zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Britský průmysl se zelená. Na boji s klimatickými změnami chce vydělat

29.09.2008
Ovzduší
Britský průmysl se zelená. Na boji s klimatickými změnami chce vydělat
Katastrofa? Pohroma? Ale vůbec ne. Spíše velká příležitost, zaznívá od britských průmyslníků, když se řeč stočí k politice boje proti klimatickým změnám. Většina z nich nehudruje ani nad prodejem povolenek na emise oxidu uhličitého v aukcích, jak od roku 2013 plánuje Evropská komise.

Místo nářků nad výdaji za povolenky či nad investicemi do nízkouhlíkových technologií raději hledají způsoby, jak na nich vydělat.

Koneckonců, jejich snahy tlačí dopředu i britská vláda. A to i přesto, že zemí v současnosti silně třese finanční krize. "Chci, aby se britské podniky chopily příležitosti a vedly svět při přechodu na nízkouhlíkovou energetiku," řekl v úterý v Manchesteru na labouristické stranické konferenci ministerský předseda Gordon Brown.

Britský premiér také navrhl, aby ostrovní stát zpřísnil už nyní ambiciózní plán snižování emisí CO2 do roku 2050. Země by měla do poloviny století snížit objem vypouštěných škodlivin o 80 procent místo původních 60 procent.

"Británie zatím propásla všechny cíle, které si v minulosti stanovila," řekla HN Gaynor Hartnell z britské Asociace pro obnovitelné zdroje. Dlouhodobé cíle je podle ní možné splnit, vláda ale musí dělat víc než jen slibovat.

Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku podle Browna vytvoří milion nových pracovních míst. Celosvětově pak podle aktuální studie Organizace světových národů vznikne díky rozvoji ekologické energetiky do roku 2030 asi 20 milionů pracovních příležitostí, tedy desetkrát víc než dnes.

Zkoušejí to přes úspory

"Dnes už nejde o záležitost ochránců životního prostředí, je to záležitost ekonomická. Jde o britskou prosperitu i energetickou bezpečnost," řekla HN Catherine Barber, která se problematice věnuje na britském ministerstvu zahraničí.

"Nechceme obětovat pracovní místa za politiku změny klimatu. Dnes se ale dá na přechodu k nízkouhlíkové energetice vydělat," tvrdí Neil Bentley, ředitel pro obchod a životní prostředí Konfederace britského průmyslu (CBI).

Ještě nedávno přitom i britští průmyslníci vedli stejnou rétoriku jako jejich čeští kolegové. Změnu pohledu byznysmenů podle Bentleyho odstartovala dva roky stará zpráva, kterou sestavil britský ekonom Nicholas Stern. Jako první totiž popsala ekonomické dopady klimatických změn. Sternovy závěry navíc silně podpořil tehdejší první ministr Tony Blair.

Průmyslníci dnes dokonce paradoxně navrhují větší regulaci. Podniky mají od roku 2013 povinně hlásit, kolik emisí CO2 vypustily do ovzduší.

"Časy se mění. Na krabičce čaje najdete upozornění vařit jen tolik vody, kolik spotřebujete. Ještě před několika lety to bylo nepředstavitelné," říká Bentley.

Je to obchod, něco za něco. "Současná finanční krize přiměje lidi šetřit," myslí si Bentley. A s tím, jak poroste zájem o šetrnější výrobky, bude klesat jejich cena.

Na zelené vlně už nyní létá British Airways. Jejich klienti mohou létat s dobrovolnou "ekologickou přirážkou" k ceně letenky. Firma z peněz přispívá na projekty, které pomáhají tlumit dopady letecké dopravy, jednoho z velkých znečišťovatelů ovzduší.

Jasný krok k jádru

Na cestě k nízkouhlíkové ekonomice pomohou Britům i nové jaderné reaktory, s jejichž výstavbou pomohou Francouzi. "Nové jaderné elektrárny se stávají realitou," uvedl Brown, když podepisoval převzetí British Energy francouzským státním gigantem EdF.

"Do roku 2020 bychom chtěli mít deset nových jaderných elektráren," řekl HN Owen Jenkins z vládní podnikatelské agentury BERR. Jejich celková kapacita má být asi 20 gigawattů, tedy o něco více než je kapacita všech zdrojů elektřiny v Česku.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí