Ždímání peněz

José Manuelu Barrosovi, předsedovi Evropské komise, připadl nevděčný úkol obhájit "klimatický balíček" před evropskou veřejností. Jeho argumenty ovšem vzbuzují pochybnosti.
Barroso uvádí, že není možné, aby dále rostla poptávka po energii současným tempem, a že "naši občané jsou již dnes svědky dramatického nárůstu cen energie". Lékem má být větší podíl obnovitelných zdrojů. Ty však, pokud jsou vnucovány povinným výkupem za vysoké ceny, energii zdražují.
Dalším argumentem má být, že ekologická výroba energie "může do roku 2050 poskytnout zaměstnání více než 25 milionům lidí". Není bohužel uvedeno, že více pracovních míst může zmizet díky růstu cen energií. Navíc není jasné, co je na biopalivech nebo větrných elektrárnách v českých podmínkách ekologického.
Vrcholem je Barrosovo tvrzení, že "hodnota samotného trhu s emisemi kysličníku uhličitého se pohybuje kolem 20 miliard eur za rok a má se do roku 2030 zdvacetinásobit".
Zde se vyvolává dojem, jako by šlo o nějakou nově vzniklou hodnotu podobně jako na kapitálovém trhu. Žádné nové zboží nebo služby však nevzniknou, jedná se jen o náklady, které musí podniky za povolenky zaplatit, pokud se budou prodávat, nebo o nulovou hodnotu, pokud se budou rozdávat zdarma jako dosud.
Nyní se vážně uvažuje o aukci emisních povolenek a o tom, že tento výnos by byl příjmem Evropské unie. Kruh se tedy uzavírá. Pod záminkou "boje proti změnám klimatu" jde o to, vyždímat z průmyslu peníze a zajistit stálý příjem evropské byrokracii.

AUTOR: René Hladík
UJEP Ústí nad Labem