zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Planoucí pochodně brání úniku škodlivin

26.08.2008
Ovzduší
Planoucí pochodně brání úniku škodlivin

Plameny šlehající z pochodní v nedaleké chemičce většinou nechávají místní obyvatele v klidu. Jinak už tento výjev působí na ty, kteří nemají chemičku hned za humny. Výjimečně se však může stát, že výška plamene zarazí i otrlého domorodce. Kde se dozví, co se to vlastně děje?  Může zavolat přímo na dispečink chemičky, lepším řešením je však bezplatná linka Ekologického centra Most.

Havarijní pochodně nebo také fléry či fakule jsou považovány za tzv. nejlepší dostupnou technologii a jsou nezbytnou bezpečnostní podmínkou pro provoz jednotek v petrochemickém i rafinérském průmyslu, proto se s nimi setkáme také u obou velkých firem v areálu Záluží
u Mostu. Jejich posláním je zabránit úniku hořlavých plynů a par do ovzduší a to tím, že se bezpečně zneškodní spálením. Účinnost moderních systémů bezpečnostních hořáků je vyšší než 98%, což znamená že směs plynů shoří až na oxid uhličitý a vodu, tedy produkty dokonalého spalování. V opačném případě by se do ovzduší mohly dostat tuny zdraví nebezpečných uhlovodíků nebo například sirovodíku.

Kdy k flérování dochází?

Nejčastěji to bývá při najíždění nebo odstávce, při odtlakování, promývání procesních jednotek a pak samozřejmě také při havarijních situacích a poruchách, kdy je objem spalovaných plynů podstatně větší.

Může provoz flér nějak obtěžovat?

Vzhledem k výšce flér, která může dosahovat až 120 metrů s ústím hlavice širokým jako automobil, je plamen z těchto zařízení viditelný i z velké dálky. Obzvláště při mimořádných událostech, kdy může plamen šlehat až do výšky sta metrů a světelná záře může být vidět i na saské straně Krušných hor. V takovém případě mohou být spalovány až stovky tun plynů za hodinu. Nejenže je takový plamen vidět, ale může být i slyšet. Hlučnější provoz může být způsoben nastřikováním páry. Parní injektor má však své opodstatnění pro snížení kouřivosti, zvýšení účinnosti spalování a také pro udržování plamene v dostatečné vzdálenosti od ústí hlavice hořáku.

Optické a zvukové obtěžování rozhodně nelze podceňovat. Spalování ve vyvýšených fakulích by se proto mělo co nejvíce omezit na mimořádné události. Alternativou k vyvýšeným flérám jsou přízemní hořáky, jejichž plamen je skryt, jsou méně hlučné a produkují také méně kouře. Vzhledem k jejich umístění je však zvýšené riziko v případě selhání, kdy se mohou vytvořit oblaky par. Navíc jsou určeny především pro menší kapacity.

Co se dostává do ovzduší?

Přestože účinnost flér je za optimálních podmínek velmi vysoká, do ovzduší se i za ideálních podmínek dostane min. 1,5% oxidu uhelnatého a 0,5% nezreagovaného zbytku, oxidů dusíku nebo oxidu siřičitého. V případě, že podmínky nejsou optimální (např. špatné promíchání paliva a vzduchu), mohou se do ovzduší dostat i saze a těkavé aromatické uhlovodíky. U takovýchto zařízení se samozřejmě sleduje pomocí tzv. Ringelmannovi stupnice, která srovnává tmavost kouře s tabelovanými hodnotami..

Ačkoli je spalování ve flérách dobře viditelné, nepatří tato zařízení ke zdrojům, které by významně přispívaly ke znečištění ovzduší. Naopak jejich účelem je snížení emisí škodlivých látek. Jelikož v nich ale dochází ke spalování plynů obsahujících uhlík, jsou zdrojem emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu. Pro naše zdraví je však důležité, že se do ovzduší dostane co nejmenší množství škodlivin, k čemuž přispívá používání tzv. nejlepších dostupných technologií. Výzkum zaměřený na zachycování oxidu uhličitého je v plném proudu, jeho výsledky však zatím nejsou v praxi aplikovatelné.

Finanční stránka flérování

Situace, kdy se musí plamen fléry zažehnout představují pro podnik velké finanční ztráty. Spaluje se vlastně drahocenná surovina. Proto z ekonomického i ekologického hlediska je zařízení koncipováno tak, aby se mohl zachycený plyn, pokud má vyhovující složení, vrátit zpět do procesu, případně je využit jako palivo. Nejdůležitější je samozřejmě prevence, tedy zamezit situacím, které vyžadují spalování ve fakuli.

Jak jsou informováni obyvatelé?

Aktuální informace o flérování a dalších nestandardních událostech v areálu UNIPETROL RPA je možné získat na bezplatné lince Ekologického centra Most: 800 195 342 nebo na jeho internetových stránkách www.ecmost.cz. Dozvíte se nejen jestli se fléruje, ale také zda při tomto procesu nedošlo k překročení emisních limitů, dostane se vám i informací o aktuální imisní situaci na nejbližší měřicí stanici a případných doporučení pro rizikové skupiny osob.

Planoucí pochodně ve světě

Obrázek planoucích pochodní si však řada z nás vybaví i v jiné souvislosti, například s válkou v Perském zálivu. Další z případů, kdy je kouř z pochodní viditelný i na satelitních snímcích Země, je spalování  plynu unikajícího při těžbě ropy v deltě řeky Niger. V této oblasti se ještě v loňském roce  spalovalo nejvíce plynů na světě. Navíc se plyn spaluje volně bez jakéhokoli využití. Ovzduší zde obsahuje toxické látky, vznikají zde kyselé deště a vše je pokryto sazemi. Problém způsobuje také hluk a intenzivní žár. Ročně se zde bez užitku spálilo tolik plynu, které by pokrylo spotřebu celého Německa a Francie.

 

Autor:

Ing. Soňa Hykyšová
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ASIO, spol.s r.o.
24
11. 2017
24.11.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
ASIO, spol.s r.o.
15
12. 2017
15.12.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Vodní zdroje Ekomonitor
6
2. 2018
6-7.2.2018 - Konference
hotel DAP, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí