zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zemětřesení ve střední Evropě

25.10.2008
Geologie
Zemětřesení ve střední Evropě

Proč se Země třese?      
 
Povrch Země je proťat seizmickými zónami, hlavně úzkými pásy podél takzvaných litosférických desek. Ty se však pohybují nesouvisle, trhavě. Čas od času se mezi nimi nahromadí napětí, to se pak náhle uvolní, následuje prudký pohyb a otřes. I uvnitř těchto desek jsou však najdeme zlomy, které mohou rovněž způsobit otřesy zemské kůry, a právě takové případy nás, vzhledem k poloze naší republiky uvnitř Evropy, zajímají nejvíce.

V Čechách se zdá být bezpečno
Je tedy Česko vůbec ohroženo nějakým zemětřesením? K hodnocení takového rizika jsme zalovili v údajích Geofyzikálního ústavu AVČR, který již několik desetiletí všechny otřesy pečlivě sleduje a vyhodnocuje.
Z geologického hlediska je větší část České republiky tvořena stabilním Českým masivem, na němž je riziko ničivých otřesů poměrně malé. Zato Karpatská soustava v jihovýchodní části republiky je k otřesům poněkud náchylnější. Opravdu ničivé zemětřesení však zasáhlo naše území dávno, 28. června 1763, a odneslo to slovenské Komárno. Podle odhadů dosáhly tehdy otřesy intenzity VII - IX. Zahynulo 63 lidí, 102 bylo zraněno, poškozeno bylo 7 kostelů a 273 dalších budov. 
Podle katalogu se otřesy soustřeďují hlavně na okrajové části Českého masivu a jeho okolí a dochází k nim pod vlivem tlaků Alp a Karpat, tak jak doznívá zdvihání těchto pohoří. Mnohá taková zemětřesení s epicentry v Rakousku, italských Alpách, v Pannonské pánvi v Maďarsku, na Slovensku, v Hornorýnském prolomu, Švábském Albu a Franské Juře v Německu, jsme pocítili i na našem území.

Už za Karla IV. …
U našich starších zemětřesení, o nichž máme historické záznamy, lze těžko rozhodnout, zda jejich epicentra byla u nás nebo někde v okolí. Podle Hájkovy kroniky (pozor na věrohodnost !) byla prý Praha „neblaze postižena“ v roce 1036 a mnoho škod nadělala pohroma i v roce 1117. Silné zemětřesení prý bylo v Čechách i 4. 5. 1201, nato pak v letech 1230, 1329 a všechno vyvrcholilo téměř s jistotou dokázaným zemětřesením v roce 1348 za vlády Karla IV, kdy „mnozí lidé na nohou nemohli stát a stavení se bořila“. Bylo odezvou na východoalpské otřesy, které mimo jiné zničily rakouské město Villach.
Podle zpráv místních kronik došlo k velkému zemětřesení v roce 1560 (rakouský badatel Grunthal opravuje datum na rok 1561), kdy se otřáslo Slezsko, Morava a „všechny Rakousy včetně Vídně“. Uvedený seizmolog se domnívá, že epicentrum bylo tehdy u Budapešti. Další, potvrzená zemětřesení jsou z let 1656, 1786 a 1788 a slušně dokumentované jsou i otřesy z let 1810 a hlavně 1872, kdy bylo epicentrum v Německu v okolí Gery. Záznamy o těchto otřesech jsou z mnoha míst v Čechách, hlavně z Podkrušnohoří.

I zemětřesení se mohou rojit
Na Kraslicku v západních Čechách se dodnes můžeme setkat se zemětřesnými roji, což jsou série otřesů, trvajících až několik dní. Takové roje se opakují v intervalech několika desetiletí a celá série pak vyvrcholí silnějším zemětřesením, po kterém otřesy odeznívají. Ve 20. století byl právě na Kraslicku zaznamenán významný roj v roce 1908, další zahrozil na přelomu let 1936 - 1937 a nověji pak v roce 1985, kdy se opravdu citelně zatřásly celé Čechy. Jeho ohnisko bylo v hloubce 10 km, maximální intenzita dosáhla stupně VII a vyděsilo hlavně obyvatele obcí Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná. Poškozeno tehdy bylo i několik domů v Chebu, Františkových lázních a Kynšperku. 
Zdrojem takových západočeských zemětřesení je nestabilita takzvaného podkrkonošského riftu, což je území s doznívající tektonickou a sopečnou činností, která vrcholila před 15 - 25 miliony let v třetihorách. Teplota zde roste do hloubky rychleji než jinde a doznívání vulkanické činnosti se projevuje   teplými prameny s oxidem uhličitým.

U nás je již léta klid, ale…
I v severních Čechách musíme počítat s možností otřesů. Je tam totiž mírně činný hronovsko-poříčský zlom a epicentra otřesů číhají hlavně v údolí horního toku Úpy. K silnějšímu otřesu o intenzitě VII zde ale došlo naposledy v roce 1901. Občas se otřesy s intenzitou do VII. stupně objevují i v Českém lese (např. u Přimdy v roce 1902) a ve Slezsku (u Opravy v roce 1931). Ve východní části Krušných hor bylo zaznamenáno zemětřesení o intenzitě stupně VI u Duchcova v roce 1784, kdy poškodilo hrad nad Osekem. Ojedinělé slabé otřesy do intenzity VI byly v posledních stoletích pozorovány i ve středních a jižních Čechách, na Šumavě a na Českomoravské vrchovině.
Na naše území rovněž zasahují vlivy zemětřesení z východních Alp, západních Karpat či z Německa. Seizmologové ohodnotili takové ohrožení intenzitou stupně V, pro jižní Čechy a Moravu se dá počítat i se stupněm VI.

ZDROJ: www.21.stoleti.cz, autor Dr. Z.Kukal, kráceno, upraveno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí