Vláda neplní slib, tresty pro firmy nebudou

Dva roky slibují politici přísnější tresty pro firmy, které uplácejí, ničí přírodu nebo se podílejí na finančních machinacích. Ve skutečnosti ale na tyto plány v tichosti rezignovali. Česko tak zůstane jednou z posledních zemí Evropy, která bude za vážná provinění trestat dál jen konkrétní manažery - a nikoli celou firmu.

Právě tohle měl vyřešit nový zákon, kvůli němuž na české politiky tlačí Evropská unie. Když dnes například šéfové firmy uplácejí kvůli zakázkám nebo se podílejí na praní špinavých peněz, mohou skončit u soudu, ale jejich společnosti se často nestane téměř nic. Ministři Topolánkovy vlády původně tvrdili, že to změní. Novinku mělo připravit ministerstvo vnitra, práce ale zastavilo. "Nejsme si jisti, jestli by zákon něčemu pomohl," váhá náměstek Zdeněk Zajíček (ODS).

V Evropě jsou běžné dvě cesty: buď prohřešky právnických osob patří mezi trestné činy, a firmy se tak ocitají před soudem. Nebo o trestech rozhodují úřady. Koalice chtěla původně jít druhou cestou - s tím, že by se firma mohla odvolat k soudu. Když by například z továrny unikly jedy a otrávily vodu v řece, mohly by úřady rozhodnout, že se provoz musí zavřít. "Zrušení firmy by byla velká hrozba. Sice si každý může založit novou, ale ztratí tím svou cennou podnikatelskou historii," vysvětluje David Ondráčka, ředitel protikorupční organizace Transparency International.

Zákon neměl vyjmenovávat přímo jednotlivé činy, ale pouze jakési okruhy vztahující se k více než dvaceti mezinárodním smlouvám, k nimž Česko přistoupilo. Týkají se kromě korupce také financování terorismu, obchodu s lidmi, počítačového pirátství, ekologie a zbrojního byznysu.

Vedení ministerstva vnitra tvrdí, že už dnes je možné firmy za podobné prohřešky trestat - u ekologických katastrof například pokutami od inspekce životního prostředí.

A proti korupci zase vláda navrhuje zavedení "blacklistů" lidí, kteří byli odsouzeni za úplatky. Jejich firmy by pak nesměly dostat zakázku z veřejných peněz, tedy od státu, kraje ani od města. "Podle nás černé listiny v tuhle chvíli stačí," dodává náměstek ministra Zajíček.

Manažeři: o co vám jde?

Je tady ale ještě jedno vysvětlení, proč se politikům nechce tenhle problém otvírat. Otevřeně to sice nikdo z nich nepřizná, neoficiálně ovšem hlavně ti z ODS tvrdí, že se bojí reakce svých voličů - především podnikatelů a šéfů velkých firem.

Manžeři si jim často stěžovali: chcete nás posílat do vězení za chyby, které udělají naši podřízení. Už loni HN jeden z předních členů občanských demokratů přiznal, že nejen jemu, ale i dalším pravicovým poslancům tihle vlivní lidé přípravy zákona vyčítají.

Ostatně i Jaromír Drábek, bývalý prezident Hospodářské komory, loni prohlásil: "Že to chce po nás Evropská unie, to je klišé, které se používá pořád. Postih mohou firmy dostat už nyní." A když před čtyřmi lety chtěli sociální demokraté podobný zákon prosadit, zablokovala jejich návrh právě ODS.

Na druhou stranu se vláda tlaku z EU nevyhne. "Jen Česká republika, Slovensko a Lotyško nezavedly žádné sankce a neplní tak své povinnosti," píše se ve dva roky staré analýze Poslanecké sněmovny, jak podobné zákony fungují v ostatních státech. "Nejde přece o to, že budeme ve velkém zavírat manažery. Ale o pročištění byznysu od firem, které porušují zákony," namítá Ondráčka z Transparency International.

V Evropě je zákon běžný

V Evropě má každá země také trochu jiný přístup k trestání firem, principy ale zůstávají stejné.

Například ve Francii stanovili pokutu až na milion eur, v Belgii může soud nařídit uzavření továrny a v Británii zabavit peníze, které firma nelegálně vydělala. V jižní Evropě a v Německu dali pravomoc trestat státním úřadům a ty mohou hnát manažery k odpovědnosti i za jejich podřízené. Pokud třeba zaměstnanci uplácejí, protože šéfové nezavedli patřičná protiopatření, firma si vyslouží stíhání.


jaké tresty hrozí firmám v Evropě

- FRANCIE - První zákon dovolující stíhat celou firmu přijali Francouzi už v roce 1579. Dnes může soud nařídit zrušení firmy, případně jí dočasně pozastavit činnost. Mírnějšími tresty jsou například pětiletý soudní dohled, veřejná omluva v médiích nebo zabavení majetku z nelegálních výnosů.

- NIZOZEMÍ - Soud může potrestat firmu i tehdy, když jiný soud jejího manažera osvobodí nebo se nepodaří prokázat zodpovědnost nikoho konkrétního. Příklad: firma uplácela, ale nepodařilo se u trestního soudu dokázat, kdo za tím stál. Přesto smí civilní soud rozhodnout o vině celé společnosti.

- SLOVINSKO - Trestní zákon se vztahuje na domácí i zahraniční firmy, které spáchají zločin na území Slovinska. Firma může dostat pokutu až 625 tisíc eur, v krajním případě ji nechá stát zrušit nebo zabavit všechen majetek.

- FINSKO - Stíhá firmy, jejichž vedení či zaměstnanci se dopustí trestného činu ve prospěch své společnosti. Jejich podíl na zločinu posuzuje státní zástupce, soud zase bere v potaz závažnost zločinu nebo zisk firmy. Podle toho smí stanovit pokutu až na 850 tisíc eur.

Zdroj: studie Parlamentního institutu

AUTOR: Vojtěch Blažek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz