Světelné znečištění - Co na to zákon?
Zákon u nás
Světelné znečištění a rušivé světlo obecně je v našem právním systému definováno v zákoně O ochraně ovzduší (86/2002). V původní verzi tedy platné od 1. 6. 2002 do 30. 4. 2004 bylo formulováno takto: §2 odst. 1 r): Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí světelným znečištěním každá forma osvětlení umělým světlem, které je rozptýleno mimo oblasti, do kterých je určeno, zejména pak míří-li nad hladinu obzoru. V současné době platí po novelizaci od 1. 5. 2004 tato formulace: §2 odst. 1 r): Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí světelným znečištěním viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata, způsobovat jim zdravotní újmu nebo narušovat některé činnosti a vychází z umístění těchto zdrojů ve vnějším ovzduší nebo ze zdrojů světla, jejichž záření je do vnějšího ovzduší účelově směrováno.
|
|||
|
Mnohem větší rozvolnění regulačního režimu však spočívá v tom, že původní verze předpokládala vydání obecně platného prováděcího předpisu, který by vymezoval a upřesňoval základní ochranný režim před světelným znečištěním (citlivá místa a prostory, opatření ke snižování a předcházení, limity stanovující horní mez). Takový prováděcí předpis nebyl nikdy vydán a po novelizaci byla myšlenka podrobnější obecné regulace zcela opuštěna a nahrazena ustanovením (§ 50 odst. 3 písm. c ), že obec může obecně závaznou vyhláškou v oblasti opatření proti světelnému znečištění regulovat promítání světelných reklam a efektů na oblohu. Takto se původní osvícená a smysluplná myšlenka legislativní účinné regulace světelného znečištění degradovala takřka až na úroveň bezzubé deklarace.
Jako použitelnější se v tomto jeví občanský zákoník § 127 - sousedské vztahy: Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména……. nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem a stínem,…..
Toto je možno aplikovat v případě konkrétního zdroje světla, který mě obtěžuje - např. když mně soused svítí svým zahradním halogenem do ložnice, tedy de facto proti rušivému světlu jak bylo definováno. Jde o starou úpravu, principiálně již z dob starého Říma.
Další metodou regulace mohou být technické normy, byť jejich působnost nemusí být tak široká jako u zákona. Normy nemohou například sousedovi, který mě obtěžuje světlem nařídit, aby udržoval takovou a takovou míru spojitosti osvětlení a podobně, nicméně u uličního osvětlení mohou být účinným nástrojem.
Jak se situace kolem zákonů u nás vyvíjela najdete v samostatném článku Legislativní vývoj regulace světelného znečištění.
Zákon ve světě
Lombardie
- přísná legislativa na regionální úrovni, první v Evropě, vzor pro ostatní úpravy, touto úpravou se inspirovali i navrhovatelé úpravy v ČR
- limit vyzařování do horního poloprostoru 0 Cd/1000Lm pro nové instalace
- limit světelných zdrojů, na něž se regulace nevztahují (obvykle 1500 Lm, nutné ošetření kumulace podlimitních svítidel - zavedení pojmu světelné místo (myšlená koule o průměru 2 m, v níž se pro účely posouzení podlimitnosti/nadlimitnosti světelného zdroje sčítají světelné výkony všech zdrojů světla v ní umístěných)
- zákaz osvětlování reklamních tabulí zdola nahoru, omezení osvětlování památek
- zákaz reklamních sv. sloupů
- ochranná pásma observatoří - pevné lhůty k výměně nevyhovujících svítidel (oproti normě pro nové instalace je zde měkčí limit - vyměnit je třeba jen svítidla, která vyzařují do horního poloprostoru více než 15 Cd/1000 Lm)
- účinné sankce
- možnosti zpřísnění dalšími předpisy
- podobná legislativa je dnes i ve většině ostatních italských regionů
Slovinsko
- po ČR druhý stát, který přijal účinný zákon o světelném znečištění (30. 8. 2007)
- požaduje se použití plně stíněných svítidel, zakazuje svícení nad horizont pro většinu svítidel, omezuje svícení do příbytků, proklamuje se, že svítit by se mělo jen tak intenzivně a v takové době, kdy je to nutné, deklaruje se úspora energie
USA Conecticut
- státní zákon o účelném osvětlování komunikací - neupravuje světelné znečištění jako takové, ale jen jeho nejdůležitější složku - výrazně ekonomické zaměření, snaha o efektivní využití veřejných prostředků (zákaz použití veř. prostředků na svítidla nesplňující podmínky)
- podobně např. Arkansas (z. o cloněném venkovním osvětlení), dále též Georgia, Maine a další
Velká Británie
- pouze jako soukromoprávní delikt - tzv. nuisance (rušení, obtěžování), tj. obdoba úpravy sousedských práv v našem občanském zákoníku s tím, že v Británii jde poměrně nově (od r. 2004) o tzv. statutory offence (st. nuisance), tedy vyjmenovaný delikt, a to v zákoně o ochraně životního prostředí - světlo musí být rušivé nebo zdraví škodlivé
- vztahuje se jen na soukromé zdroje světla, nikoliv na osvětlení veřejných staveb či veřejné osvětlení
Čína
- i zde již kupodivu uspěla civilní žaloba proti rušení světlem podle obecného práva
Španělsko
- zákon na ochranu nebe nad observatořemi na Kanárských ostrovech