zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pár zajímavostí k drážním tunelům v ČR

25.10.2008
Geologie
Pár zajímavostí k drážním tunelům v ČR

V souvislosti s opakovanou havárií stavby tunelu na Stromovce se podívejme na několik zajímavostí o železničních tunelech v ČR.



České dráhy, prostřednictvím Divize dopravní cesty, spravují 149 (evidenčních) železničních tunelů. Z tohoto počtu bylo plných 103 tunelů postaveno v 19. století, ve století páry. Dva nejstarší tunely byly uvedeny do provozu již v roce 1845. Jedná se o tunel Třebovický a Tatenický, z nichž první zmíněný byl zároveň nejnáročnější tunelovou stavbou u nás, ale také jednou z nejproblémovějších staveb v Evropě vůbec. Po roce 1945 bylo do dnešního dne vybudováno 14 novostaveb tunelů. Přičemž v současné době lze k této hodnotě připočíst téměř dokončený tunel Vepřek (Mlčechvostský) na trati Kralupy nad Vltavou - Vraňany.

Celková délka všech železničních tunelů, které České dráhy spravují, je 36 490,59 m.

Důležitou informací, především z hlediska možnosti zásahu v případě havárie v tunelu, je členění tunelů dle délek. Česká republika se v železničních tunelech neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem naší krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina našich tunelů budována. Tunelů, které svou délkou nepřesahují 350 m máme v současné době 123. Pouze 4 stávající tunely přesahují délku 1000 m. Jedná se především o nejdelší stávající tunel Špičácký na trati Železná Ruda - Plzeň, jehož délka činí 1 747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zbylé tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex Vinohradských tunelů v Praze.


Zajímavosti

Délka tunelů v síti ČD činí přibližně 0,4 % z celkové délky tratí normálního rozchodu.

Nejdelší tunel ČD je stavebně dvoukolejný s jednou provozovanou kolejí. Je to tunel Špičácký na trati Železná Ruda - Plzeň, mezi stanicí Špičák a zastávkou Hojsova Stráž - Brčálník, a jeho délka činí 1 747,25 m.

Nejkratším tunelem ČD je rovněž stavebně dvoukolejný a dvoukolejně provozovaný tunel u Kralup nad Vltavou, na trati Praha Masarykovo nádraží - Děčín hlavní nádraží. Je to první ze tří Nelahozeveských tunelů mezi žst. Kralupy nad Vltavou a Nelahozeves zastávka, a to tunel Nelahozeveský I, jehož délka činí pouhých 23,3 m.

Nejdelší jednokolejný tunel je Polubenský na trati Liberec - Harrachov, mezi zastávkou Kořenov a žst. Kořenov, s délkou 940 m.

Nejkratší jednokolejný tunel je tunel Žlutický na tr. Rakovník - Bečov nad Teplou, mezi žst. Žlutice a zastávkou Borek u Žlutic, s délkou 25 m.

Nejmladší je jednokolejný tunel Blanenský č. 8/2, dl. 556,71 m, mezi žst. Adamov a žst. Blansko na trati Brno hl. n. - Česká Třebová, uvedený do provozu v r. 1992.

Nejobtížnější byla jednoznačně stavba tunelu Třebovického, která byla prováděna v extrémně nepříznivých geologických podmínkách (zvodnělé bobtnavé jíly, tekuté písky) a před cca 150ti lety to byla jedna z nejobtížnějších staveb v Evropě. Je to původně tunel stavebně dvoukolejný, do něhož je vestavěno ostění jednokolejného tunelu. Po 21 letech provozu byl tunel z důvodu závažných poruch v r. 1866 po vybudování povrchové objízdné trasy na 66 let vyloučen z provozu. V r. 1932 při zdvoukolejňování trati Přerov - Olomouc - Česká Třebová byl přestavěn na jednokolejný a jedna traťová kolej v úseku žst. Třebovice - žst. Rudoltice je vedena tímto tunelem.

Nejvyšší nadloží má tunel Špičácký, vyražený na Šumavě pod horou Špičák.

Nejmenší nadloží, cca 2 m má tunel Dejvický v Praze ve Stromovce, na tr. Praha Bubny - Chomutov os. n.

ZDROJ: www.tunely.cz, upraveno, kráceno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí