Ministerstva svedou bitvu o dálnici D3

- Ministerstva se nemohou shodnout, kudy vést dálnici na jih

- Bursíkův tým tvrdí, že má k přírodě šetrnější variantu

AUTOR: Ivana Kottasová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Ta dálnice měla stát už desítky let. Silnice na jih Česka jsou už desítky let přetížené. Kvůli sporům ekologů a úřadů se ale už roky nestaví.

Není ani jisté, kudy dálnice D3 povede, proti schválené variantě protestují lidé z Posázaví i ekologové - dálnice by změnila ráz krajiny a citelně zasáhla do přírody.

Dálnice kolem Konopiště?

Ministerstvo životního prostředí proto zvažuje, zda dálnici vést jinudy. Ukazuje se ale, že další trasy by mohly být mít ještě daleko horší následky. Jedna z ministerských variant třeba vede kolem konopišťského zámku.

"Jsou tam skutečně nešetrné možnosti. Problém je v tom, že Ředitelství silnic a dálnic i Středočeský kraj už si vybraly svou standardizovanou variantu a tu teď prosazují. Proto se objevují návrhy, které jsou ještě horší," míní právník Michal Bernard, který zastupuje zájmy obcí v Posázaví.

Tyto obce proti dálnici protestují. Místa, kterých by se dálnice dotkla, jsou turisticky atraktivní a je v nich řada rekreačních oblastí.

"Když se podívám, kudy by ta dálnice mohla vést, je jasné, že ji tu nebudeme chtít," říká starosta Václavic Zdeněk Votruba.

Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo zjistit, zda by některá alternativní varianta nebyla ke krajině šetrnější. Všechny varianty, včetně té, kterou už schválila vláda, posuzuje systémem EIA. To je mezinárodně uznávaný způsob, jak zjistit vliv stavby na životní prostředí.

Pokud EIA dopadne špatně, stavět se patrně nebude. Na stavbu s negativním posudkem je téměř nemožné získat evropské dotace. A bez těch se dálnice neobejde.

Ředitelství silnic, se ale proti hodnocení bouří. "Je to ukázka problémů, které přináší špatná legislativa. Ve chvíli, kdy si kraj něco schválí, se to na základě protestů vrátí na začátek," říká mluvčí Martina Vápeníková.

Výsledky má ministerstvo zveřejnit v nejbližších dnech. A podle informací HN nedopadly pro schválenou variantu dobře. Ministerstvo si v každém úseku vybralo variantu, která životnímu prostředí tolik neškodí. Jenže ve většině případů to byla varianta, jež vede nejblíže dnešní rychlostní silnici R4 na Písek a České Budějovice.

Výsledky ale ministerstvo zveřejní až během tohoto týdne.

Plán nabírá zpoždění

Dálnici, která by kopírovala dnešní silnici, prosazují i starostové obcí v Posázaví a ekologické spolky. "Podle nás by se dálnice měla vést tam, kde vede silnice R4, tento úsek už je z velké části hotov, takže by to bylo levnější a rychleji hotové," tvrdí Jiří Macák ze sdružení D3 Klid.

Na tom, jak vést dálnici od Tábora k hranicím, se ekologové s Ředitelstvím silnic a dálnic shodnou. "Je to dobrá varianta, vadí nám jen záměr vést dálnici skrz dolní Posázaví," říká Macák.

O dálnici na této trase se přitom poprvé uvažovalo už za druhé světové války, ale do plánů byla zařazena až v roce 1987.

Kvůli sporům o to, kudy dálnici vést, však není jisté, kdy a zda vůbec bude dokončena.

Spory už trvají pět let. Středočeský kraj prosazuje svou standardizovanou variantu, ministerstvo životního prostředí chce prosadit jinou, pro přírodu méně "drastickou" variantu.

Některé úseky dálnice jsou přitom už několik let v provozu - třeba obchvat Tábora či Veselí nad Lužnicí, jiné jsou rozestavěné.