Čtvrtek, 28. března 2024

Ruiny s velkým potenciálem

Opuštěné kasárny v různých koutech Česka chátrají. Shnilá slupka však skrývá zajímavé příležitosti.
Ruiny s velkým potenciálem

Kdysi chlouba a pýcha Československé lidové armády. Dnes místa nahánějící hrůzu. Místo oken vymlácené skleněné tabule překryté mřížemi, z fasád domů se sype omítka, vybetonovaná nádvoří jsou zarostlá trávou a celé okolí obvykle zdobí protitankové zátarasy. Za poničenými zdmi se často shromažďují kriminální živly a vandalové.

Řeč je o bývalých kasárnách, v nichž kdysi přebývali českoslovenští nebo i ruští vojáci. Tento obraz nabízejí po celé republice stovky budov, které po odchodu sovětských vojsk a zrušení povinné vojenské služby zůstaly odsouzeny k chátrání.

Přitom jde často o velmi dobře využitelné a architektonicky cenné objekty. Armáda, která po masivním zeštíhlení všechny budovy nepotřebuje, se jich začala zbavovat ještě před zrušením "vojny" v roce 2004.

Jen v období mezi roky 2002 a 2007 bylo dohromady zdarma převedeno 687 nemovitostí v ceně 26,1 miliardy. K tomu musíme přičíst dalších 660 objektů v ceně 3,9 miliardy, které armáda prodala soukromým firmám. "Nejprve je nepotřebný majetek nabízen ostatním organizačním složkám státu jako Policii ČR, Hasičskému záchrannému sboru nebo ministerským resortům. Pokud žádná organizační složka státu nejeví o nemovitosti zájem, může být buď prodán, nebo převeden bezúplatně na obec, město nebo kraj," říká Jan Pejšek z tiskové služby Ministerstva obrany.

Chátrající klín

Po této rošádě se již armáda o bývalý majetek pochopitelně nezajímá a závaží je přeneseno na jiné. Kupříkladu České Budějovice získaly tímto způsobem jedny z největších "městských" kasáren v České republice - vojenský areál Čtyři Dvory. Ten na mapě působí jako klín vražený mezi dvě městské části.

"Už od revoluce to tady chátrá. Pořád slyšíme, co všechno tam vyroste. Mluvilo se už o parkovišti, o velkém krytém bazénu nebo jenom o silnici. Já už se tomu jenom směju," krčí rameny mladá paní s kočárkem, která v blízkosti prostoru bydlí.

Podoba areálu je už několik let stejná - v jedné části sídlí menší živnostníci, například prodejci pneumatik, zbytek chátrá.

Pod zdánlivě spící skořápkou se však začíná něco dít. Developerská firma PMD, která areál nedávno získala do pronájmu ve výběrovém řízení, odhadla potenciál opuštěných nemovitostí a chystá velkolepý projekt.

"Chtěli bychom tady vytvořit subcentrum města na levém břehu Vltavy. Ve středu oblasti vytvoříme náměstí, kolem kterého by měly vyrůst obytné domy. Počítáme přitom s občanskou vybaveností, jako je zdravotnické centrum, komerční plochy pro drobné podnikatele nebo kulturní zázemí," popisuje Václav Meškán, který je projektovým manažerem revitalizace kasáren.

Zdůrazňuje, že jednotlivé bloky v územním plánu jsou projektované tak, aby dohromady vytvořily funkční městskou část.

Pod vlivem ega

Právě proto nakonec město přidělilo zakázku zrovna firmě PMD. Již na začátku se nad budoucností areálu vznášel strach z toho, že dopadne jako některé ostatní projekty tohoto typu - obchodní zóna plná supermarketů nebo satelitní městečko. "Pro nás by samozřejmě bylo mnohem jednodušší a finančně výnosnější to celé zbourat, vybetonovat a postavit tam plechovku se supermarketem. Investoři by se jen sypali a možná by byli šťastní i obyvatelé. Tohle ale není náš záměr. Chceme, aby to žilo," říká Václav Meškan.

Na otázku, co vede developerskou firmu k volbě, která je časově náročnější a méně zisková, odpovídá rozpačitě, jako by o tom dosud nepřemýšlel: "Asi je to ego. Chceme vytvořit něco, co bude mít hodnotu a zůstane tu po nás nějakou dobu."

Součástí nového "města ve městě" má být i kongresový a koncertní sál Antonína Dvořáka podle návrhu architekta Jana Kaplického, jehož návrh představí autor v srpnu v Českých Budějovicích. "Taková nabídka se musí brát smrtelně vážně, vždycky jsem si přál udělat něco takového. Kombinace dvou velikostí sálů by byla úžasná," řekl tehdy Kaplický novinářům.

Složitý byznys

Rychlé dokončení slibně vypadajícího projektu však naráží na řadu překážek, s kterými se investoři setkávají i v jiných projektech revitalizace bývalých kasáren. Mnoho objektů je zdevastovaných, takřka nepoužitelných a podobně je na tom technická a dopravní síť. Ty musí v tomto konkrétním případě PMD postavit znovu, a to na vlastní náklady. "Odhaduji, že to celé potrvá 10 až 15 let," říká Meškán. Celkový hrubý odhad nákladů na revitalizaci se zatím zastavil na 6,5 miliardy, přičemž vlivem inflace určitě vzroste.

Složitost takových projektů potvrzují i odborníci. "Redevelopment takto starých nemovitostí může být velmi složitý vzhledem k potřebám a požadavkům dnešních rezidentů a nájemníků," říká Andrew Peirson z mezinárodní poradenské společnosti King Sturge.

Dalším velkým problémem je kromě dezolátního stavu budov ekologická zátěž, jejíž likvidace může být hodně nákladná. "Případný investor by si měl vždy nechat vypracovat tzv. studii EIA (environmental impact assessment), která analyzuje vztah objektu k životnímu prostředí a poukáže na případné kontaminace. Jde o velmi důležitý a často i citlivý aspekt přípravy celého projektu, který nelze obejít," potvrzuje Tomáš Kosina z King Sturge.

Osud některých bývalých kasáren však naráží i na jiné obtíže. Například na špatné územní plánování státní správy.

Přerostlé městečko

Vojenský prostor Milovice je dostatečně známým fenoménem. Oblast, kde sídlila hlavní část sovětské armády a kde se před několika lety proháněl Bruce Willis při natáčení jednoho z hollywoodských velkofilmů, je zároveň jedním z největších armádních brownfieldů u nás.

Poté, co sovětští vojáci nasedli na tanky a odjeli zpět do své domoviny, bylo třeba s prázdnými budovami rychle něco dělat. "Od roku 1996 tu probíhaly masivní revitalizace. Během několika následujících let vznikla řada bytů a v nově vzniklé části města vzrostl dynamicky počet obyvatel," říká zástupkyně starosty Milovic Miroslava Dlouhá.

Nepřehání. Z 1100 obyvatel v roce 1991 se Milovice rozrostly až na současné číslo 8000. Tento malý demografický zázrak v zapadlém středočeském městečku měl i jiný pozitivní aspekt - dal příležitost hlavně mladým lidem. Současný průměrný věk je 29 let. Nicméně pokud se v Milovicích zeptáte na dojmy z této omlazovací kúry, budou veskrze negativní.

Nadějné vyhlídky?

"Je pravda, že nám tu vyrostlo mnoho hezkých domů. Nicméně zcela nám chybí technická a občanská vybavenost. Ti lidé se sem nastěhovali, ale nic jiného než domy tady nebylo. Musíme teď řešit spoustu problémů a to je s naším rozpočtem skutečně dlouhodobá záležitost," říká Miroslava Dlouhá.

Právě nyní Milovice akutně shánějí finance na výstavbu nové školy. Současné kapacity již nestačí. Přitom tu po sovětském vojsku zůstala opuštěná budova školy, v níž se vyučovaly děti vojáků. Podle Dlouhé se město léta snažilo budovu od státu získat a za minimální náklady ji opravit. Úspěšní však byli teprve před dvěma lety. "Teď ji nejspíš budeme muset zbourat."

Před časem se navíc začaly množit stížnosti na rostoucí kriminalitu, která je v očích místních taktéž důsledkem špatně promyšlené koncepce rozvoje města.

V okolí Milovic stále zůstává velký počet nevyužitých objektů, tzv.brownfieldů. Mohly by prospět jak investorům, tak městu, které zoufale hledá pracovní místa pro své obyvatele. "Je zde spousta pozemků k tzv. průmyslové zóně, kterou tu chceme založit. Město se je snaží prodat investorům, přičemž primární jsou pro nás výrobní podmínky," vysvětluje Miroslava Dlouhá.

Vzhledem k umístění v trojúhelníku Mladá Boleslav-Kolín-Praha očekává slušný zájem. Milovice již na vlastní náklady provedly sanaci a technický průzkum.

Zájem investorů by ostatně mohlo vzbudit i vojenské letiště Boží Dar vzdálené od města necelý kilometr. Středočeský kraj má s tímto chátrajícím zlatým dolem velké plány. "Chtěli bychom, aby letiště v Milovicích bylo zálohou pro Ruzyni," uvedl na konci loňského roku hejtman Středočeského kraje Petr Bendl pro deník Právo. Jeho představa je taková, že Milovice by sloužily pro přepravu zboží.

Chce to cit

Tím se opět vracíme k hlavnímu problému revitalizace bývalých vojenských areálů. Zatímco na jedné straně jde o po všech stránkách náročné projekty, na straně druhé představují velkou výzvu, která se v závěru s největší pravděpodobností vyplatí.

"Mnoho těchto nemovitostí je umístěno v centrálních oblastech a to je dělá z investičního hlediska velmi zajímavé," potvrzuje David Jones ze společnosti King Sturge.

Jako dobrý příklad může sloužit nedávno dokončený projekt - nákupní centrum Palladium na pražském náměstí Republiky. Za nemalou částku sedmi miliard tu vznikl svatostánek českého nakupování, který se investorovi bohatě vyplatil - prodal jej za dvojnásobek nákladů.

Podobných příležitostí čeká na území České republiky ještě hodně. Staré kasárny přitom nemusejí být nutně zaznamenány v české databázi brownfieldů, kterou provozuje na svém webu agentura CzechInvest, a mohou pozornosti snadno uniknout.

"Prodeje budou pokračovat i v následujících letech. Například v roce 2008 plánujeme prodej nemovitostí za půl miliardy korun," říká Jan Pejšek z Ministerstva obrany.

AUTOR:

Tomáš Plhoň

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů