zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak dlouho vydrží Bursíkovi výhra?

12.09.2008
Obecné
Jak dlouho vydrží Bursíkovi výhra?

Jak dlouhé bude mít trvání absolutní vítězství Martina Bursíka ve Straně zelených? Inspirace k odpovědi nabízí pohled do zahraničí. Zelení jsou sice v každé evropské zemi trochu jiní - všude u nich ale probíhá spor realistů s "fundis", který nemá řešení. Zatímco v jiných stranách se poražení smiřují s prohrou či odcházejí, u zelených je radikální menšina neporazitelná. Aby Bursíkovi výhra vydržela, musí to pochopit.

Zelené všude v Evropě pronásleduje slavný program jejich německých kolegů z roku 1980 nazvaný Čtyři pilíře. Jenže každý bod může být vykládán dvojznačně. Pokora k přírodě (ekologismus) může znamenat jak Bursíkovo vyjednávání v Bruselu o emisních povolenkách, tak obdiv Matěje Stropnického k životu v mongolských jurtách. Sociální spravedlnost může znamenat Bursíkův liberální program, ale také radikální regulační a kvótní mantru levého křídla. Přímá demokracie může znamenat přímou volbu prezidenta i antisystémové popírání hierarchií. A konečně největší kámen úrazu: Nenásilí (pacifismus) může znamenat "humanitární bombardování" Kosova, vojenský radar v Brdech, ale i lpění na odzbrojování.

Žádný z těchto výkladů nemůže u evropských zelených jednoznačně vyhrát. Pokud by se tak stalo, zelená se mění v liberální světle modrou či červenou, a strana se stane "béčkem" již existujících.

Významné evropské zelené strany jsou si toho vědomy a lavírují mezi oběma proudy. Z jednoho se rekrutují ministři a většinový volič zelených, z druhého neúnavní agitátoři, demonstranti a tvrdé jádro. Odpor k jedinému odstínu zelené tak často nechává strany dvouhlavé či dokonce bezhlavé. Shodou okolností se o stejném víkendu, kdy byl zvolen Bursík staronovým předsedou, stala po letech dvojpředsednictví Caroline Lucasová první samostatnou předsedkyní britských zelených.

A jak je to s německými zelenými, které Joschka Fischer brutálně odstřihl od někdejších protestů proti americkým Pershingům a donutil je souhlasit s bombardováním NATO a misí v Afghánistánu? Německý ministr zahraničí jednal se stranou mnohem chytřeji než Bursík. Zásadní politiky ve straně zákulisně prosadil, věděl však, že část funkcí musí levicové opozici nechat. Oproti tomu Bursík možná na čas ovládl stranické vedení, ale výstavbu radaru ve straně i u svého poslaneckého klubu možná nakonec neobhájí. Jediné osvědčené řešení pro zelené tedy zní: Vyhrávat, ale ne příliš.

Příkladem mohou být němečtí zelení, pravděpodobně neúspěšnější zelená strana Evropy. V dvouhlavém předsednictvu je vždy jeden za "Realos", druhý za "Fundi". Aktuálně se vedení německých zelených proměňuje, ale status quo bude zachován. Claudia Rothová bude dál lákat emotivní levičácké radikály a nově k ní přibude zástupce "Realos", berlínský straník tureckého původu Cem Özdemir. Ona je nadšena spíše ze zemské koalice zelených se sociálními demokraty v Brémách, jemu zase nevadí hamburské spojenectví s křesťanskými demokraty.

Podle dva měsíce starého průzkumu STEM je rekordních 40 procent voličů zelených nespokojeno se svým hlasováním v parlamentních volbách. Bursík dělá chybu, když si myslí, že je to pouze kvůli Daně Kuchtové. Osudem zelených stran je mít nestálé a proto také vždy nespokojené voličstvo. Logickým cílem zelených by tak měla být jasná, čitelná, nikoliv však jednobarevná zelená. Na rozdíl od jiných stran zelené nikdy nemůže zcela ovládnout jeden muž.

AUTOR: David Klimeš

Autor je novinář

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí