAVY NA VODNÍ CESTY i v USA
Počet lodí ve vnitrozemské plavbě USA loni poprvé po značně dlouhé době stoupl. Experti to nepřipisují jen důsledku hospodářské konjunktury, ale spatřují v tom signál pro dlouhodobý trend ve prospěch dopravy po vodě. Jeden z největších hráčů v tomto segmentu Ingram Barge Company zaznamenal nárůst dopravního výkonu o 1,5 %. Nárůsty se především týkají otevřených lodí, dopravujících uhlí a podobné hromadné komodity, jakož i tankerové plavby s ropou a jinými tekutinami. Nárůsty objemů se zdůvodňují tím, že lodní doprava je výhodnější než železniční. V sektoru uzavřených lodí byl zaznamenán mírný pokles. Šéf Rady pro vodní cesty (Waterways Council) Barry Palmer počítá s tím, že vysoká poptávka povede ke zvýšení cen. Kapacity jsou nyní dobře využity.
AUTOR: Ing. Jiří Kladiva, CSc.
Na 1. Přístavním kongresu v Karlsruhe počátkem června bylo řečeno, že podceňovanou říční loď čekají zlaté časy. Tento optimizmus se zdůvodňuje debatou o klimatu a očekávanými úzkými hrdly na silnici a kolejích, zatímco vnitrozemská plavba má kapacity dostatek. Přitom budou muset vnitrozemské přístavy více fungovat jako logistická centra nejen s funkcí přístav - vnitrozemí, ale stále více jako zařízení, plnící výrobně-hospodářské úkoly. Velký rozvojový potenciál mají především trimodální přístavy s výkonným infrastrukturním napojením, rezervami v pozemcích a výhodnou polohou. Právě změny klimatu vyžadují propojená logistická řešení; zde může vnitrozemská plavba velice přispět ekonomickým a ekologickým prováděním doprav. Bude však o tom třeba přesvědčovat zákaznickou veřejnost. Také politici budou muset přijít s větší podporou. "Musí se bojovat o každý centimetr," řekl R. Hörner, ředitel přístavu Mannheim a viceprezident Evropského svazu vnitrozemských přístavů k otázce budoucí potřeby ploch. Do roku 2025 budou přístavy jako Karlsruhe, Mannheim, Worms, Ludwigshaven a Germersheim potřebovat 142 ha ploch, aby mohly plnit budoucí překládkové a logistické úkoly. Na státu je, aby zlepšil infrastrukturu směrem na vnitrozemí.
AKTUALITY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ
Belgie
Vnitrozemské a námořní přístavy zesilují spolupráci - Vnitrozemské a námořní přístavy chtějí posílit svou strategickou spolupráci v Bruselu. EVB (Europeischer Verband der Binnenhäfen) a Espo (European Sea Port Organisation) podepsaly nedávno v bruselském přístavu dohodu o spolupráci. Iniciativa směřuje k tomu, aby mnohé společné zájmy v otázkách přístavní a bezpečnostní politiky i životního prostředí byly u institucí EU zastupovány jedním hlasem. Obě organizace shledaly, že probíhající konzultace k budoucí mořské a přístavní politice Evropské unie, poslední iniciativy k podpoře vnitrozemské plavby (Naiades), jakož i liberalizace drážního trhu podtrhují, aby přístavní úřady měly v Bruselu lepší zastoupení svých zájmů. Kooperace má rovněž posílit úlohu přístavů jako trimodálních uzlových bodů. Ztrojnásobení obratu kontejnerů v přístavech na Severním moři do roku 2025 nutí například vnitrozemské přístavy, aby tento vývoj braly v úvahu. Potřebu užší spolupráce potvrzují nejnovější partnerství mezi Rotterdamem a Duisburgem, Antverpami a Lüttichem, Marseille a Lyonem či mezi Le Havre a Rouenem i Paříží.
Boj o image říčních a námořních přístavů - Ačkoli jsou motory blahobytu pro města a regiony, trpí dnes přístavy negativním image v očích veřejnosti. Že se na tom musí urychleně něco změnit, si myslí evropské zastřešující svazy námořních a vnitrozemských přístavů Espo a EVB: aby přístavy držely ve své výstavbě krok s požadavky hospodářství a nenarážely na odpor obyvatel měst. Podepsaly společné prohlášení, ve kterém žádají Evropskou komisi EU o podporu iniciativ, které jdou ve prospěch zájmu občanů o "jejich" přístavy. Jde o inovativní městskou výstavbu, integrované plánování krajiny, kulturní a turistické vyžití ve volném čase.
Větší výkony ve Flandrech než ve Valonsku - V belgických regionech Valonsko a Flandry se loni vnitrozemská plavba vyvíjela různě. Dopravní výkon francouzsky mluvícího jihu (Valonsko) obnášel 1,82 mld. tkm při objemu 43,9 mil. t (minus 1 %). Holandsky mluvící sever vyprodukoval 2,95 mld. tkm (plus 2 %) a objem zde dosáhl rekordní úrovně 39,7 mil. t (plus 2,4 %).
Francie
Moselská komise k pracím na Mosele - Při plánování opravářských a údržbářských prací na řece Mosele v letech 2009 až 2015 se mají brát v úvahu změny klimatu, jež by vedly k přesunům francouzských transportů obilí. Moselská komise na svém zasedání koncem minulého roku požádala svůj technický výbor, aby ověřil, zda doby uzavření plavebních komor bude možno přizpůsobit této situaci. Příští zasedání Moselské komise se uskuteční v německém Trieru.
Plánované mýtné pro trasu Seine - Nord kanal - Stavba 106 km dlouhého spojovacího kanálu mezi řekami Seina (Francie) a Šelda (Belgie), jenž figuruje v rámci přednostního projektu TEN V Evropské unie, přijde na 4 mld. eur (cca 100 mld. Kč). 1,67 mld. eur mají poskytnout soukromí partneři a 420 mil. eur EU. Francouzské ministerstvo pro infrastrukturu představilo v Bruselu podrobný model financování před zástupci stavebnictví z pohledu úkolů PPP. Výběr mýtného od lodí přes 1200 t na úseku Conflans - Gent má být "vitální" pro rentabilitu projektu. První výpočtové modely vycházejí z 2,5 eur za tunu až po Gent. Stavební práce mají začít v roce 2010 a provoz má být zahájen v roce 2014. Paralelně se 106 km dlouhým kanálem se vybudují na 360 ha multimodální logistické plochy, rozdělené do čtyř různých zón.
Německo
Čeští říční dopravci s většími výkony na evropských řekách - V loňském roce poprvé přepravili více než polovinu zásilek na vodních cestách mimo Českou republiku. Z 2,12 mil. přepravených tun připadlo 1,063 mil. t na transporty v zahraničí; hlavním cílem byl Rýn.
Méně lodí pro větší tržby - Německá vnitrozemská plavba dociluje se stále menším počtem lodí rostoucího obratu. Sdělil to Spolkový statistický úřad ve Wiesbadenu. K 30. červnu 2007 se zabývalo 1199 podniků osobní a nákladní vnitrozemskou plavbou. 613 firem bylo zaměřeno na suché komodity a 199 na tankerovou plavbu. 51 provádělo tažnou a tlačnou trakci. V dopravě suchého carga poklesl počet podniků o 7 %, v tankerech o 3,9 %. Naproti tomu se zvýšil celkový obrat tohoto oboru o 4,7 % na 1,50 mld. eur. K polovině loňského roku disponovali dopravci 2698 loděmi (minus 6,4%) a zaměstnávali 7960 osob (minus 1,9 %).
Kontejnerový boom na Neckaru - Kontejnerová plavba na řece Neckar zažila v roce 2007 boom. Plavební úřad z Heidelbergu sdělil, že bylo přepraveno 32 500 TEU. To je proti předchozímu roku nárůst o 18 %. U ostatního zboží, jehož obrat dosáhl 7,5 mil. t, došlo k poklesu o 8,5 %. Dopravní výsledek podle úřadu ukazuje, jak by bylo důležité na Neckaru prodloužení plavebních komor. Bylo by třeba vytvořit předpoklady pro nasazení větších lodí, jež v současnosti po řece plout nemohou. Za tímto účelem spolková vláda a země Bádensko - Württembersko podepsaly v listopadu 2007 dohodu, jež má za cíl výstavbu Neckaru. Plánovací práce budou zahájeny v tomto roce.
Braniborsko trvá na výstavbě Havely - Spolková země Braniborsko podporuje dopravní projekt Německé jednoty číslo 17 o výstavbě řeky Havely. Podle zemského ministra dopravy Reinholda Delmanna musí být s ohledem na zásahy do krajiny a přírody plánování optimální. Vnitrozemská plavba je pro dopravu zboží naléhavě zapotřebí, protože železniční doprava bude brzy plně vytížena. Ministr přitom poukázal na zatížení životního prostředí silniční nákladní dopravou. Spolková správa pro vodní cesty a plavbu ověřuje projekt z hlediska vztahu užitku a nákladů.
Německo předsedá od loňska Rýnské komisi ZKR - Podle statutu převzalo prezidentsví v Centrální komisi pro rýnskou plavbu (ZKR), které potrvá do 31. prosince 2009. Předsedou se stal dr. Michael Witter, pověřenec v útvaru pro hospodářství a rozvoj ministerstva hospodářství.
Rakousko
S šarmem proti odporu z Berlína ohledně Dunaje - Rakouská státní sekretářka pro dopravu Christa Kranzlová (soc. dem.) chce přesvědčit své politické kolegy v Berlíně, že Dunaj na bavorském úseku mezi Straubingem a Vilshofenem nutně vyžaduje výstavbu. Spolkový ministr dopravy W. Tiefensee jí chce přednést souhlas s plány svobodného státu Bavorsko. "Nasadím svůj šarm jako žena - snad se mi podaří něco, co doposud nešlo," řekla Kranzlová na druhém Rakouském dni vodních cest. Evropský dopravní komisař J. Barrot jí přislíbil podporu. V Rakousku již je v běhu program na zlepšení plavebních podmínek mezi Vídní a slovenskou hranici. V Maďarsku se opatření k výstavbě Dunaje hodnotí. Na údajně politicky motivovaný odpor v Berlíně proti výstavbě Dunaje reagoval A. Eisele z Německého společenstva pro vodní cesty a plavbu DWSV: "Dunaj nemá být majetkem jedné strany." O. Schwetz, předseda Dunajského koridoru při Evropské komisi, dodává: "Dunaj může být jen tak silný, jako jeho nejslabší místo. Úzké místo Straubing - Vilshofen - ucho jehly - není žádný vnitroněmecký problém, nýbrž problém evropské vnitrozemské plavby." Podle něj se bude muset vedle zlepšení nautických vztahů také vyvinout nová generace lodí s menším ponorem. Na Evropské unii je třeba požadovat, aby k tomu poskytla prostředky.
Nový typ lodi pro úsek Dunaje - Liniová služba mezi Passau (SRN) a rumunským přístavem Orsova se má stát pro dopravu zboží atraktivnější. Za tím účelem se vyvíjí speciální typ lodi, přizpůsobený nautickým podmínkám. Podle studie rakouské společnosti DLO (Danube Line Operator) hlavním problémem je, že lodě nasazené na Dunaji jsou konstrukčně vhodné pro Rýn - se zcela jinými rámcovými podmínkami. Rýn je na délce přes 600 km mříží sítě přírodních vodních cest a kanálů. Kanály určují šířku lodí. Dunaj se svými 2000 km má stále se měnící hloubu dopravní cesty a extrémně rozmanité proudové vlastnosti, avšak umožňuje široká plavidla. Jako jedna z mála řek na světě je Dunaj na dolním toku mělký. V úseku mezi Vídní a Bratislavou se problémy sčítají v podobě malé hloubky a silného proudu.
VÍCE DOPRAVY NA VODNÍ CESTY i v USA
Počet lodí ve vnitrozemské plavbě USA loni poprvé po značně dlouhé době stoupl. Experti to nepřipisují jen důsledku hospodářské konjunktury, ale spatřují v tom signál pro dlouhodobý trend ve prospěch dopravy po vodě. Jeden z největších hráčů v tomto segmentu Ingram Barge Company zaznamenal nárůst dopravního výkonu o 1,5 %. Nárůsty se především týkají otevřených lodí, dopravujících uhlí a podobné hromadné komodity, jakož i tankerové plavby s ropou a jinými tekutinami. Nárůsty objemů se zdůvodňují tím, že lodní doprava je výhodnější než železniční. V sektoru uzavřených lodí byl zaznamenán mírný pokles. Šéf Rady pro vodní cesty (Waterways Council) Barry Palmer počítá s tím, že vysoká poptávka povede ke zvýšení cen. Kapacity jsou nyní dobře využity.
AUTOR: Ing. Jiří Kladiva, CSc.
Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích
