zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Norsko chce využít pobřežní vichry k pohonu plovoucích větrníků

15.09.2008
Energie
Norsko chce využít pobřežní vichry k pohonu plovoucích větrníků
Stejně běžné jako ropné plošiny už brzy na norském pobřeží Severního moře možná budou obří vrtule. Taková je alespoň představa norských úřadů a průmyslu o blízké budoucnosti, směřované do "zelených" aktivit státu. Ten by rád trochu "napravil" svou ropnou image a přitom využil znalosti pobřeží k dobytí potenciálně lukrativního nového trhu - vytvoření plovoucího lesa větrných turbín na volném moři.

Norská vláda plánuje vydávání koncesí na "bloky" určené pro využití větru k výrobě elektřiny v pobřežních vodách. A norská těžařská společnost StatoilHydro hodlá už příští rok spustit projekt plovoucích turbín u ostrůvku Utsira, který je pověstný svými "ideálními" povětrnostními podmínkami. Jeho 210 obyvatel už nyní získává většinu elektřiny ze dvou turbín umístěných na pobřeží.

Norsko má hned po Řecku nejdelší pobřeží v Evropě a spolu s Británií je bičováno prudkým větrem z Atlantiku, což je však zároveň výhoda při realizaci projektů využívajících ke generaci elektřiny síly větru. Plovoucí turbíny totiž mohou díky nepřetržitému proudění větru dosáhnout až dvojnásobného výkonu než jejich pozemní varianty.

Na moři by také "větrné farmy" mohly využívat modifikované, výkonnější turbíny, protože by odpadla potřeba omezování hluku, který je u soustav "větrníků" na pevnině důležitým faktorem. Na druhou stranu analytici upozorňují, že jde o nevyzkoušenou technologii, a případné opravy mohou být nákladné.

Cena elektřiny, vyrobenou větrnými turbínami, by přinejmenším v několika nejbližších letech patrně zůstala vyšší než ta vyráběná tradičním spalováním fosilních paliv. To znamená, že by hrály velkou roli státní dotace. V tomto směru ale vláda bere vážně doporučení expertů, kteří radí, aby se "pospíchalo pomalu", protože je napřed nutné překonat technické překážky.

Větrná energie je na vzestupu a v roce 2008 by měly její využitelné kapacity dosáhnout 100 GW. Je to výsledek snahy nahradit uhelné elektrárny produkující skleníkové plyny. Energie z větru ale stále tvoří jen 1 % celosvětové elektřiny. Na 98 % těchto kapacit zajišťují turbíny na pevnině, ale nové technologie umožňují "větrné farmy" posouvat dál od obydlených oblastí a mimo pobřeží. V současnosti patří mezi vůdčí země na tomto poli hlavně Británie a Dánsko.
Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí