Skladování emisí pod zemí
Skladování emisí oxidu uhličitého pod zem, o němž uvažuje i společnost ČEZ, bude
komerčně využitelné až od roku 2030. Do té doby bude celá technologie příliš
drahá a energetické společnosti se neobejdou bez finanční pomoci při budování
"skladů CO2". Uvádí to studie, kterou zveřejnila Evropská komise.
Skladování emisí oxidu uhličitého pod zem, o němž uvažuje i společnost ČEZ, bude komerčně využitelné až od roku 2030. Do té doby bude celá technologie příliš drahá a energetické společnosti se neobejdou bez finanční pomoci při budování "skladů CO2". Uvádí to studie, kterou zveřejnila Evropská komise.
EU počítá s tím, že do roku 2015 by v Evropě mělo vzniknout 12 ukázkových a testovacích projektů. V roce 2030 by měla být podle některých odhadů v provozu zhruba stovka elektráren, které zachytávání a ukládání skleníkového plynu umožní. Vybudování elektrárny, která umožní zachytávání emisí CO2 pod zemí, bude zhruba dvakrát až třikrát dražší. Studie počítá s tím, že v první fázi se náklady na zachycení tuny emisí budou pohybovat mezi 60 až 90 eury na tunu. V případě, že půjde o elektrárnu o výkonu 300 megawatt, náklady mohou vyrůst až na 1,1 mld. eur; elektrárna Prunéřov má výkon 1000 MW.
ČEZ plánuje výstavbu technologií na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého pod zem ve dvou lokalitách, v Hodoníně a v severních Čechách (v úvahu připadá lokalita Ledvice, kde se plánuje výstavba nových hnědouhelných bloků). Projekt by se zaplatil z prodeje volných emisních jednotek, které zbudou České republice.
EU počítá s tím, že do roku 2015 by v Evropě mělo vzniknout 12 ukázkových a testovacích projektů. V roce 2030 by měla být podle některých odhadů v provozu zhruba stovka elektráren, které zachytávání a ukládání skleníkového plynu umožní. Vybudování elektrárny, která umožní zachytávání emisí CO2 pod zemí, bude zhruba dvakrát až třikrát dražší. Studie počítá s tím, že v první fázi se náklady na zachycení tuny emisí budou pohybovat mezi 60 až 90 eury na tunu. V případě, že půjde o elektrárnu o výkonu 300 megawatt, náklady mohou vyrůst až na 1,1 mld. eur; elektrárna Prunéřov má výkon 1000 MW.
ČEZ plánuje výstavbu technologií na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého pod zem ve dvou lokalitách, v Hodoníně a v severních Čechách (v úvahu připadá lokalita Ledvice, kde se plánuje výstavba nových hnědouhelných bloků). Projekt by se zaplatil z prodeje volných emisních jednotek, které zbudou České republice.
Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích