Nedostatek financí a obavy z recese nemohou sloužit jako záminka pro odstoupení od politiky boje s klimatickými změnami, říká nová zpráva Deutsche Bank. Studie také uvádí, že vlády členských zemí budou hrát klíčovou roli při nastavování správné ceny emisí pro znečišťovatele.

Současné zpomalení ekonomiky představuje pro vlády „historickou příležitost“ jak mohou své ekonomiky transformovat tak, aby využívaly nízkoemisní technologie. Nejlepší reakce na zpomalení ekonomiky je modernizace infrastruktury, říká Mark Fulton, vedoucí výzkumu investic v oblasti klimatických změn v německé Deutsche Bank, ve zprávě nazvané „Investice do klimatických změn v roce 2009 – nutnost a příležitost v době turbulencí“.

Zpráva uvádí, že klimatické změny mají jako sektor pro investory určité „vestavěné výhody“, ovšem pouze za předpokladu, že jsou vlády schopné vytvořit fungující trh s emisemi tak, aby bylo možné s určitou dávkou jistoty předpovědět vývoj cen emitovaného CO2.

„Diskuse o klimatických změnách se posouvá od nákladů a rizik směrem k otázce, jak tyto vzrušující příležitosti kapitalizovat,“ říká Fulton.

Ačkoliv pokles dostupnosti finančních prostředků v důsledku globální krize bankovního sektoru a peněžních trhů představuje „výzvu“, „nakonec se vše vyřeší a neměl by být proto záminkou k nečinnosti,“ říká Kevin Parker, který je zodpovědný za řízení aktiv Deutsche Bank po celém světě.

Zpráva byla uveřejněna v době, kdy některé členské země, jako například Itálie, Polsko a několik dalších zemí převážně ze střední a východní Evropy upozorňují na dopady, které by mohlo mít drastické snižování emisí oxidu uhličitého (v souladu s cílem 20% snížení emisí do roku 2020) na jejich rozpočty.

„Možná je to naše chyba“, že jsme některým zemím jasně nevysvětlili reálné náklady energeticko-klimatického balíčku, řekl komisař pro životní prostředí Stavros Dimas krátce po skončení evropského summitu, který se konal minulý týden v Bruselu. Členské země se v pohledu na to, jakým způsobem by měla Evropská unie v oblasti klimatických změn postupovat, značně liší.

Dimas se ale italského stanoviska „děsí“. Výpočty nákladů, které některé vlády předložily, jsou „zcela nepřiměřené“, říká komisař. Řada členských zemí by podle jeho názoru měla krizi chápat jako příležitost k inovacím a měla by se připravit na „nízkoemisní budoucnost“.

Toto téma bude hrát ústřední roli při vyjednáváních mezi členskými zeměmi, neboť termín pro přijetí klimaticko-energetického balíčku (konec letošního roku) se rychle blíží. Členské země by se o něm měly dohodnout na summitu ve dnech 11.-12. prosince. Do té doby by měli evropští zákonodárci vypracovat za zavřenými dveřmi detaily dohody mezi Komisí, Parlamentem a členskými zeměmi zastoupenými v Radě.

http://www.euractiv.cz