Výklad k určení orgánu ochrany přírody oprávněného provádět zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí na území evropsky významných lokalit ležících mimo stávající zvláště chráněná území (§ 68 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.)
k § 45a, § 45b, § 68 a § 90a zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
K provádění zásahů ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí na území evropsky významných lokalit mimo stávající zvláště chráněná území je podle § 68 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., s přihlédnutím k § 45a a § 45b tohoto zákona, příslušným orgánem ochrany přírody ten, který je oprávněn vyhlásit evropsky významnou lokalitu v příslušné kategorii zvláště chráněného území podle národního seznamu evropsky významných lokalit.
Odůvodnění:
Podle ustanovení § 68 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability. Podle odstavce 3 toho ustanovení jsou orgány ochrany přírody oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle odstavce 1 citovaného ustanovení, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvků. Z ustanovení § 68 zákona č. 114/1992 Sb. lze dovodit, že provádění opatření ke zlepšování přírodního a krajinného prostředí lze aplikovat na péči o jakékoli prostředí, tedy i na území evropsky významných lokalit situovaných mimo stávající zvláště chráněná území (tedy nacházejících se ve „volné krajině“).
2V zákoně č. 114/1992 Sb. chybí určení kompetentního orgánu ochrany přírody k provádění zásahů podle ustanovení § 68 odst. 3 tohoto zákona. Dikce uvedeného ustanovení v souvislosti s oprávněním provádět zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí mluví o orgánech ochrany přírody v množném čísle, což naznačuje možnou pluralitu příslušných správních orgánů.Podle ustanovení § 45a zákona č. 114/1992 Sb. musí být už při zařazení evropsky významné lokality do národního seznamu uvedeno, v jaké kategorii zvláště chráněného území bude navrženo tuto lokalitu po zařazení do evropského seznamu vyhlásit, pokud nebude chráněna smluvně. Uvedením kategorie zvláště chráněného území se stanoví, v kompetenci kterého orgánu ochrany přírody bude jednání o uzavření smlouvy podle ustanovení § 39 zákona č. 114/1992 Sb., vyhlašování a správa každé evropsky významné lokality po jejím zařazení do evropského seznamu, a dále navržená kategorie odráží předpokládanou míru ochrany a lze z ní usuzovat na ochranné podmínky, které budou v lokalitě v budoucnu uplatňovány. V ustanovení § 45b zákona č. 114/1992 Sb. je zakotvena předběžná ochrana evropsky významných lokalit. V evropsky významných lokalitách, nacházejících se mimo stávající zvláště chráněná území, není stanoven žádný subjekt zajišťující jejich předběžnou ochranu ve smyslu citovaného ustanovení. Vzhledem k tomu je z hlediska odborné péče o tyto lokality třeba, aby jejich ochranu, jejíž součástí je i provádění zásahů ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí na území těchto evropsky významných lokalit, zajišťoval orgán, který je příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území, v jehož režimu, uvedeném v národním seznamu, má být konkrétní evropsky významná lokalita vyhlášena, resp. který je příslušný k zajištění její smluvní ochrany podle ustanovení § 39 zákona č. 114/1992 Sb. Pokud bude zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí na území evropsky významných lokalit, nacházejících se mimo stávající zvláště chráněná území, provádět krajský úřad, bude se v souladu s ustanovením § 90a zákona č. 114/1992 Sb. jednat o výkon přenesené působnosti.
V Praze dne 5. května 2008
Mgr. Marek Geleta, v.r. zástupce ředitelky odboru řízení státní správy