zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bioplynové stanice si zaslouží podporu. Musí ale řádně fungovat

22.08.2008
Energie
Bioplynové stanice
Bioplynové stanice si zaslouží podporu. Musí ale řádně fungovat

Bioplyn  je jedním z nejvýznamnějších obnovitelných zdrojů energie, který má Česká republika k dispozici (vedle tuhé biomasy, vodní, solární a větrné energii). Bioplynové stanice mohou ekologicky šetrně (s nízkými emisemi skleníkových plynů i lokálního znečištění) vyrábět teplo i elektřinu z bioplynu, vznikající bioplyn může být využitelný i v automobilové dopravě.

Bioplynové stanice mohou zpracovávat i některé odpady – například odpadní kaly z čistíren odpadních vod, prošlé potraviny, nevyužitou kejdu a podobně. Druhotným dobře využitelným produktem bioplynových stanic je kvalitní hnojivo. Proto také Ministerstvo životního prostředí dobré projekty na výstavbu bioplynových stanic podporuje. Podmínkou ale je jednak moderní technologie, kvalitní provedení, bezzápachovost provozu a dodržování technologické kázně.

Přínos lze snadno přednést na konkrétním případu: bioplynová stanice střední velikosti vyrobí až 4 000 MWh elektrické energie za rok. To odpovídá teoretické roční spotřebě 1 100 domácností. Kromě toho, vzhledem k tomu, že jde o kogeneraci tepla a elektřiny, může tato stanice zásobovat až 300 domácností teplem. Taková bioplynová stanice sníží emise skleníkového CO2 do ovzduší každý rok až o 3 500 t oproti výrobě energie z fosilních zdrojů.

V České republice bohužel některé špatné příklady (nekvalitně postavených stanic či nedodržování provozních pravidel) zapáchajících bioplynových stanic kazí dobré jméno všem ostatním. V ČR přitom funguje naprostá většina zcela bezproblémově pracujících stanic.

Nejčastějším problémem je nedodržování provozního řádu a porušování technologické kázně. Následkem je snižování výkonu stanic a zápach. To ovšem není obecně vinou bioplynových stanic, ale nezodpovědností provozovatelů. Mnoho problémů lze podchytit již ve schvalovacím procesu před výstavbou bioplynové stanice a provoz povolit podle schváleného provozního řádu. Za neplnění povinností potom mohou být provozovatelé sankcionováni. Na ochranu obyvatel a v boji proti nezodpovědným provozovatelům připravilo MŽP metodický pokyn o podmínkách schvalování bioplynových stanic před uvedením do provozu, který zahrnuje i provozní podmínky bioplynových stanic. Jde o systémový nástroj, jak jednak pomoci úředníkům při povolování těchto nových technologií, ale také informovat budoucí investory o zákonných pravidlech, která musí dodržovat. Pokyn MŽP vydá nejpozději do konce září 2008.

Bioplynová stanice ve Velkém Karlově

Bioplynová stanice společnosti ZEVO, s.r.o. ve Velkém Karlově spadá vzhledem k projektované kapacitě k příjímání vedlejších živočišných produktů do režimu integrovaného povolování [1]. Provoz byl zahájen na podkladě kolaudačních rozhodnutí stavebního úřadu OÚ Jaroslavice z roku 2006, přestože podle zákona mělo předcházet vydání integrovaného povolení. Provozovatel si podal žádost o integrované povolení dodatečně (4. 6. 2007). V průběhu řízení však příslušný krajský úřad shledal závažné nedostatky jak v žádosti, tak v provozu bioplynové stanice. Protože provozovatel nedostatky plně neodstranil, byla jeho žádost o integrované povolení již v prosinci 2007 zamítnuta krajským úřadem Jihomoravského kraje. Zároveň bylo provozovateli jasně sděleno, že podmínkou pro pokračování provozu je získání příslušných povolení.

Kromě toho podnikaly příslušné orgány kroky i mimo rámec povolovacího procesu. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila společnosti ZEVO první pokutu již 17. října 2007 ve výši 300 000 Kč, následně další pokutu ve výši 2 miliony Kč (21. 4. 2008) za provozování zařízení bez integrovaného povolení. Důvodem k udělení druhé pokuty a jejímu zvýšení bylo zejména to, že provozovatel neprovedl všechna opatření nutná pro vydání integrovaného povolení a opakovaně nedodržoval provozní kázeň. Pozornost věnuje ČIŽP velkokarlovské bioplynové stanici i nadále. Kontrola ČIŽP na začátku července 2008 konstatovala konflikt s dodržováním vodního zákona a pokračování provozu bez platného integrovaného povolení. Kromě toho se ČIŽP a MŽP zabývají také peticí občanů proti zápachu a provozování zařízení. V případě, že by dalším provozem nastalo či hrozilo závažné poškození životního prostředí, nebo značné materiální škody, mohla by ČIŽP dokonce rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu stanice.

Poznámky:

[1] Podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.
Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí