zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Oteplování postupuje rychleji, než vědci předvídali

21.10.2008
Ovzduší
Oteplování postupuje rychleji, než vědci předvídali
- Nejnovější zpráva Světového fondu na ochranu přírody předpokládá, že led na moři roztaje do roku 2040

- Hladiny oceánů prý stoupnou o více než metr

Globální oteplování prý postupuje rychleji, než se experti na klimatické změny dříve domnívali. Vyplývá to ze včera zveřejněné studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Ta shrnuje výsledky nejrůznějších výzkumů poslední doby na toto téma.

Fond upozorňuje na to, že Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který za svou činnost získal loni Nobelovu cenu za mír, zveřejnil svou čtvrtou zprávu, na níž se podílelo na 4000 vědců a expertů z více než 150 zemí, už v roce 2007. Od té doby však věda pokročila.

Podle studie Světového fondu na ochranu přírody s názvem "Klimatická změna: rychleji, silnější, dříve" pak vyplývá, že globální oteplování postupuje výrazně rychleji, než vypočítala zmiňovaná studie IPCC.

Nejnovější poznatky

Fond jako příklad poukázal na tání ledovců v Severním ledovém oceánu. Podle nejnovější poznatků tam prý ubývá ledovců mnohem rychleji, než uváděly předpovědi IPCC. V některých oblastech je skutečnost proti odhadům IPCC až o třicet let v předstihu. Nyní se také odhaduje, že led na moři v tomto regionu by mohl mezi lety 2013 až 2040 zcela zmizet. To se přitom nestalo už více než milion let, upozornil WWF.

V současnosti se prý rovněž odhaduje, že na globální úrovni stoupne hladina moří více než dvojnásobně proti maximálnímu odhadu Mezivládního panelu pro změny klimatu, který činil nárůst o 0,59 metru.

Teploty v Arktidě jsou pět stupňů Celsia nad dlouhodobým podzimním normálem. Zvyšování teploty urychluje tání ledu, což umožňuje, aby do oceánu pronikalo více teplého slunečního svitu. Oteplování vzduchu a oceánu ovlivňuje život na pevnině i v moři.

Tání v Arktidě

Arktida je jen mezi prvními oblastmi s viditelnými dopady globálního oteplování, které podle vědců způsobuje především lidská činnost.

"Je jasné, že změna klimatu již má větší dopad než většina vědců předpokládala," uvedl profesor klimatologie a životního prostředí z univerzity v belgické Lovani Jean-Pascal van Ypersele. Je proto prý třeba, aby svět reagoval pružněji a rychleji než dosud.

Zpráva aktivistů přichází ve stejný den, kdy v Lucemburku zasedají ministři životního prostředí členských zemí EU. Unie se loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží v rámci boje proti změnám klimatu objem emisí skleníkových plynů o 20 procent.

Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, Evropská unie by prý emise snížila až o 30 procent. Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na pětinu. Evropská komise pak přišla se souborem opatření, jak těchto cílů dosáhnout.

Jde třeba o změny v systému obchodování s emisními povolenkami či o navýšení podílu biopaliv.

Na summitu EU, který se konal minulý týden v Bruselu, sice státníci potvrdili, že se chtějí do konce roku dohodnout na tomto ambiciózním balíčku opatření, zároveň se však shodli, že opatření by měla brát v úvahu specifika jednotlivých zemí i sektorů evropské ekonomiky. Z různých stran, zejména pak od ekologů, pak ale v souvislosti s tím zaznívají obavy, aby to nevedlo k přehodnocení dřívějších závazků a k jejich zmírnění. Po tom totiž volá řada průmyslových sektorů.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí