Pátek, 29. března 2024

Dodržíme závazek v čištění odpadních vod?

Dodržíme závazek v čištění odpadních vod?

Ministerstvo životního prostředí ve středu 10. září 2008 prohlásilo, že většina měst a obcí získá dotace na modernizaci čističek odpadních vod. Problematická města prý přistoupila na zkrácení smluv, proto se k dotacím bez problému dostanou.

Není tomu tak, města smlouvy měnit nechtějí, protože jsou pro ně výhodné. Ani všechny menší aglomerace nemohou dotace využít. Nedokáží totiž zajistit dofinancování z vlastních zdrojů, které v většinou převyšují 15 % z objemu projektu.

Již za 28 měsíců by však mělo téměř 530 českých obcí s více než 2000 ekvivalentními obyvateli čistit odpadní vody podle přísnějších norem Evropské unie. K tomu je třeba vybudovat nové nebo zrekonstruovat dosud sloužící kanalizační systémy a čističky odpadních vod.

Finanční potřeby na plnění Směrnice 91 měly částečně pokrýt evropské dotace. Podmínky přijatelnosti sjednané v časové nouzi a bez znalosti české problematiky mezi českou stranou a EK jsou diskriminační a zabraňují využití dotací u velkých vodárenských společností, které čistí vodu pro téměř 3,5 miliónu českých obyvatel. Údajným problémem je délka smluv o pronájmu a provozování. Je pozoruhodné, že naši sousedé z Polska a Slovenska nic obdobného v dotačních podmínkách nesjednali.

Ministerstvo životního prostředí chce rozdělit dotace z EU mezi poměrně velké množství menších obcí, čímž se ovšem podstatně snižuje podíl dotací, někde až na 60 %. Získání zbývajících financí na realizaci je ovšem pro většinu žadatelů nemožné. Navíc přístup k dotacím komplikují mechanismy a požadavky na zavádění různých neopodstatněných nástrojů vymýšlených českými úředníky, kteří se rádi zaštiťují Evropskou komisí.

Tlak na obecní peníze

Přitom právě v menších obcích, které nejsou součástí velkých vlastnických nebo smíšených vodárenských společností, je většinou infrastruktura nezbytná pro čištění odpadních vod zastaralá, protože do ní nebylo v posledních dvaceti letech investováno. Místní politici dosud využívají nízkou cenu vody jako politický nástroj. Heslo: "Dokud tady budu já, bude cena nízká," je pro ně politickou devizou, ale že po jejich odchodu už nemusí vůbec voda téct nebo čistička fungovat je nezajímá.

Téměř čtvrtinu z celkových 49 miliard korun potřebných na plnění Směrnice 91 ponesou obce, zbývající část by měly pokrýt dotační tituly ministerstva životního prostředí, včetně Fondu soudržnosti, a ministerstva zemědělství. Ve 130 obcích však jsou projekty teprve na počátku nebo vůbec nezačaly. Za dané situace bude obtížné náš závazek splnit především z důvodů nedostatku vlastních financí v menších aglomeracích vlastnících nevyhovující kanalizační systémy a čističky.

Závazek splnit vyšší evropské standardy do konce roku 2010 učinila vůči EU česká vláda. Přitom by na mnoha místech dosavadní technologie a zařízení mohly klidně sloužit ještě 15--20 let. Neplnily by ovšem požadavky na další snížení obsahu dusíku a fosforu ve vyčištěných vodách.

Vlastníci vodárenské infrastruktury žádají, aby vláda přispěla na rekonstrukce ze státního rozpočtu. Potřeba vlastních zdrojů obcí přepočtená na obyvatele je pouze 1250 korun, což je 21 korun měsíčně při rozložení do pěti let. Problém však spočívá v tom, že prostředky nemají obce do termínu plnění k dispozici.

Nebylo by jistě spravedlivé přispívat těm vlastníkům, kteří díky nízké ceně vodného a stočného nevytvářeli nové investiční zdroje na obnovu zařízení. Proto je nezbytné, aby vláda poskytla kromě přiměřených dotačních zdrojů i měkké půjčky, které vlastníkům umožní realizaci projektů. Do budoucna ovšem musí platit, že státní dotace budou směřovat do výroby pitné vody a jejího čištění pouze v mimořádných klimatických událostech.

Ceny vodného a stočného

Zhruba od roku 2013 budou muset vlastníci vodárenské infrastruktury spoléhat při financování sítí a technologií jenom na sebe. Předpokladem je ve vodárenství zavedení cen, které budou plně hradit náklady na provoz, opravy a současně vytvářet investiční zdroje. Povede to k výraznému zvýšení ceny vodného a stočného v řadě obcí. Je zřejmé, že více než polovina z vybraných prostředků za vodné a stočné musí směřovat do investic.

Voda je levná, drahá je její úprava, zachování její kvality, doprava ke spotřebiteli, drahé je mít ji kdykoliv k dispozici a po využití ji vyčistit a vrátit zpět do přírody. To vše stojí peníze.

Věřím, že většina vlastníku vodárenské infrastruktury si cestu k nim najde a od ledna 2011 budou odpadní vody na většině území ČR čištěny v souladu s evropskými standardy.

František Barák, předseda představenstva, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK)

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů