Podzimní inverze, mlha, nebo smog?
V dalších dvou dílech ze série článků „chemie a životní prostředí“ se zaměříme na škodliviny v ovzduší. Než se ale dostaneme k tomu, jaký chemický koktejl to vlastně dýcháme, je zapotřebí objasnit si dva velmi důležité jevy, kterými je inverze a smog.
Komu by se chtělo vstávat, když nás za okny vítá mlhavé pošmourné podzimní ráno. „Zase ta inverze“, uleví si sem tam někdo a v duchu si možná povzdechne, proč se nepřestěhuje někam, kde je čisté ovzduší. Na Mostecku je skutečně výskyt inverzí především v podzimním a zimním obdobím velmi častý. Nemá to však co do činění s přítomnými zdroji znečištění ovzduší, ale s utvářením krajiny a prouděním větru. Inverze je totiž čistě meteorologický jev, během kterého dochází k inverznímu teplotnímu zvrstvení. Za normálních podmínek teplota vzduchu s přibývající nadmořskou výškou klesá. Vzduch se ohřívá o zemský povrch
a stoupá vzhůru, na jeho místo se dostává nový chladný vzduch a tak je zajištěno jeho proudění. Při inverzi (inversio – obrácený) je naopak chladněji a mlhavo v nižších výškách, zatímco na horách je tepleji a svítí sluníčko. Dá se říct, že v našem regionu se na tomto jevu významně podílí hradba Krušných hor, o kterou se vzdušné masy zastavují. Další příčinou vzniku inverzí je i sněhová pokrývka a vzdušná vlhkost. Na tomto místě je zajímavé zmínit, že svůj podíl na vyšším výskytu mlh měly v minulosti také staré chladicí věže v areálu dnešního UNIPETROLu RPA. Jejich výměna za vysoké betonové chladicí giganty, jak je známe dnes, přispěla ke snížení četnosti a zeslabení hustoty mlh v okolí. Vlivem proudění větru se inverzní vrstva často přehoupne přes vrcholky hor až na saskou stranu Krušnohoří. Místní mají pro tento „úkaz“ zažité pojmenování Böhmische Nebel neboli česká mlha. Avšak i naši sousedé stále zaměňují významy slov inverze, mlha a smog.
Samotná inverze není ve smyslu znečištění ovzduší škodlivá, vyskytuje se i v místech nezatížených dopravou nebo průmyslovými exhalacemi. Inverzní vrstva funguje jako jakási poklička nad hrncem, která brání promíchávání vzduchu a přispívá tak ke zhoršení rozptylových podmínek. A tady už záleží na tom, kolik škodlivin se dostává v době inverze do ovzduší. Inverzní charakter počasí může negativně působit na kardiaky a osoby s nemocemi dýchacího ústrojí, případně i na psychicky labilní jedince. Souvisí to však s meteorologickou povahou inverze, nikoliv s obsahem škodlivin v ovzduší.
V případě silného znečištění ovzduší může dojít až k situaci, které říkáme smog. Ten zažívala v minulosti řada zdejších obyvatel doslova na svou kůži. Byl to smog, který odpovídal původnímu významu tohoto slova, což je směs mlhy a kouře. Avšak poslední smogová událost tohoto typu (označuje se jako londýnský smog) byla v Mostě zaznamenána naposledy v roce 1997. Poté, co se podařilo významně snížit emise oxidu siřičitého a prachu, nedochází k tomuto typu smogu ani při nepříznivých rozptylových podmínkách. Větší hrozbou se však stává tzv. letní nebo také fotochemický smog. Ten přitom nemá s mlhou ani kouřem co do činění. Vzniká za horkých letních dnů, kdy v ovzduší za přítomnosti slunečního záření reagují škodliviny pocházející především z výfukových plynů (oxidy dusíku a těkavé aromatické uhlovodíky) za vzniku přízemního ozónu.
A jak tedy poznáme jestli je venku čistá mlha nebo smog?
Samotný výskyt mlhy nemůže být dnes ani na Mostecku považován za důkaz znečištění ovzduší. Objektivní informace ve formě aktuálních koncentrací škodlivin v ovzduší získáme jedině z monitorovacích stanic. Síť měřicích stanic je v Podkrušnohoří poměrně hustá. Přístup k online datům má rovněž Ekologické centrum Most. Stačí tedy zavolat na bezplatnou linku 800 195 342 a zjistit, jaká je aktuální míra znečištění ovzduší. Ekocentrum poskytuje informace nejen o překročení limitů, ale hodnoty škodlivin v ovzduší vztahuje k tzv. indexům kvality ovzduší a konkrétním doporučením pro rizikové skupiny osob, kterými jsou především astmatici, kardiaci, děti, staří a nemocní lidé. Dosáhne-li znečištění ovzduší takové míry, že dojde k překročení limitu, měli by se i zdraví lidé vyvarovat zvýšené fyzické aktivity ve venkovním prostranství. Větrat by se mělo krátce a intenzivně.
Autor: Ing. Soňa Hykyšová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří