zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zelenou energii brzdí nejvíc zelení aktivisté

20.10.2008
Energie
Zelenou energii brzdí nejvíc zelení aktivisté

DANIEL KŘETÍNSKÝ, PARTNER SKUPINY J&T ODPOVĚDNÝ ZA KORPORÁTNÍ INVESTICE

Vysoká cena plynu nyní nutí skupinu J&T počkat s připravenými projekty plynových elektráren. Vrhla se proto i na "zelenou" energii, vítr a slunce. Chystá třeba dva velké větrné parky na severu Čech. "Při prosazování této ekologické energie se ale paradoxně nejvíce potýkáme se zelenými aktivitami," říká v rozhovoru pro HN partner skupiny Daniel Křetínský (33).


HN: J&T už dříve zmiňovala, že chce stavět plynové elektrárny. Zatím jsme ale o žádné neslyšeli...

Projekty máme připravené, ale nebudeme je teď realizovat. Při dnešních cenách plynu totiž nezaručují požadovanou návratnost.


HN: Elektrárny na plyn chce stavět i ČEZ - proč jemu jejich návratnost vychází, a vám ne? Nebo do toho jde proto, aby byl trochu "zelený", ale třeba plyn dotuje z jiných aktivit?

ČEZ jednak bude velkým odběratelem plynu - a proto má šanci získat opravdu dobrý kontrakt za dobré ceny. Navíc propojení s maďarským gigantem MOL jeho pozici ještě zlepšilo. Velké projekty plynových elektráren také pracují s účinnější technologií.

ČEZ má také rozsáhlé portfolio zdrojů, které plyn velmi dobře doplňuje. V energetice to funguje tak, že při zhoršení rentability některého paliva se zlepšuje rentabilita ostatních. Jde o rozložení rizika.


HN: Na co tedy čekáte u plynu vy? Na vyšší cenu elektřiny, nebo snížení cen plynu?

Hlavně na nižší cenu plynu. A až bude zároveň vyšší cena povolenek na vypouštění oxidu uhličitého. To je pravděpodobný scénář, a pak můžeme spustit naše projekty.


HN: Jak pokračuje příprava velké větrné farmy v Krušných horách? Kde bude stát?

Nemůžeme specifikovat lokalitu, to by nám extrémně ublížilo. Odpůrci by mohli blokovat získávání pozemků. Původní záměr parku o celkovém výkonu 100 megawattů bude nejspíš redukován.


HN: Znamená to ústup z vašich plánů?

Ne, je to způsobeno jen místními podmínkami. Celkový záměr nejméně 100 megawattů ve větru chceme naplnit.


HN: Co tedy výstavbě nejvíc brání?

Při prosazování této ekologické energie se paradoxně nejvíce potýkáme se "zelenými" aktivitami, někdy s nesouhlasem obcí. Nemáme tam zásadní problém, ale před vydáním stavebního povolení nechceme víc říkat.


HN: Kdy větrný park začne fungovat?

Děláme všechno pro to, abychom všechna povolení získali v příštím roce. Původně jsme uvažovali jen o jedné lokalitě, teď pracujeme i na další.


HN: Kde?

V severních Čechách, ale přesně opět nemohu říct.


HN: V Česku je rozpracovaná řada projektů na obnovitelnou energii, ale málo jich už jede v praxi. Dává stát dlouhodobější jistotu, která je pro toto podnikání nezbytná?

Legislativní podmínky jsou velmi dobré.


HN: V čem je tedy problém?

V konkrétním prosazení projektů na větrnou energii, která má v Česku největší potenciál. Každý týden můžeme číst, že nějaká obec větrníky odmítla. Velmi často se vyskytují problémy na úrovni ministerstva životního prostředí, zpravidla s poukazem na hnízdiště nějakých ptáků, a podobně.

Obecný zájem naráží na konkrétní realitu.


HN: U solární energie, se kterou také počítáte, potíže nejsou?

U elektřiny ze slunce narážíme na jiné komplikace. Energetický regulační úřad plánuje od ledna snížit výkupní ceny elektřiny ze solárních zdrojů. Mění podmínky v době, kdy máme všechno spočítané, projekt je připravený, a náhle přijdou nové podmínky. Úprava by měla být průhlednější, musí reagovat na životnost projektu. Je třeba ji dělat tak na rok a půl dopředu. Ne tak, že v listopadu úřad ohlásí výkupní ceny, které začnou platit od ledna. To může zničit rentabilitu již rozběhnutého projektu. Problém by se mohl týkat i větru, kde by to vzhledem k objemu investic bylo ještě vážnější. Věříme, že ERÚ svůj postoj přehodnotí.


HN: A pociťujete vůbec, že ve vládě jsou poprvé i zelení? Je to znát v podpoře byznysu zaměřeného na ekologické energie?

Určitě, už jsem zmínil velmi dobrou legislativu. Potíže jsou s jejím prosazováním v místě. Jinak zelení dosáhli velkého úspěchu. Oznámené investice ČEZ do plynových projektů - něco takového bylo ve volebním programu zelených. Na druhou stranu, třeba jejich odpor vůči jaderné energetice nemá smysl. Bez ní se prostě neobejdeme.


HN: Uvažujete také o výrobě elektřiny ze dřeva, z dřevní štěpky? ČEZ má takové projekty, a vy jste se prý dokonce zajímali o vstup do lesnické firmy CE Wood?

Je pravda, že jsme jednu firmu analyzovali. O dřevě a celkově o biomase uvažujeme. Ale nepočítáme s tím, že bychom k tomu potřebovali kupovat i lesnické firmy. Stačí, když budeme mít kontrakty.


HN: Uvažujete o spolupráci i se stáním podnikem Lesy ČR?

Až budeme připraveni, oslovíme i Lesy ČR.


HN: Je možné biomasu spalovat v kombinaci s hnědým uhlím i ve vaší modernizované teplárně a elektrárně v Komořanech?

Přesně tak, nová technologie s tím počítá. Díky modernizaci navýšíme výkon o 160 megawattů na zhruba 400 megawattů, ale zůstaneme v rámci současných emisních stropů.


HN: Experti uvádějí, že z odpadů by se dalo vyrábět mnohem více elektřiny než dosud. Co tomu brání?

Skládkování je stále mnohem levnější než výroba elektřiny z odpadů. Pokud odpady chceme skutečně začít využívat, musí se změnit legislativa.


HN: Nedávno jste navýšili podíl v Pražské energetice a nyní držíte více než 40 %. Usilujete o podíly dalších akcionářů?

PRE je pro nás v rámci energetiky vysokou prioritou a o navyšování podílu, pokud to bude možné, máme dlouhodobě zájem. Současně si ale vážíme úrovně spolupráce s dalšími dvěma významnými akcionáři PRE. Každodenní realitou je přitom právě spolupráce s ostatními akcionáři, ne nabídky na to, aby odešli.


HN: Máte už nějaké signály, že by další akcionáři měli zájem své podíly v PRE podat?

To je otázkou dohody všech tří akcionářů, zatím všichni zůstávají na svých pozicích. Spouštěcím mechanismem by mohlo být případné rozhodnutí německé strany o nějakém pohybu s jejím podílem.


HN: PRE musí nyní veškerou elektřinu nakupovat z externích zdrojů, protože nemá vlastní. A to je stále dražší. Co s tím dělat?

Z pohledu PRE je rozumné, aby investovala do zdrojů na výrobu elektřiny. A to ne primárně proto, že došlo k nárůstu ceny elektřiny. Je to výhodné především z hlediska řízení odběrů elektřiny. Vlastní zdroj rovněž umožňuje předkládat zákazníkům dlouhodobější a flexibilnější nabídky na dodávky elektřiny. PRE na hledání výrobních zdrojů dlouhodobě pracuje, stále čeká na dobrou příležitost.


HN: Je už na obzoru něco konkrétního?

V rámci PRE existují konkrétní projekty, které se ale týkají především podpůrných služeb. A to přímo nesouvisí s výrobou elektrické energie.


HN: Může podle vás současná světová krize nějak ovlivnit ceny elektřiny?

Pokud by došlo k velkému propadu cen ropy, na který by poklesem reagovala i cena zemního plynu, sníží se i cena elektrické energie. Nepůjde ale o dramatický propad. Na J&T by ale bezprostřední dopady krize byly minimální. Už proto, že celé naše podnikové portfolio je záměrně vystavěno tak, aby nebylo citlivé na takové cykly. Navíc jsme určitý pokles cen elektřiny očekávali a zajistili se proti němu.


HN: A nemůže zpomalení ekonomik snížit odběr elektřiny, což by vedlo k poklesu její ceny?

Tempo spotřeby elektřiny se odvíjí od růstu HDP. A třeba rozdíl mezi šesti a čtyřmi procenty růstu by snížil spotřebu elektřiny o dvě procenta. To by na odbyt elektřiny a na její cenu představovalo jen nepatrný vliv. Mnohem více by ji ovlivnil pokles cen ropy.


HN: Zavěštíte si, kam ceny ropy půjdou?

Obecně si myslím, že extrémní ceny komodit před krizí neodpovídaly zvýšení spotřeby, ale rostly díky přebytku kapitálu, řekněme kvůli finančním investorům, respektive spekulacím. Důsledkem krize je úbytek kapitálu a splasknutí cenové bubliny u komodit. Jednoznačně čekáme výraznější pokles ceny černého uhlí, k poklesu cen ropy již došlo a může ještě pokračovat.


HN: Kvůli finanční krizi se ovšem sníží ochota bank financovat některé projekty. Máte už takové signály?

Jednoznačně. Banky téměř zastavily vzájemné půjčování peněz. To vede k silnému omezení v poskytování úvěrů. I po vyřešení akutního problému budou banky mnohem konzervativnější, než před jedním či dvěma měsíci. Požadují například při půjčkách větší podíl vlastních zdrojů investorů, takže financování bude dražší.

Není zatím jisté, zda to vyvolá plošné ochlazení - a nebo naopak, zda to vyvolá větší zájem o nejlepší projekty. Jim by pak krize ublížila minimálně, právě na ně by se soutěž bank soustředila.

Pokud nastane druhá varianta, jsme relativně v klidu. Naše projekty jsou stavěny velice rozumně a pro banky jsou atraktivní

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
26
8. 2017
26.8-2.9.2017 - Seminář, školení
Živá škola Bílé Karpaty
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
INISOFT s.r.o.
13
9. 2017
13.9.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí