V zemi, kde k víkendovému koloritu patří výpravy na chatu či chalupu, je to s dřevěnými stavbami těžké
Domy ze dřeva
- buď si vybavíme něco rustikálního, anebo málo solidního. Přesto se dají domy ze dřeva postavit dobře. Vyžaduje to ovšem zručné řemeslníky a invenci.
Zájem o dřevostavby stoupá, například loni se jich u nás postavilo 1500, což bylo dvakrát víc než v roce předešlém. Jejich životní cyklus je daleko šetrnější k životnímu prostředí a také samotná realizace probíhá docela rychle, zájemci však nemůžou počítat s tím, že na nich nějak výrazně ušetří. Opravdu dobré dřevěné stavby, jaké vídáme třeba v Rakousku nebo Švýcarsku, totiž také něco stojí. "Když vedle sebe postavíme klasický dům a dřevostavbu a od obou budeme chtít, aby byly nízkoenergetické, s určitým typem vytápění, větrání, s kvalitou vnitřních materiálů, bude jejich cena srovnatelná," říká architekt Václav Zahradníček z ateliéru Prodesi, který se na dřevostavby už léta specializuje.
Dá se však říci, že u dřevostaveb se můžete rozhodnout mezi domem levným, standardním nebo vilou z nejlepších materiálů. Jejich nespornou výhodou je skutečnost, že umožňují ponechat si otevřená vrátka do budoucnosti - možnost přístavby či dostavby se dá naplánovat dlouho dopředu a není pak složité ji realizovat.
Salon dřevostaveb, který se u nás letos zjara uskutečnil už potřetí, potvrzuje nejen rostoucí zájem české veřejnosti o originální bydlení, ale také to, že rodinné domy ze dřeva staví stále více autorů. Mnohé z nich můžeme směle řadit k těm nejlepším.
Jako by se zvedl vítr
Tomáš Bindr z opavského Atelieru 38 umístil svou stavbu na horní část pozemku disponující jedinečným výhledem na vrcholy Jeseníků. Dřevěný skelet utvářejí sloupy ve tvaru písmene V, také konstrukce stropu je dřevěná. Zelená střecha má navázat na louku pod stavbou a evokuje tak dojem, jako by se jenom zvedl vítr...
Bindrova realizace jistě představuje jednoduchý dům na krásném místě, v němž se určitě velmi dobře bydlí, ale o ryzí dřevostavbu v tomto případě vlastně nejde. Ze severu totiž dům chrání kamenná stěna. Ta prodlužuje prostor obývacího pokoje do zahrady a současně naznačuje, že se při stavbě bylo potřeba o něco opřít - příznačně právě na severní straně.
Premiéra v lese
Proti poměrně častým horizontálním stavbám se zdá být tak trochu zjevením. Vysoký, jemný, prosklený, se schody na střešní terasu, a navíc s podmanivou zahradou, jež byla vytvořena jako arboretum.
Autoři, Veronika Sávová a Josef Kocián z ate-liéru Sporadical, se pro dřevostavbu rozhodli poprvé, a vyšlo to. Přiznávají, že jim hodně pomohli velmi kvalitní dodavatelé, kteří chtěli dokázat, že je realizace podobného záměru možná. Tesař se podílel i na projektu, sám navrhoval detaily. Snažili se o jednoduchou konstrukci, na níž jsou použity dražší lepené vazníky jen tam, kde to bylo nezbytně nutné. Dřevěný rám byl připraven v dílně a smontován během jediného dne, samotná stavba pak pokračovala poněkud pomalejším tempem ještě několik měsíců. Na fasádu využili smrk ze zahrady.
Manželé, pro které byl dům stavěn, nechtěli překročit rozpočet dvou milionů korun ani kácet blízké stromy. Přáli si světlý prostorný pokoj a interiér spjatý s okolním prostředím. Architekti se proto rozhodli vyzkoušet dřevostavbu, díky níž získali na relativně omezeném prostoru poměrně velkou obytnou plochu - půdorys přesahuje něco přes sedmdesát metrů čtverečních.
Na místě ovčína
Architektka Markéta Cajthamlová už má za sebou několik pěkných rodinných domů, v nichž často uplatňovala právě dřevo. Na terasách a na fasádách, v otevřených krovech, na trámových stropech, na podlahách. Tvrdí ale, že velkou ctitelkou dřevostaveb zrovna není a raději volí kombinované technologie. Nejinak tomu bylo i v případě jejího projektu v Bořeňovicích, kde celou západní nosnou stěnu domu realizovala jako zděnou. "České dřevo není kvalitní," vysvětluje autorka, "kroutí se, a když se pak do stavby vkládají sádrokartony, praskají. Navíc mám špatné zkušenosti se stavebními firmami - i v případě tohoto poměrně jednoduchého domu došlo ke komplikacím při zhotovení vazníků."
V Bořeňovicích použila na obvodovou stěnu a zdi dvorků, které naznačují, že tu původně stál ovčín, místní kámen. Mezi ně zasadila 18 metrů dlouhý dům s prosklenou východní fasádou. A protože chtěla vytvořit co nejlehčí meziokenní sloupky, zvolila dřevo. "V tomto případě skutečně nemělo smysl zhotovovat betonovou konstrukci," tvrdí architektka.
Dům z modřínu
Spodní obytný prostor této stavby zasazené v prudkém svahu je rozdělen na tři výškové úrovně. Kopíruje tak terén a zároveň vytváří rozdílně působící interiéry - vyšší jídelní halu, střední úroveň s kuchyní a nižší část obývacího pokoje. Vila, pro jejíž stavbu byl zvolen modřín, má výhled do údolí a je vybavena terasami na jižní a západní straně.
Návrh domu vznikl na půdě v úvodu zmiňovaného ateliéru Prodesi. Jeho zástupce Václav Zahradníček vysvětluje, proč se před více než pěti lety rozhodli právě pro dřevostavby: "Jejich technologie podle našeho názoru vítězí - nabízí značnou variabilitu a rozdílné parametry tepelných izolací. Domy jsou jednodušeji realizovatelné na bázi energeticky úsporných staveb. Například v Rakousku dnes dřevostavby tvoří více než 50 % z pasivních domů. Nepracujete s jedním stavebním materiálem, který má homogenní vlastnosti, s nimiž se musí počítat, ale pro každý typ domu můžete vytvořit v podstatě libovolný sendvič. Snažíme se spíše o domy 'bytelnější' a rádi používáme kombinace materiálů, například ve spojení s betonem, který významně přispívá ke stabilitě budov."
Zájem o dřevostavby stoupá, například loni se jich u nás postavilo 1500, což bylo dvakrát víc než v roce předešlém. Jejich životní cyklus je daleko šetrnější k životnímu prostředí a také samotná realizace probíhá docela rychle, zájemci však nemůžou počítat s tím, že na nich nějak výrazně ušetří. Opravdu dobré dřevěné stavby, jaké vídáme třeba v Rakousku nebo Švýcarsku, totiž také něco stojí. "Když vedle sebe postavíme klasický dům a dřevostavbu a od obou budeme chtít, aby byly nízkoenergetické, s určitým typem vytápění, větrání, s kvalitou vnitřních materiálů, bude jejich cena srovnatelná," říká architekt Václav Zahradníček z ateliéru Prodesi, který se na dřevostavby už léta specializuje.
Dá se však říci, že u dřevostaveb se můžete rozhodnout mezi domem levným, standardním nebo vilou z nejlepších materiálů. Jejich nespornou výhodou je skutečnost, že umožňují ponechat si otevřená vrátka do budoucnosti - možnost přístavby či dostavby se dá naplánovat dlouho dopředu a není pak složité ji realizovat.
Salon dřevostaveb, který se u nás letos zjara uskutečnil už potřetí, potvrzuje nejen rostoucí zájem české veřejnosti o originální bydlení, ale také to, že rodinné domy ze dřeva staví stále více autorů. Mnohé z nich můžeme směle řadit k těm nejlepším.
Jako by se zvedl vítr
Tomáš Bindr z opavského Atelieru 38 umístil svou stavbu na horní část pozemku disponující jedinečným výhledem na vrcholy Jeseníků. Dřevěný skelet utvářejí sloupy ve tvaru písmene V, také konstrukce stropu je dřevěná. Zelená střecha má navázat na louku pod stavbou a evokuje tak dojem, jako by se jenom zvedl vítr...
Bindrova realizace jistě představuje jednoduchý dům na krásném místě, v němž se určitě velmi dobře bydlí, ale o ryzí dřevostavbu v tomto případě vlastně nejde. Ze severu totiž dům chrání kamenná stěna. Ta prodlužuje prostor obývacího pokoje do zahrady a současně naznačuje, že se při stavbě bylo potřeba o něco opřít - příznačně právě na severní straně.
Premiéra v lese
Proti poměrně častým horizontálním stavbám se zdá být tak trochu zjevením. Vysoký, jemný, prosklený, se schody na střešní terasu, a navíc s podmanivou zahradou, jež byla vytvořena jako arboretum.
Autoři, Veronika Sávová a Josef Kocián z ate-liéru Sporadical, se pro dřevostavbu rozhodli poprvé, a vyšlo to. Přiznávají, že jim hodně pomohli velmi kvalitní dodavatelé, kteří chtěli dokázat, že je realizace podobného záměru možná. Tesař se podílel i na projektu, sám navrhoval detaily. Snažili se o jednoduchou konstrukci, na níž jsou použity dražší lepené vazníky jen tam, kde to bylo nezbytně nutné. Dřevěný rám byl připraven v dílně a smontován během jediného dne, samotná stavba pak pokračovala poněkud pomalejším tempem ještě několik měsíců. Na fasádu využili smrk ze zahrady.
Manželé, pro které byl dům stavěn, nechtěli překročit rozpočet dvou milionů korun ani kácet blízké stromy. Přáli si světlý prostorný pokoj a interiér spjatý s okolním prostředím. Architekti se proto rozhodli vyzkoušet dřevostavbu, díky níž získali na relativně omezeném prostoru poměrně velkou obytnou plochu - půdorys přesahuje něco přes sedmdesát metrů čtverečních.
Na místě ovčína
Architektka Markéta Cajthamlová už má za sebou několik pěkných rodinných domů, v nichž často uplatňovala právě dřevo. Na terasách a na fasádách, v otevřených krovech, na trámových stropech, na podlahách. Tvrdí ale, že velkou ctitelkou dřevostaveb zrovna není a raději volí kombinované technologie. Nejinak tomu bylo i v případě jejího projektu v Bořeňovicích, kde celou západní nosnou stěnu domu realizovala jako zděnou. "České dřevo není kvalitní," vysvětluje autorka, "kroutí se, a když se pak do stavby vkládají sádrokartony, praskají. Navíc mám špatné zkušenosti se stavebními firmami - i v případě tohoto poměrně jednoduchého domu došlo ke komplikacím při zhotovení vazníků."
V Bořeňovicích použila na obvodovou stěnu a zdi dvorků, které naznačují, že tu původně stál ovčín, místní kámen. Mezi ně zasadila 18 metrů dlouhý dům s prosklenou východní fasádou. A protože chtěla vytvořit co nejlehčí meziokenní sloupky, zvolila dřevo. "V tomto případě skutečně nemělo smysl zhotovovat betonovou konstrukci," tvrdí architektka.
Dům z modřínu
Spodní obytný prostor této stavby zasazené v prudkém svahu je rozdělen na tři výškové úrovně. Kopíruje tak terén a zároveň vytváří rozdílně působící interiéry - vyšší jídelní halu, střední úroveň s kuchyní a nižší část obývacího pokoje. Vila, pro jejíž stavbu byl zvolen modřín, má výhled do údolí a je vybavena terasami na jižní a západní straně.
Návrh domu vznikl na půdě v úvodu zmiňovaného ateliéru Prodesi. Jeho zástupce Václav Zahradníček vysvětluje, proč se před více než pěti lety rozhodli právě pro dřevostavby: "Jejich technologie podle našeho názoru vítězí - nabízí značnou variabilitu a rozdílné parametry tepelných izolací. Domy jsou jednodušeji realizovatelné na bázi energeticky úsporných staveb. Například v Rakousku dnes dřevostavby tvoří více než 50 % z pasivních domů. Nepracujete s jedním stavebním materiálem, který má homogenní vlastnosti, s nimiž se musí počítat, ale pro každý typ domu můžete vytvořit v podstatě libovolný sendvič. Snažíme se spíše o domy 'bytelnější' a rádi používáme kombinace materiálů, například ve spojení s betonem, který významně přispívá ke stabilitě budov."
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
